Tehdy šestnáctiletý Payeng se rozhodl pomoci zdejšímu ekosystému poté, co se stal svědkem extrémních záplav a sucha na konci 70. let. Sám proto začal sázet stromy do vyprahlé půdy, aby zamezil další erozi půdy. O příběhu informoval britský Daily Mail.
Dnes po téměř čtyřiceti letech je les větší než newyorský Central Park - podle Daily Mailu čítá rozloha na pět kilometrů čtverečních. A kromě ptáků se les stal domovem bengálských tygrů, nosorožců a přechodně také slonů.
Příběh Jadava Payenga zůstal veřejnosti neznámý až do roku 2007, kdy jej objevil novinář a fotograf Jitu Kalita. Ten se plavil po řece Brahmaputra, která obtéká ostrov Majuli, aby zachytil na svých snímcích místních ptactvo, když jej překvapil vzrostlý lesní porost uprostřed vyprahlé krajiny.
Payenga považoval zprvu Kalitu za pytláka, později se však seznámili a Kalita s ekologickým aktivistou, jak jej někteří označují, strávil spoustu času, aby se dozvěděl více o jeho životě a aktivitách. Na základě Payengova příběhu pak natočil dokumentární snímek Forest Man. Payenga tak dostal přezdívku "Indický lesní muž".
"Lidé spotřebují všechno, dokud nic nezůstane"
Aktivista se živí prodejem kravského mléka v místních vesnicích a tvrdí, že se bude o les starat do posledního dechu. Přiznal, že sázení stromů zprvu zabralo spoustu času, nyní je to však mnohem jednodušší, protože se les pomalu rozrůstá sám. Přibyla mu však nová starost - boj s nelegálním dřevorubci a pytláky.
"Lidé spotřebují všechno, dokud nic nezůstane. Před lidmi není nic v bezpečí, ani tygři nebo sloni," nechal se slyšet Payeng a dodal, že lidem říká, ať raději zabijí jeho než stromy.
Indický lesní muž obdržel v roce 2015 za své činy ocenění Padma Šrí od indické vlády. Mnoho vědců vyzdvihlo Payengovu snahu o zastavení eroze půdy a označili jej za příklad hodný následování. "Payeng ukázal, že když tohle dokáže jeden člověk, proč by to nemohli dělat i ostatní," uvedl Arup Kumar Sarma, specialita na vodohospodářství z Indického technologického institutu.
Jadav Payeng patří do kmene takzvaných Mišingů a žije v malé lesní chýši společně se svou ženou a třemi dětmi. Kromě dokumentu novináře Jitu Kality vzniklo o Payengovi několik dalších filmů a stal se také hrdinou dětské knížky s názvem Jadav a lesní palác.
V sázení stromů by chtěl i nadále pokračovat a rozšířit tak stávající les na zhruba třikrát větší rozlohu. Přestože se v něm nyní nachází stovky různorodých druhů, dokáže stále najít první strom, který zasadil.
Každé ráno vstává ve tři hodiny ráno a vyráží na kole nebo na lodi do svého milovaného lesa. "Život v betonovém lese je rozdílný. Lidé sedí v klimatizovaných místnostech, nedbají znečištění, které je venku, a bojují proti sobě. Ale tady to tak není. Tady každý dělá svou práci, jí své jídlo, dýchá vzduch a žije v klidu," vysvětlil aktivista po svém rozdíly mezi městem a osamělým ostrovem.
Přesto nebo snad právě proto se na Payengův les jezdí dívat lidé z celého světa. "Tenhle les je ohromuje," řekl.
Video: Podívejte se na příběh Jadava Payenga
