Havel před kongresem i Kryl po návratu z emigrace. Fotograf Slavík vystavuje Tváře Česka

Foto: Herbert Slavík
Tomáš Maca Tomáš Maca
4. 7. 2018 9:55
Fotil bývalého prezidenta Václava Havla, jak před nadšeným obecenstvem řeční v americkém kongresu, i písničkáře Karla Kryla, jak si z okna automobilu se slzami v očích znovu prohlíží Prahu po dvaceti letech v exilu. Před objektivem mu stál Miloš Forman a Rudolf Hrušínský, ale i Ester Ledecká a Eva Samková. Tvář českých osobností i událostí mapoval už v dobách sametové revoluce a nyní ji při příležitosti stých narozenin samostatného Československa a pětadvacátých narozenin odděleného Česka odhaluje ve Staroměstské radnici. "Žádné nostalgii po zlatých starých časech ale nepropadám," říká fotograf Herbert Slavík o výstavě, která potrvá do konce července.

Jeho fotografie mladé tmavovlasé studentky uvězněné v objetí přibližně stejně starého policisty se stala symbolickým obrazem sametové revoluce, i když ji v roce 1989 nepořídil přímo 17. listopadu, ale už o necelý měsíc dříve při příležitosti výročí vzniku samostatného Československa. "Toho policajta se mi už nikdy vypátrat nepodařilo a s demonstrantkou jsem se poprvé setkal až někdy v novém tisíciletí. Dali jsme si sraz na Václavském náměstí a zkoušeli jsme si znovu vybavit tehdejší události," prozrazuje autor snímku Herbert Slavík.

Jubileum československého státu, který by nebýt svého rozpadu letos oslavil sto let, připomíná i Slavíkova výstava Tváře Česka ve Staroměstské radnice. V její Křížové chodbě a Rytířském sále jsou až do konce července k vidění fotografovy portréty českých i slovenských osobností veřejného života, ale také momentky méně známých tváří, které se účastnily zlomových událostí spojených s Palachovým týdnem, pádem Berlínské zdi či rozbratřením Čechů a Slováků jen tři roky po revoluci.

Když se psal rok 1989, Slavík už pracoval v novinách, ale snímky z první velké demonstrace, která se uskutečnila 28. října, i z německé ambasády, přes níž se východní Němci pokoušeli dostat na Západ, si nejdříve fotil jen do šuplíku. V novinách se zvěsti o pádu totalitního režimu až do listopadu nemohly objevit. 

Že se podmínky v jeho zemi radikálně proměňují, Slavík poprvé pocítil, když se stal 19. listopadu v Činoherním klubu svědkem zakládání Občanského fóra a poslouchal formulace navrhované do jeho prohlášení. "Historický zlom jsem si ale nejvíc uvědomil, až když jsem s Václavem Havlem v únoru 1990 cestoval do Spojených států. Při jeho projevu v americkém kongresu jsem si řekl ‚teď jsme opravdu svobodní‘. Havel byl ikonou a jeho příběh ‚z vězně prezidentem‘ skvěle odpovídal duchu Ameriky," zdůrazňuje fotograf.

Slavík dostal výjimečnou příležitost v americkém kongresu fotografovat, což běžně nebývá možné a novináři mívají do jednacího sálu vstup zakázán. Kdokoli se však při Havlově porevoluční návštěvě objevil v prezidentově doprovodu, setkal se s vřelým přivítáním, a i Slavík tak mohl pozorovat, jak publikum bývalého disidenta několikrát přerušilo bouřlivým potleskem.

"V hledišti seděla spousta Čechoslováků žijících v exilu, o kterých jsem do té doby slyšel jen z Hlasu Ameriky, nebo ze Svobodné Evropy. Tenistce Martině Navrátilové tekly slzy a dojetí neskrývala celá řada hostů na galerii včetně bývalého amerického velvyslance v Československu, který v Praze sloužil v době okupace v srpnu 1968," vzpomíná Slavík. S Havlem v následujících dvou letech absolvoval několik dalších zahraničních cest, ale žádná z nich se podle něj té první americké emotivní atmosférou nepřiblížila.

Loučení s ruským vojákem a vítání Karla Kryla

Slavík zachytil také odchod posledního ruského vojáka, který do Československa přijel při srpnové invazi sovětských vojsk v roce 1968. S generálem Vorobjovem se na fotografii typickým vřelým polibkem loučí neznámý muž. "Důstojníci československé armády mu tam s lítostí dávali sbohem, což mě tehdy dost překvapilo," upozorňuje fotograf.

Protipól k odchodu ruského vojáka na výstavě představuje příjezd písničkáře Karla Kryla, který se do Prahy na konci listopadu 1989 vrátil po dvaceti letech v západním Německu a Slavík měl tu čest zpívajícího básníka přivítat. "Vezl jsem ho do města na tiskovku, seděl na vedlejším sedadle a bylo na něm znát dojetí," popisuje Slavík.

Na dalších vystavených záběrech dokumentuje berlínskou zeď, kterou stihl navštívit krátce před jejím konečným stržením. "Bylo neuvěřitelné, že koncem 20. století mohla uprostřed Evropy stát zeď, která fyzicky rozdělovala Berlín na dvě části. Na západní straně si u ní hrály malé děti a na východě pohraničníci NDR stříleli do vlastních lidí, kteří se ji pokoušeli překonat. Později už jsem ve východní části sledoval, jak ji lidi s kladívky postupně rozebírají," líčí autor.

Herbert Slavík (1963)

  • V letech 1990-2002 vedl fotografické oddělení Mladé fronty DNES. Od roku 2003 je fotografem na volné noze.
  • V rámci dlouhodobého projektu Tváře už od 90. let fotografuje portréty významných osobností českého veřejného života.
  • Výrazně se věnuje také sportovní fotografii a několik let spolupracuje s Českým olympijským výborem.
  • Podílí se na organizaci fotografické soutěže Czech Press Photo a v posledních letech zasedal v její mezinárodní porotě.

Velkou část expozice ovšem tvoří portréty herců, hudebníků, sportovců a dalších významných osobností, jež Slavík v uplynulých třiceti letech vyfotografoval ve zdánlivě nenucených momentech i ve více stylizovaných pózách. "Aby snímek někoho zaujal, musí být vždycky trošku divný a u stylizovaných věcí to platí dvojnásob. Na druhou stranu nikdy nikoho do žádné role nenutím," dodává.

Pochvaluje si například fotografování nedávno zesnulého herce Jana Třísky, s nímž se seznámil na dovolené v Los Angeles, kdy ho ale nechtěl se zrcadlovkou obtěžovat. Hvězda stříbrného plátna mu pózovala až o několik let později v Česku a během pětačtyřiceti minut udělala všechno, co po ní fotograf chtěl. Tříska dokázal vypadat přirozeně s vážným výrazem i ve chvíli, kdy se měl smát.

Slavík si pamatuje rovněž jedno významné setkání, při němž nefotografoval a dodnes ho to trochu mrzí. "S manželkou jsme přijeli za Milošem Formanem do jeho newyorského bytu, kam nás pozval a nabídl nám, že u něj můžeme pár dní bydlet. Nechtěl jsem tu návštěvu zneužít pro focení, přestože sám Forman se mě pak ptal, proč jsem nefotil, když u něj před chvílí seděl spisovatel Norman Mailer. Já měl k Formanovi takový respekt, že jsem se v některých situacích fotoaparát neodvážil vyndat. Dodnes odděluji soukromé návštěvy od těch pracovních, nemusím fotit všechno a všude," přiznává Slavík. Oscarový režisér na výstavě přesto nechybí. 

Některé osobnosti při fotografování působily jinak, než Slavík očekával. V drtivé většině případů ho ale překvapily příjemně. "Modelka Eva Herzigová předtím často fotila s Helmutem Newtonem, mým oblíbeným fotografem. Do Turína, kde jsme fotografovali, za mnou přijela sympatická příjemná žena, před objektivem dokonalá profesionálka. Hned na prvních záběrech jsem pochopil, v čem je její kouzlo. Téměř každý z těch snímků by se dal vystavovat," vyzdvihuje.

Obzvlášť u sportovců se Slavíkovi při komunikaci s jejich agenty mnohdy zdá, že to budou arogantní primadony. "Při osobním setkání přitom zjišťuji, že mám čest se sympatickými mladými lidmi, kteří jsou úplně v pohodě. Auru nedotknutelnosti vytváří jenom jejich okolí," myslí si.

Necítí při pohledu na své obrazy českých dějin a osobností, které je psaly, nostalgii po starých zlatých časech? "Rozhodně ne! Jsem rád, že jsem měl všechny ty lidi šanci poznat, být chvíli s nimi, ale k nostalgii není důvod. Vždyť i dnes žijeme v době, která generuje řadu nových osobností," říká fotograf s tím, že zajímavých Čechů a Češek má v hledáčku stále mnoho.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy