Stereotypní pohled na Baarovou jako jednoznačnou kolaborantku s Němci zpochybňují mnohé výpovědi známých a kolegů.

Režisér Václav Krška v červenci 1946 při výslechu na Pankráci vypověděl, že Baarová nesměla za okupace točit, že si mu stěžovala, že ji německé úřady pronásledují. Líčil i zážitek z léta 1939, kdy mu Baarová se Svatoplukem Benešem vyděšeně líčili, jak je pronásledovalo gestapo. Zmiňuje také, že Baarová pomohla Miloši Havlovi udržet pro český film ateliéry na Barrandově.

"Pokládal jsem Baarovou za dobrou Češku a nikdy jsem neměl příležitost pozorovat, že by byla nějak nakloněna Němcům, nebo že by propagovala nějakým způsobem nacismus," vypověděl její domovník a osobní řidič Alois Sedláček a dodal, že ji doma Němci nenavštěvovali, ale viděl za jejím autem jezdit německé vozy.

Její otec mj. vypovídal o tom, jaký měla strach, když se Heydrich stal protektorem, a že po příjezdu do Prahy žila ve stálém strachu o život.

Že ji gestapo skutečně pronásledovalo, potvrdil při vyšetřování po válce i jeden z jeho vyslýchaných příslušníků.

(Zdroj: Žitný, Radek: Aféry a kauzy Lídy Baarové)