V nabídce má VFFOTO cirkulární polarizační filtry, UV filtry, neutrální šedé filtry (dále jen ND), nebo dokonce filtry pro dnes čím dál populárnější drony.
O filtrech VFFOTO bylo napsáno mnoho různých recenzí a tak se spíš pokusím popsat mé pocity, jak jsem vlastnosti filtrů vnímal při jejich používání v terénu, a to přímo na divokém pobřeží Baltského moře, kde se podmínky často mění každou minutu.
Nejvíce jsem byl zvědav na barevné podání zejména silných variant ND filtrů a pak také na vlastnosti nanovrstev, kterými jsou filtry řady Golden series (GS) a Premium series (PS) vybaveny. Nanovrstvy mají lépe odolávat vodě, zašpinění, poškrábání, a navíc by se díky tomuto povrchu měly mnohem lépe čistit.
Mezi testovanými filtry, které jsme obdrželi, byla navíc i jedna horká novinka. Neutrální šedý filtr s označením ND 32 000x VFFOTO NHDQ 100×100 mm, který se pyšní prodloužením expozice o úctyhodných 15 expozičních stupňů, jsem s kolegou dostal k otestování jako první v České republice.
V rámci černobílé fotografie, kde ND filtry používám nejčastěji, je barevný posun nepodstatný a tak mi ani silný posun do teplých (až červených) tónů u mého více než šest let starého filtru BW 1000x nevadil. Bohužel na barevnou fotografii jsem s tímto filtrem pomýšlet nemohl. Několikrát jsem to zkusil, ale barevný posun byl tak výrazný, že jsem jej nedokázal zkorigovat ani následnou úpravou RAW souboru v editoru.
Fotograf Daniel Řeřicha
- Daniel Řeřicha (44) je český krajinářský fotograf a organizátor workshopů a fotoexpedic
- Získal několik cen v mezniárodních fotosoutěžích
- Jeho snímky byly publikovány v různých zahraničních fotografických a cestovaltelských časopisech
- Více informací najdete na jeho osobní stránce
- Jeho snímky najdete také na facebooku, instagramu nebo, 500px
Často jsem si říkal, že je to škoda, neboť i u klasické barevné krajinářské fotografie by se výrazné prodloužení expozičního času hodilo. Byl jsem tak nucen používat pouze podstatně slabší variantu ND filtru BW 64x, který však původní čas prodlužuje jen o 6 expozičních stupňů.
Z popsaných důvodů mě proto nejvíce zajímalo, jaké barevné podání budou mít ND filtry VFFOTO a zda je bude možné využívat i v rámci barevné fotografie.
Pro pořízení testovacích snímků jsem s Tomášem počkal na konstantní světelné podmínky (tedy v rámci možností exteriéru). Jednalo se o slunečné odpolední světlo bez oblačnosti v oblasti zdroje světla. Jednotlivé testovací snímky byly pořízeny v co možná nejkratší době - cca během necelých sedmi minut. Tím jsme se snažili co možná nejvíce eliminovat změnu teploty osvětlení.
Nejdříve vznikl snímek bez filtru, pak následoval snímek s filtrem ND 16x VFFOTO GS, ND 64x VFFOTO GS, ND 1000x VFFOTO GS, ND 2000x VFFOTO GS a nakonec novinka ND 32 000x VFFOTO NHDQ 100×100 mm. Všechny zmíněné filtry jsou kruhové (šroubovací), pouze novinka ND 32 000x je ve čtvercové variantě 100×100 mm (zásuvná).
Jaké byly výsledky? Podívejte se sami:
Fotografováno bez filtru
ND filtr 16x VFFOTO GS
ND filtr 64x VFFOTO GS
ND filtr 1000x VFFOTO GS
ND filtr 2000x VFFOTO GS
ND filtr 32000x VFFOTO NHDQ 100×100 mm
Všechny snímky byly pořízeny technikou Nikon (tělo Nikon D610; objektiv Nikon AF-S 16 až 35 mm, f/4G ED VR NIKKOR; stativ Manfrotto 055CXPRO3; kabelová spoušť), snímáno do formátu RAW (vyvoláno v Adobe Lightroom, bez jakékoliv korekce či úpravy).
Jak už sami můžete na první pohled vidět, barevné podání i při použití filtrů s nejdelšími prodlužujícími faktory (ND 1000x, ND 2000x a ND 32 000x) je výborné. Barevný posun tam samozřejmě mírný je - a to u ND 1000x a ND 2000x do teplých tónů (větší u ND 1000x) a u ND 32 000x naopak do studených tónů, ale vždy se jedná o posun, který lze snadno korigovat v editoru při vyvolávání RAW souboru.
Pokud se podíváte na snímky pozorněji, můžete si zejména u silnějších variant ND filtrů všimnout vinětace (čím silnější prodlužující faktor ND filtru, tím je ztmavení rohů fotografie markantnější). Nejviditelnější vinětace je standardně u širokých ohnisek (stejně jako u filtrů ostatních výrobců) a ta se prodlužováním ohniska postupně snižuje. Vinětaci lze opět snadno korigovat v editoru.
Možná si někdo řekne "mám filtr ND 1000x, tak proč si ještě kupovat ND 2000x nebo dokonce ND 32 000x". Byl jsem na tom stejně. Ještě donedávna jsem si vystačil jen s tisícovkou a šedesátčtyřkou, ale jak můžete vidět na testovacích snímcích, rozdíl na výsledné fotografii je markantní (i když si na první pohled člověk může říci, že voda je už dost rozmazaná i s tisícovkou).
Voda s filtrem ND 32 000x je oproti ND 1000x mnohem více "vyhlazená". Osobně mám tuto snovou a jemnější atmosféru rád, a navíc díky opravdu silnému prodlužujícímu faktoru mohu s dlouhými expozicemi pracovat i v situaci, kdy je opravdu hodně světla.
A jak dopadly nanovrstvy? Opět výborně! Při focení za deště se fotograf nějaké té kapce na objektivu či filtru jen těžko ubrání. Mohl bych vyprávět, kolik času jsem v minulosti při focení v podobných podmínkách strávil otíráním filtrů (naposledy při focení v Rotterdamu). Sáhnout po utěrce je to nejmenší, ale ta místo toho, aby kapku setřela, tak ji většinou více či méně rozetře. Zná to asi každý fotograf, povrch filtru je pak samá šmouha a z utření jedné kapky se stává zdlouhavé čištění, než je filtr opět alespoň relativně čistý.
Nanovrstvy na VFFOTO filtrech v tomto ohledu fungují na jedničku. Pokud na filtr kapka vody dopadne, okamžitě se z ní vytvoří kulička, do které stačí fouknout ofukovacím balónkem a kapka je pryč (u kraje filtru či u obroučky). Několikrát se mi dokonce stalo, že kapka z povrchu filtru sklouzla úplně sama, aniž bych musel cokoli udělat. Na povrchu filtru pak není po kapce ani památky.
Další pro mě ohromnou výhodou je, že u delší expozice nedojde třeba jen díky jedné kapce ke znehodnocení snímku, který trval několik desítek vteřin, či dokonce minut. Pokud u mého původního ND filtru bez nanovrstev na jeho povrch během snímání (zejména na začátku) dopadla kapka, tak jsem mohl buď snímání přerušit, nebo pokračovat s tím, že na snímku bude kapka více či méně viditelná jako nevzhledná skvrna. Díky nanovrstvám (kapka sjede sama nebo do ní fouknu) zůstane kapka na povrchu filtru jen nepatrnou chvilku a tím se pro výsledný snímek stane neviditelnou.
Pokud se i přes tyto vlastnosti na filtru objeví nějaká nečistota, třeba mastný otisk prstu, jeho vyčištění (standardním způsobem) je oproti filtrům s klasickým povrchem mnohem snadnější a rychlejší.
O nanovrstvách jsem už v minulosti četl, tento pojem není ve fototechnice nic nového, ale že to bude až takto výborně fungovat, jsem netušil.
Úroveň barevné neutrálnosti filtrů VFFOTO mi otevřela možnost používat dlouhé expozice i v případě barevné krajinářské fotografie a díky nanovrstvám je pro mě focení v náročných podmínkách výrazně snadnější - nemusím trávit spoustu času nekonečným otíráním filtrů.
Nemám rád testy či recenze, kde se jen chválí, ale tady to jinak nejde. Při používání filtrů na pobřeží Baltského moře jsem se nesetkal s žádnou negativní zkušeností a s výsledky jsem opravdu velice spokojen.
