Mnoho Čechů prý na dovolenou zůstane kvůli horší finanční situaci doma. Kdo však i přes horší stav své peněženky chce poznat krásy zahraničí, nemusí spoléhat pouze na cestopisné seriály. Stačí vyrazit na východ od našich hranic, na Slovensko.
Historii Slovenska jistě nemusíme připomínat, pro mnoho z nás zůstává zemí pupeční šňůrou spjatou s Českou republikou. Opřeno je to o mnoho faktů, počínaje společnou historií, jazykem nebo intenzivní spoluprací firem a vysokých škol. Přesto toho máme i mnoho rozdílného - Slováci jsou mnohem religióznější zemí než je Česká republika, lidé zde jsou mnohem bezprostřednější a emocionálnější, peprnost všemu dodávají stále napjaté vztahy s Maďarskem, první viditelnou změnou ještě před odjezdem je měna euro. Všechno to se projevuje i v kulturní a turistické nabídce, kterou Slovensko nabízí.
První, co se každému, kdo k našim východním sousedům vyrazí, vybaví, jsou Tatry. Nejvyšší horou je Gerlachovský štít s výškou 2654 metrů nad mořem, která z něj činí nejvyšší horu celých Karpat. Výstup na vrchol je možný v doprovodu horského vůdce za 230 eur pro tříčlennou skupinu. Krásný výhled vám nabídne i třetí nejvyšší tatranská hora - Lomnický štít (2633 m.n.m.) - na který se dostanete lanovkou ze Skalnatého plesa, nebo pěšky s horským vůdcem. Pokud preferujete samostatné túry a nechce se vám dávat poplatky za služby doprovodu, můžete se podívat na Rysy, Kriváň nebo Slavkovský štít, v prvním a posledním případě si však na cestu vyhraďte půl dne, protože cesta na vrchol vám zabere několik hodin. Hory s sebou však přinášejí nejen sportovní výkon a krásný výhled, ale i oddech v podobě horských dolin. Za všechny tatranské zmiňme Koprovou dolinu, Mlynickou dolinu s krásnými plesy a vodopádem Skok, nebo Bielovodskou dolinu, která je vůbec nejdelší tatranskou dolinou - měří 11 kilometrů. Snad ani netřeba připomínat, že Slovensko co se hor týče, nenabízí jenom Vysoké Tatry - zavítat můžete také do Tater Nízkých, do pohoří Javorníky na česko-slovenském pomezí, komu nevadí delší cestování, může se vydat do východoslovenského Vihorlatu, který je jak stvořený pro ty, kdo mají rádi klid a obejdou se bez všudypřítomných front a davů turistů.
Historií nabytá slovenská města
Samostatnou kapitolou slovenského turistického ruchu jsou lázeňská města. Nejznámějšími z nich jsou Trenčianské Teplice kousek od hranic u města Trenčín, jižněji na cestě mezi Trenčínem a Nitrou Piešťany, tatranské Štrbské Pleso nebo východoslovenský Bardejov, jehož historické centrum je na seznamu památek UNESCO. Nejen ona však stojí za návštěvu - samostatnou kapitolou nejen na slovenské mapě, ale i při plánování Vaší dovolené by mělo být hlavní město Bratislava, kulturní, politické a turistické centrum Slovenska a jeho nejrozvinutější část. V hlavním městě Slovenska jistě stojí za návštěvu Bratislavský hrad, nový most přes Dunaj, prezidentský palác nebo Katedrála sv. Martina. Bratislava však láká nejen historickými a kulturními památkami, ale je taky centrem odpočinku a zábavy a najdete v něm vše, na co jste zvyklí z Prahy.
Pokud si však i přesto potrpíte na historická centra, navštívit byste měli královské město Nitra a v něm Nitranský hrad, jehož součástí je i katedrála sv. Emeráma a Diecézní knihovna s více než 65 000 svazky knih. Historie na vás dýchne i v nejstarším slovenském královském městě Trnavě, zvaném též díky množství kostelů jako Malý Řím. Milovníci turistiky jistě nevynechají severoslovenský Poprad, který je branou do Tater, těsně za česko-slovenskými hranicemi leží Trenčín s monumentálním Trenčínským hradem s římským nápisem na hradní skále, který je nejseverněji položeným důkazem pobytu římských legií z dob markomanských válek. Evropské město kultury pro rok 2013 - Košice - centrum východního Slovenska s řadou důležitých institucí, největší památkovou rezervací na Slovensku s největší gotickou katedrálou, by také nemělo ujít vaší pozornosti.
Klidná příroda
Slovensko však není jen symbolem krásných hradů a okouzlujících center měst, ale také klidného venkova a soužití člověka s přírodou. Tzv. salaše nás vracejí několik století zpět a ukazují nám, jaký byl tehdy život. Největší salaš na Slovensku, salaš Zbojská, se nachází v prostředí Národního parku Muránska planina v severozápadním Slovensku. Turisty odjakživa láká ukázkami tradičního slovenských lidových tradic, výrobou brynzy či parenice a divokou okolní přírodou.
Samostatnou kapitolou návštěvy Slovenska jsou hrady, láká především hrad Spišský, druhá nejrozšířenější hradní zřícenina na Slovensku zařazená na seznamu památek UNESCO, nebo Devín na soutoku Dunaje a Moravy u Bratislavy.
Vyjmenovat všechna místa, která stojí za návštěvu, jsme jistě nevyčerpali. Dokázali jsme však, že Slovensko rozhodně není nudná země, stoprocentně nejde o klon České republiky a i cenově je tato země dostupná. Pokud tedy nevíte, jak levně, přitom však hodnotně a příjemně, strávit dovolenou za hranicemi České republiky, Slovensko je jasná volba.
