Jedno z nejkrásnějších míst Česka. Odhalte, proč se Písečná stala vesnicí roku 2025

Se starostkou Šárkou Šimkovou Filipovou se potkáváme na obecním úřadě. I když je momentálně ve svém prvním volebním období, Písečná je pro ni domovem už deset let, a moc dobře zná snad každý její kout.

I její zásluhou se rok 2025 se zapsal do historie obce pořádně tučným písmem. Písečná totiž získala Zlatou stuhu a titul Vesnice roku České republiky. „Je to radost, hrdost a taky ocenění práce lidí, kteří tady žijí. Možná si toho všimne víc někdo, kdo přijede poprvé, než my, co tu jsme každý den. Ale určitě to je důkaz, že jdeme správným směrem,” popisuje.

O výhře nepochybovali

Písečná má necelých 600 obyvatel. Průměrný věk činí 37 let, ve škole a školce je dohromady sto dětí – to jsou čísla, která by mnohé jiné obce mohly tomuto místu závidět. Jenže tady nejde jen o statistiky. Jde o to, že se tu lidé opravdu potkávají.

Každou chvíli se tu něco děje: čarodějnice, masopust, letní zábava, dětský den, sportovní turnaje, vánoční trhy. A když zrovna není akce, schází se lidé jinde – třeba v místním konzumu. Ten je totiž víc než obchod. Je to zároveň pošta, kavárna, dětský koutek a hlavně přirozený středobod vesnice. A v pondělí po desáté hodině se tu pravidelně schází místní senioři.

„Mám ráda lidi, a tady jsou všichni hodní. A musím říct, že se tu všechno zlepšuje,” popisuje u popíjení kávy paní Majka - jedna ze seniorek, kterým společné pravidelné schůzky přidávají chuť do života. A díky tomu, že jsou zde i ti nejstarší tak spokojení, vítězství Písečné prý mnohé nepřekvapilo. „Já to věděla s jistotou, že vyhrajeme. Věřili jsme si,“ směje se paní Majka. A když vzpomíná na návrat z Vacova, kde se titul vyhlašoval, má v očích jiskru. “Když jsme se vraceli z vyhlášení, autobus byl plný lidí. Na chvíli nás ale přepadla únava a nastalo ticho. Z ničeho nic ale někdo zařval: ‘Kdo je nejlepší? Písečná!’ A to pokračovalo znovu a znovu. Tím jsme všichni ožili a pokračovali v euforii. Prostě krása,” dodává.

V hlavní roli řád – ale i srdce

Jedním z důvodů vítězství byl podle starostky také přísný, ale promyšlený územní plán. V Písečné nenajdete bungalovy s rovnou střechou ani ploty jako pevnosti. Domy musí mít vesnický charakter, sedlové střechy - a regulují barvy fasád i velikost parcel. „Nechceme satelit, kde se lidi neznají a schovají se za zeď,“ vysvětluje Šimková Filipová a přiznává, že tato nařízení nejsou vždy jednoduchá. Občas totiž přináší i nepříjemné debaty. Výsledek je ale vidět – obec si zachovává svůj ráz i krajinu. A to i přes některé stavební nešvary, které zde vznikly ještě před těmito regulacemi.

Vztah k přírodě je pak pro Písečnou typický. Už v minulosti získala zelené stuhy za péči o krajinu a dokonce byla první obcí v České republice, která obdržela zlatou plaketu za nejkrásnější rozkvetlé sídlo v Evropě. Mokřady, květiny, rybník s bobry, zákaz stavění na horizontu – tady se krajina nebere jako kulisa, ale jako součást života.

Od nejstaršího k budoucnosti

Nejstarším obyvatelem obce je pan Pešek, sedmadevadesátiletý učitel a hudebník, který nás vítá ve svém domě. „Žije se mi tady krásně, tenhle dům jsem si postavil vlastníma rukama. Písečná se za ta léta hodně změnila – má silnice, novou školu, náves i koupaliště. Ale to nejdůležitější zůstalo stejné: lidi, láska ke krajině a společný život,” vypráví s tím, že s láskou nejraději vzpomíná na volejbalové zápasy a koncerty s kapelou. Paměť má bystrou a hlas klidný – a nejen pro starostku je jakýmsi kronikářem obce.

O několik generací mladší je dvacetiletá Veronika, se kterou si povídáme zpátky tam, kde to začalo - u úřadu. Veronika se v Písečné narodila a odchod jinam si neumí představit. „Je tady nádherně,“ říká bez váhání, a to i přesto, že noční život najdou mladí až v sousedním Letohradu nebo Žamberku. „Máme tady všechno, co potřebujeme,” tvrdí - do toho jí ale skočí sama starostka a dodává: “No, chybí nám tu zmrzlina. Ta by se v létě hodila,” doplňuje se smíchem. A ačkoliv je Veronika mladá dívka, její názory se shodují s tím, co si myslí dotazovaní důchodci: největší síla Písečné jednoduše spočívá v samotných obyvatelích vesnice. Generace se tu potkávají přirozeně – na akcích, v obchodě, na návsi. “Když někdo potřebuje pomoc, najde se soused. A to asi jinde není samozřejmost,” dodává Veronika.

Nutno však dodat, že ke spokojenosti všech přispívá i mimořádná vybavenost. Písečná totiž nabízí zázemí, které v mnoha vesnicích podobné velikosti jen tak nenajdete, a to: koupaliště, skatepark, fotbalové, volejbalové i tenisové hřiště, dětská hřiště i zázemí pro sportovní a kulturní akce. Právě tato kombinace – silná komunita a zároveň kvalitní veřejná vybavenost – vytváří prostředí, kde se dobře žije všem. Od dětí přes mladé rodiny až po seniory, kteří tu mají své jisté místo.

Jaký si to uděláš…

Písečná je také pyšná na svou soběstačnost a vynalézavost. Odpad si sváží sama – hlavní role sehrávají čtyři chlapi z obce. A poplatky nejsou paušální, ale spravedlivé: kdo třídí, platí málo, kdo ne, zaplatí víc. Dále funguje SMS zpravodaj, obecní byty, a v plánu je nové sportovní zázemí. A třeba když se plánovala nová náves, lidé dostali prostor mluvit, přičemž jejich návrhy se promítly do výsledku.

A možná právě tohle všechno dohromady – lidé, řád, krajina, každodenní drobnosti – způsobilo, že Písečná v roce 2025 zvítězila. Ne jako dokonalá obec, ale jako skutečné místo pro život.

Jak říká místní motto: Písečná je obec v krajině, krajina v obci. Ale jde hlavně o obec, kde žijí lidé, kteří upřednostňují srdečný kontakt před vymoženostmi velkoměst.