Washington - Nepotrvá dlouho a stromy budou namísto v březnu pučet už v půli února. Aspoň pokud se nezbrzdí oteplování Země.
Jaro začíná o 1,7 dne dříve než před padesáti lety. V článku otištěném v britském odborném časopise Nature to tvrdí vědci z univerzity v Berkeley.
Dříve přicházejí i ostatní roční období.
Snižují se také rozdíly mezi teplotami v letních a zimních měsících.
"Země se rozhodně otepluje," řekl vedoucí výzkumného týmu Alexander Stine. "Je očividné, že mezi posunem ročních dob a oteplováním planety existuje nějaký vzájemný vztah.
Reakce na Slunce
Meteorologové srovnávali teploty z první a druhé poloviny 20. století.
Zaměřili se hlavně na to, jak rychle Země reaguje na Slunce. Právě to totiž určuje jednotlivá roční období.
Pro pevninu platí, že se působením Slunce ohřívá zhruba 30 dní. Jinými slovy: mezi dnem, kdy Slunce září nejintenzivněji, a dnem, kdy je Země nejteplejší, je přibližně 30 dní dlouhá proluka.
Experti z Berkeley teď tvrdí: Planeta na sluneční energii reaguje rychleji.
Kdy opadá listí?
Nová studie amerických vědců není jediná, která dřívější začátek jara dokládá.
Magazín National Geographic informuje o obdobných závěrech jiného výzkumu, který neporovnával teploty, ale chování živočichů a rostlin.
K posuzovaným faktorům patřilo v tomto případě například to, kdy začínají kvést květiny nebo jak migrují zvířata.
Podle klimatické prognózy německé vlády by se střední Evropa měla připravit na to, že ze stromů budou opadávat listy až kolem poloviny listopadu. Tedy v průměru o dva týdny později než teď.
"Na konci tohoto století bude vegetační doba na severu Německa dokonce trvat celý rok - od ledna až do prosince," cituje vědce z Institutu Maxe Plancka týdeník Der Spiegel.
