Půl století fotografoval lidská dramata po celém světě, ovlivnil a inspiroval celé generace fotografů. Snímal například občanskou válku ve Španělsku, osvobození Paříže za druhé světové války, dobytí Pekingu Mao Ce-tungovými vojsky v roce 1949 nebo pohřeb Mahátmy Gándhího. K jeho slavným snímkům patří i momentky z každodenního života - například fotografie Za nádražím Saint-Lazare zachycující muže ve skoku přes kaluž nebo Rue Mouffetard s usmívajícím se chlapcem, který nese na této známé pařížské ulici dvě lahve vína.
Cartier-Bresson byl rovněž výborným portrétistou, a přestože představuje jednu z nejvýznamnějších postav francouzské kultury, vyhýbal se rozhovorům a fotografování své osoby. Zemřel 3. srpna 2004, necelé tři týdny před svými 96. narozeninami, ve svém domě v L'Isle-sur-la-Sorgue na jihu Francie. Autorkou vůbec první monografie o něm byla česká historička umění a teoretička fotografie Anna Fárová, kniha vyšla v roce 1958 v nakladatelství Odeon.
