Praha – Dětem končí prázdniny plné volnosti, dobrodružství a pohybu a začínají školní povinnosti, bohaté na soustředění, vysedávání a kázeň. Jak žáci tento strmý přechod zvládnou? A jak jim v tom mohou pomoci jejich rodiče a učitelé?
Přerodit se z disciplinovaného školáka v podnikavého dobrodruha na prázdninách jde celkem snadno. Stačí vypnout a dát průchod potlačované a nevybité energii.
"Ano, to je opravdu lehké. Děti jsou stejně už od půlky června mimo a posledních čtrnáct dní už je celkem volných a jejich náplň se zčásti podobá prázdninovým aktivitám," potvrzuje psycholožka z pedagogicko-psychiatrické poradny Andrea Troníčková.
Proměnit se zpět ve vzorného školáka dá podstatně větší námahu. "Opačný přerod je těžký, je také mnohem rychlejší. Za tři dny už se normálně učí. Je to náročnější zejména pro hyperaktivní žáky," popisuje psycholožka. Jak ale také dodává, děti jsou celkem přizpůsobivé.
Mnohé děti bývají ze změny tohoto režimu mrzuté, což je přirozené. O prázdninách se toho po nich moc nechce, k málo povinnostem se přidávají i volnější pravidla.
"Opětovné zasednutí do školních lavic se může potýkat s prvotní nevolí dítěte a může být zpočátku doprovázeno jak problémy v domácím prostředí (mění se spánkový režim dítěte, najednou musí chodit spát dříve a také dříve vstávat, opět se po něm vyžadují povinnosti a plnění úkolů), tak problémy v prostředí školním (děti jsou nesoustředěné, v hodinách vyrušují a mají problém udržet pozornost)," vyjmenovává krnovská psycholožka Jana Hložánková.
Volnější týden na rozjezd
Na prvním stupni by jim s tím měli pomoci hlavně učitelé. "Udělat nějaký rozjezdový týden, který je volnější, akčnější, nesedí se tolik v lavicích," doporučuje Andrea Troníčková.
Podobně to vidí i Jana Hložánková. Volnější režim během prvního týdne dětem dává pocit, že mají ještě poměrně volno, a tím si na školu lépe zvyknou.
"Rozdávají se učebnice, vyprávějí se zážitky z prázdnin a děti mají vysokou potřebu povyprávět si všechno navzájem mezi sebou. Je tedy vhodná určitá míra tolerance k prvotní živosti dětí a jejích obtíži s okamžitým fungováním dle pravidel, samozřejmě je ale nutné pomalu děti připravit na to, že nastává čas učení," říká Hložánková.
Na druhém stupni by pak mělo být zvládnutí tohoto přechodu už na samotných žácích a jejich rodičích. Starší žáci jsou již zkušenější a dovedou také lépe ovládat své chování.
Hyperaktivní děti stáhnout z prázdnin dříve
V případě hůře přizpůsobivých či hyperaktivních dětí doporučuje Andrea Troníčková tzv. "adaptační víkend".
"Stáhnout děti na víkend před prvním školním dnem domů, v klidu si nachystat věci do školy, uklidit si, nastolit režim, například že už se chodí spát nějak rozumně, a podobně," popisuje.
S tím souhlasí i krnovská školní psycholožka. A radí i jedno preventivní opatření pro hyperaktivní a hůře zvladatelné děti, díky němuž během dlouhého volna úplně nezdivočí a "nevykolejí" z navyklého režimu.
"V případě těchto jedinců je vhodné určité vedení i přes prázdniny. Dítě zaměstnávat méně náročnými povinnostmi, ideálně dodržovat nějaký denní režim, mít den přiměřeně rozvržený, aby dítě dopředu vědělo, co ho čeká a co se od něj očekává."
Ze začátku školy by se neměla stát noční můra konce prázdnin. Školáci každého věku se mohou těšit na kamarády, zejména mladší děti se těší třeba i na novou aktovku či novou školní výbavu.
"Je tedy dobré snažit se dítě v těšení podpořit, například tím, že s ním zajdeme nakoupit nové školní pomůcky, společně na první školní den nachystáme aktovku a podobně," uzavírá psycholožka Jana Hložánková.
