John Margolies (1940-2016) je považován za nejznámějšího fotografa svérázné americké architektury, která vyrostla podél tamních silnic a dálnic. Za benzinovými pumpami ve tvaru konvice na čaj a kavárnami v podobě hrnku na kafe systematicky putoval po celých Spojených státech déle než třicet let. Říká se o něm, že na své cesty se vždy snažil vyrážet tím největším křižníkem silnic, který sehnal. A v honbě za co nejlepšími záběry ujel přes 100 tisíc mil. 

Je to v přepočtu něco přes 160 tisíc kilometrů, což zase není až tak moc, uvědomíme-li si, že pořídil desetitisíce záběrů, převážně na 35mm diapozitivy.

John Margolies začal fotit svéráznou architekturu u dálnic v roce 1970. Z jeho fotografií pak vzniklo několik knih (například John Margolies: Roadside America, vydaná v roce 2010). Také výstavy jeho snímků obletěly svět. 

Podle kritika architektury Paula Goldbergera Margolies svými snímky odstartoval celé hnutí. V jeho stopách se totiž vydala řada pokračovatelů, kteří začali tyto svérázné památníky amerického podnikání dokumentovat.

"Lidé si obvykle myslí, že důležité a významné jsou jen velké, unikátní architektonické monumenty," řekl John Margolies v rozhovoru pro kanadský deník Globe and Mail v roce 1987. "Ale podivuhodné benzinové stanice v podobě hradu duchů jim významné nepřipadají," konstatoval s tím, že podle lidí spíše takové stavby kazí jinak krásnou okolní krajinu. 

"Generace mých rodičů měla za to, že jde o ty nejošklivější stavby na světě," řekl Margolies krátce před svou smrtí deníku Washington Post. "Ale já mám ta místa rád, i když tam všechno křičí 'Podívej se na mě! Podívej se na mě!'"

John Margolies věnoval řadu svých snímků Knihovně amerického Kongresu, která je následně zveřejnila a zpřístupnila je světu pod otevřenou licencí Public domain. Odtud také pocházejí obrázky, které si můžete prohlédnout v galerii u tohoto článku.