Brno - Turistice a turistickému značení zasvětil život. Inženýru Milanu Pernicovi je nyní 85 let, jeho vášeň ho ale neopustila ani v pokročilém věku.
"Bohužel stále obtížněji ovládám svoji turisticky nejdůležitější část těla, což jsou nohy," říká. Nicméně na něm stále stojí organizační stránka turistického značení celého Jihomoravského kraje. Je totiž krajským šéfem značkařů, stará se o organizaci a metodiku značení.
To v praxi znamená mít přehled o tisících kilometrů tras a směrovek a ovládat práci na počítači. A v neposlední řadě této činnosti obětovat většinu volného času. "Snažím se mít přehled o značení v celém kraji a to je vyloženě na trvalé zaměstnání," říká Milan Pernica v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Aktuálně.cz: Je vám 85 let. Vyrážíte ještě coby turista do terénu?
Milan Pernica: Ve svých letech se zabývám již jen organizační a metodickou prací ve značení, do terénu vyrážím jen velmi zřídka, a to jen do nejbližšího okolí Brna, protože bohužel stále obtížněji ovládám svoji turisticky nejdůležitější část těla, což jsou nohy.
A.cz: Máte přehled o tom, kolik jste dříve chodíval ročně kilometrů? Vím o vás, že jste turistice a značení doslova zasvětil svůj život…
Seriál "Život začíná v sedmdesáti"
Článek je součástí velkého seriálu Aktuálně.cz "Život začíná v sedmdesáti". V něm vám představujeme pětasedmdesátileté dřevorubce či baletky, osmdesátileté spisovatelky a atletky, pětaosmdesátileté vědce nebo operní pěvce, zkrátka aktivní seniory, kteří zapomněli stárnout. Seriál se snaží rozbít zažitý stereotyp pasivního a rezignovaného důchodce.
Na rozdíl od řady jiných turistů jsem si nikdy nevedl evidenci o tom, kolik kilometrů jsem nachodil. Ovšem v době, kdy jsem byl zaměstnán, to byly pravidelně celé víkendy v terénu a podstatná část dovolených, v první části důchodu to bývalo i v pracovní dny.
A.cz: Co všechno obnáší práce šéfa jihomoravských značkařů?
Společně s krajskou komisí značení odpovídáme za to, aby se náležitě obnovovaly značené trasy, udržovaly směrovníky a stojany s turistickými vývěsními mapami, odpovídáme také za výměnu zastaralých a poškozených směrovek. No a rovněž projednáváme a schvalujeme přeložky značených tras nebo vytváříme zcela nové.
A.cz: Jak rozsáhlou síť značení máte pro představu na starosti?
V našem kraji spravujeme společně se sedmi značkařskými obvody, které zajišťují vlastní práce v terénu, asi 3300 km značených tras, 4800 směrovek, 420 ocelových a dřevěných směrovníků a 120 stojanů s turistickými vývěsními mapami.
A.cz: Máte na starosti i trasy pro cyklisty, běžkaře či koňaře?
Staráme se jen o 70 km lyžařských turistických tras na Drahanské vysočině, o několik kilometrů těchto tras v okolí Brna a o 160 km terénních cykloturistických tras také v okolí Brna a na Znojemsku. Kromě toho v Mariánském údolí jsme spolupracovali na vybudování osmikilometrové vozíčkářské trasy, o kterou se nyní staráme. Na značení jezdeckých tras se zatím nepodílíme.
A.cz: V 85 letech si mnoho lidí ani nepamatuje, kdy si má jít na poštu pro důchod. Vy musíte mít přehled o tisících kilometrech tras a tisících směrovkách. Jak to zvládáte?
My naštěstí máme na celou evidenci značení počítačový program, takže se nemusím hrabat v papírech nebo všechno držet v hlavě.
A.cz: Aha, tak to jste mě překvapil ještě víc. Protože v 85 letech ovládat počítač a počítačové programy také není úplně běžné…
No, tak ne že bych dovedl programovat nebo vyřešit nějaký softwarový problém, ale příslušné programy, co potřebuji ke své práci, umím ovládat bez potíží.
A.cz: Pomohla vám turistika k udržení fyzické kondice?
Předpokládám, že ano, protože chůze je nejpřirozenější lidský pohyb. Pokud se konzumuje v dávkách kolem patnácti až dvaceti kilometry za den, zcela jistě rozhýbe celé tělo.
A.cz: Provozoval jste nějaké další sporty?
V mládí jsem zkoušel šerm, jiu-jitsu a střelbu z malorážky. Turistikou a značením jsem byl ale záhy od počátku natolik vázán, že mně na jiné sporty pak už nezbýval čas.
A.cz: Když hovoříte o profesionální deformaci, chodí vůbec značkař na klasické výlety, v nichž si pouze vychutnává krásy krajiny a neřeší, kde je jaká značka vybledlá a směrovka poškozená?
Vizitka Ing. Milana Pernici
- Je mu 85 let,
- je šéfem jihomoravské krajské komise značení,
- pod jeho "rajón" spadá 3300 km značených tras, 4800 směrovek, 420 ocelových a dřevěných směrovníků a 120 stojanů s turistickými vývěsními mapami,
- starají se také o 70 km lyžařských turistických tras na Drahanské vysočině, o několik kilometrů těchto tras v okolí Brna, o 160 km terénních cykloturistických tras v okolí Brna a na Znojemsku a o 8 km vozíčkářské trasy v Mariánském údolí.
Ano, značkař se od toho opravdu nedokáže oprostit, sleduje stav značení a registruje závažnější závady. Jejich odstranění následně zařídí nebo o nich informuje své kolegy, do jejichž rajónu patří.
A.cz: Byl jste vlastně už v "klasickém" důchodu, že byste neměl žádné pracovní povinnosti?
Svou turistickou i značkařskou činností jsem byl natolik zatížen, že jsem vždy prohlašoval, že jakmile se dožiji důchodového věku, tak ihned do důchodu odejdu, abych se mohl své zájmové činnosti cele věnovat. Pracoval jsem ve výzkumném ústavu, který byl po roce 1990 značně zredukován, zaskakoval jsem jen velice krátce při některých speciálních činnostech, u kterých si mladší pracovníci moji pomoc vyžádali. Pak už jsem se naplno oddal turistice a značení.
A.cz: Měl jste vlastně už někdy klasický důchodový režim, že byste nic nedělal a jen si chodil pro důchod?
Dokud budu ve značení pracovat, tak si něco takového nedovedu ani představit, nehledě na to, že by mě asi takový způsob důchodového života dosti nudil.
A.cz: Kolik času vám dnes práce zabírá?
To je složité, tato práce zabere tolik času, kolik jí je člověk ochoten věnovat. Snažím se mít přehled o značení v celém kraji a to si vyloženě vyžádá každou chvíli mého volného času.
A.cz: Čím to je, že má Česká republika jednu z nejhustších sítí značených turistických tras?
Značení pěších tras na území celého státu provádí jednotným způsobem již 125 roků jen jedna organizace, a to Klub českých turistů, v období totality Svaz turistiky ČSTV. Druhým důvodem je dostatečné finanční zabezpečení, na kterém mají rozhodující podíl státní a zastupitelské orgány, které jej po celou dobu jeho existence finančně dotují. Konečně třetím důvodem je i to, že u nás měla pro turistické značení nebývalé pochopení převážná část vlastníků pozemků, kteří na nich celkem ochotně zřizování značených tras umožňovali, což nemůžeme vždy říci o vlastnících současných.
A.cz: Co by bylo, kdyby v Česku nebyly značené turistické trasy? Vyráželi by lidé takto masově na výlety? Nebo to berete tak, že se vlastně značkováním zasluhujete o zdravý životní styl a kondici obyvatel?
Jsem přesvědčen o tom, že značené trasy mají významný podíl na upevňování zdraví obyvatelstva, protože umožňují bezproblémový pohyb ve volné přírodě a často jediný přístup do různých chráněných území. Bez značených tras by byl řadě obyvatel prakticky znemožněn pohyb po pro ně neznámém území, což by zcela jistě snížilo počty těch, kteří dali přednost pohybu ve volné přírodě před sezením u televizoru.
A.cz: Jaká je vaše nejoblíbenější trasa, kterou byste mohl doporučit?
Tato otázka při podobných rozhovorech vždy zazní a nikdy nevím, co na ni odpovědět. Mám prochozenu většinu značených tras v našem současném i dřívějším kraji, takže těžko doporučit jednu z nich, protože tu máme tak turisticky přitažlivá území, jako jsou Moravský kras, Pavlovské vrchy, Lednicko-valtický areál, Bílé Karpaty, povodí Svratky a podobně. Navíc vzhledem k mé značkařské profesionální deformaci je nejoblíbenější vždy ta trasa, na níž se objeví nějaká závada, která se musí vyřešit.
A.cz: Co byste doporučil lidem, kteří by se chtěli ve zdraví dožít 85 let?
Pokud se chceme v relativním zdraví dožít vyššího věku, tak je podle mého názoru nutno žít střídmě a vyhýbat se pokud možno různým výstřelkům jak v jídle, tak v pití alkoholu a rozhodně nekouřit. Tím nemám na mysli asketický nebo poustevnický život, ale jen dodržování určité míry ve svém chování. Druhým požadavkem by měl být zdravý a pravidelný pohyb, tedy rekreační pěstování některého ze sportů nebo turistika.
A.cz: Takže váš recept je jasný…
No, zda se při dodržování těchto zásad všichni dožijí mého věku, to nemohu nikomu zaručit. Jsem totiž přesvědčen, že délka života je určována především genetickým vybavením každého jedince a svým přičiněním ji můžeme ovlivnit jen nepříliš výrazně. Jako příklad k těmto životním radám vždy uvádím Winstona Churchilla, který celý život nevyndal z úst doutník, po ruce měl vždy láhev whisky a přece se ve zdraví dožil více než 90 roků.
A.cz: Vy spíše dodržujete zásady zdravého životního stylu, než že byste hřešil jako Churchill.
Myslím, že z hlediska své tělesné stránky vedu celkem vyrovnaný život, nikdy jsem nekouřil, samozřejmě jsem byl v životě několikrát společensky značně unaven, ale alkohol nebyl nikdy tím, bez čeho bych se nemohl obejít, a manželka se o mé zdraví různorodým stravováním celý život velmi obětavě starala.
A.cz: Co na vaši značkařskou vášeň a zápal pro turistiku říká vaše nejbližší okolí?
Musím ocenit, že moje nejbližší okolí mělo vždy pro mou turistickou a značkařskou osobní deformaci mimořádné pochopení, a pokud jen trochu mohli, tak se většiny akcí se mnou zúčastňovali. Za to jsem všem velmi vděčen. Samozřejmě v současné době, kdy manželka potřebuje z mé strany trvalou péči, by uvítala, kdybych již konečně pověsil značení na hřebíček a více se věnoval domácnosti. Již to asi nebude dlouho trvat a budu nucen to učinit.
