Čeští vědci zbořili mýty o Antarktidě. Bývaly tu lesy, rostliny, dinosauři a dvoumetroví tučňáci

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 25. 10. 2015 15:04
Lidé mají o Antarktidě představu jako o kontinentu věčného sněhu a ledu. Jenže před 35 miliony let tu byly husté lesy, bohatá flóra a desítky rozmanitých živočichů na pevnině i ve vodě. Teplota dosahovala 15-17 stupňů, po Antarktidě se pohybovali dvoumetroví tučňáci, dinosauři či mořští ještěři. Lepšímu poznání pravěké Antarktidy přispěl několikaletý výzkum českých vědců. Výsledky jejich badatelského úsilí jsou nyní k vidění i v Česku, v pražském Chlupáčově muzeu historie Země. "Ještě před půl milionem let se v některých částech Antarktidy dařilo menším stromům," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Radek Vodrážka, geolog, jenž na kontinentu učinil několik světově významných objevů.
Pravěké moře u Antarktidy bylo plné života.
Pravěké moře u Antarktidy bylo plné života. | Foto: Radek Vodrážka

Aktuálně.cz: Jak se čeští vědci dostali k výzkumu na Antarktidě?

Česká geologická služba podnikala expedice na Antarktidu již od roku 2003, ale její předchůdce, Ústřední ústav geologický, vyslal svoje geology na Antarktidu již v šedesátých letech. Jeho zaměstnanec, Josef Sekyra, byl dokonce prvním Čechem na jižním pólu. V posledních letech jsme využívali hlavně zázemí české polární základny Johanna Gregora Mendela na ostrově James Ross, kterou provozuje Masarykova univerzita v Brně.

A.cz: Jak důkladně se vám podařilo zmapovat pravěkou Antarktidu?

Mgr. Radek Vodrážka, Ph.D.

Pravěká Antarktida - výzkum českých vědců

Samostatný vědecký pracovník Geologického ústavu AV ČR a České geologické služby. Specializuje se na paleontologii, zabývá se geologickým mapováním druhohor v České republice, Německu, na Antarktidě a v Íránu, zkoumá fosilní houby.

Právě kvůli umístnění české základny byla nejdůkladněji zmapována severní část ostrova James Ross, výsledkem jsou nejenom četné nálezy zkamenělin, ale třeba i podrobná geologická mapa zkoumaného území.

A.cz: Podaří se díky tomuto výzkumu zbořit některé mýty o tomto kontinentu?

V povědomí lidí je Antarktida často vnímána jako věčně zamrzlý kontinent, ale v geologické minulosti Země tomu vždy tak nebylo. V období druhohor a třetihor na pevnině rostly husté lesy. Život nebujel jen na souši, ale zejména v moři. Až před zhruba 35 miliony lety došlo k izolaci a výraznému ochlazení Antarktidy a začala vypadat tak, jak ji známe dnes.

A.cz: Co se tehdy přesně  událo, že se Antarktida stala zemí sněhu a ledu, jak ji známe dnes?

Zásadní změna v klimatu Antarktidy souvisí s jejím úplným odtržením od  australského a jihoamerického kontinentu v třetihorách, čímž se před asi 35 miliony let ocitla v izolaci. Antarktidu izoloval chladný cirkumantarktický proud a od té doby téměř úplně zamrzla.

A.cz: Jak tedy pravěká Antarktida vypadala? Místo sněhu a ledu tu dle vašich poznatků byly lesy a bohatá flóra. Můžete to nějak blíže přiblížit?

Zkamenělá dřeva z druhohorních sedimentů z ostrovů James Ross, Vega a Seymour dokládají existenci lesů složených hlavně z pabuků a araukárií, vyskytovaly se ale i další nahosemenné a krytosemenné dřeviny. Průměrné roční teploty se dle vědeckých analýz pohybovaly mezi 15-17 stupni. Podobné lesy známe dnes z oblasti Jižní Ameriky.

A.cz: Jací zde žili živočichové? Dinosauři jako v jiných oblastech?

V období druhohor máme z této oblasti nálezy suchozemských dinosaurů a hlavně mořských ještěrů - plesiosaurů a mosasaurů. V teplém křídovém moři žili z obratlovců i žraloci, mořské želvy a ryby. V třetihorách, v období eocénu (asi před 40 miliony lety), tuto oblast obývali na souši vačnatci a ptáci. Z ptáků jsou nejběžnějším nálezem zkamenělí tučňáci, z nichž někteří dorůstali podle odhadů výšky až dvou metrů. Dnešní tučňák císařský dosahuje jen něco přes polovinu velikosti obřích vyhynulých tučňáků.

A.cz: Jaké hlavní objevy jste učinili?

Čeští paleontologové učinili na Antarktidě hned několik významných objevů. Mezi vědecky nejvýznamnější lze řadit popis nejstarších krytosemenných rostlin z oblasti a vůbec první popis fosilních živočišných hub z Antarktidy. Mezi další významné nálezy patří například unikátně zachované schránky měkkýšů. Výsledky našich studií byly publikovány v prestižních mezinárodních periodikách, jako je Journal of Palaeontology a Antarctic Science.

A.cz: Mohou být zase někdy na Antarktidě lesy a bohatá flóra?

Nelze to vyloučit, dost pravděpodobně ano, ale ne v řádu nejbližších desítek tisíc let. Takovou náhlou klimatickou změnu si lze těžko představit. Ale v geologicky nedávné minulosti se v některých částech Antarktidy dařilo i menším stromům. Dokládají to nálezy krytosemenných stromů starých půl milionu let z Transantarktického pohoří. Dnes jsou z Antarktidy známy jen dva druhy vyšších rostlin - oboje představují traviny.

A.cz: O co náročnější je provádět geologický a paleontologický výzkum v tak nehostinném prostředí, jako je Antarktida?

Geologický výzkum zde má svá výrazná specifika. Geolog je při svých bádáních takřka výlučně odkázán na ty oblasti, které jsou bez trvalé sněhové a ledové pokrývky. Tam, kde jsou horniny odkryty, je zpravidla práce naopak příjemnější než ve středoevropských podmínkách. Horniny nejsou zakryty silnou vrstvou půdy. K vynikajícímu zachování nálezů přispívá i intenzivní větrná a mrazová eroze.

A.cz: Jaký byl váš největší "úlovek" a největší zážitek během výzkumu?

Za jeden z nejvíce atraktivních nálezů lze označit část kostry druhohorního ještěra - plesiosaura - nebo schránky obřích vyhynulých hlavonožců - amonitů. Tyto nálezy a spousta dalších, včetně kostí gigantických tučňáků, jsou i pro veřejnost vystaveny v Chlupáčově muzeu historie Země na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity na Albertově v Praze.

Nález kostí plesiosaura: Je možné najít další, říká geolog. | Video:
 

Právě se děje

před 23 minutami

ČEZ i Eurohold nesouhlasí s rozhodnutím antimonopolního úřadu. Podávají žaloby

Energetická společnost ČEZ i bulharská firma Eurohold podaly každý za sebe správní žalobu proti rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZ Euroholdu. Úřad v odůvodnění k rozhodnutí uvedl, že smlouva za 335 milionů eur (8,6 miliardy Kč) by vedla k významnému zvýšení tržního podílu nové skupiny a měla by dopad na pojišťovací a energetické trhy.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

V čínské školce útočil muž žíravinou. Zranil 50 lidí, většinou dětí

Více než 50 lidí, převážně dětí, zranil muž, který ve školce na jihozápadě Číny zaútočil žíravou tekutinou. Dvě osoby jsou po zásahu hydroxidem sodným ve vážném stavu. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na místní úřady.

K útoku hydroxidem sodným, který leptá tkáně a je pro člověka velmi nebezpečný, došlo ve městě Kchaj-jüan v provincii Jün-nan. Podezřelým je 23letý muž jménem Kchung, který přelezl plot školky a pak napadl učitele a žáky. Policie podezřelého zatkla necelou hodinu po útoku. "Když byl dítě, jeho rodiče se rozvedli, a chybějící rodina zanechala stopy na jeho psychickém stavu," uvedly místní úřady. "To vše vyústilo v touhu pomstít se společnosti," dodaly úřady.

Zdroj: ČTK
Další zprávy