Mladí lidé mezi šestnácti a čtyřiadvaceti lety zažívají častěji a intenzivněji než ostatní věkové skupiny pocity osamělosti. Na tento problém poukázal čerstvě zveřejněný výzkum, který si letos nechala vypracovat britská rozhlasová stanice BBC pro svou pravidelnou relaci All in the Mind, zaměřenou na psychologii.
Dotazníkového šetření se zúčastnilo 55 tisíc lidí z 237 zemí světa, a zatímco ve skupině 16-24 let přiznalo časté či velmi časté pocity osamělosti hned 40 procent respondentů, mezi nejstaršími dotazovanými nad 75 let to bylo pouhých 27 procent. Množství mladých lidí, kteří se cítí osaměle, se navíc výrazně neliší ani v závislosti na kultuře, obývané zemi nebo pohlaví.
"Existuje stereotypní představa, že osamělost se týká hlavně izolovaných seniorů, což sice může do jisté míry platit, ale když jsme se starších lidí ptali na období jejich života, kdy prožívali největší osamělost, mnozí z nich uváděli právě mládí," píše na stránkách BBC iniciátorka studie Claudia Hammondová.
Vysokou míru pocitů osamělosti mezi dospívajícími si výzkumníci vysvětlují skutečností, že ve věku mezi šestnácti a čtyřiadvaceti lety lidé často opouštějí domov, utvářejí si vlastní identitu a hledají nové přátele, což může jít ruku v ruce s přerušováním dřívějších sociálních vazeb.
Současně mladí lidé zatím nedovedou osamělost chápat jako něco přechodného, střetávají se s ní mnohdy poprvé za svůj život, a tak se jí více trápí. Jen 41 procent dospívajících v dotaznících souhlasilo, že osamělost může být čas od času prospěšná.
Výzkum dále zjistil, že lidé, kteří se často cítí osamělí, mají více přátel, s nimiž komunikují pouze on-line. Osamělí respondenti sice netráví na sociálních sítích více času než ostatní, ale s kamarády, se kterými si například píšou na Facebooku, se ne vždy setkávají i tváří v tvář.
K jednoznačnému závěru, že sociální sítě zvyšují osamělost, se však výzkumníci nepřiklánějí, protože podle nich stejně dobře mohou sloužit k propojení s jinými lidmi.
"Výsledky napříč věkovými skupinami dále naznačují, že vyšší míru osamělosti vykazují lidé, kteří cítí, že se v negativním slova smyslu liší od ostatních. Osamělejší jedinci pak mívají nižší důvěru k jiným lidem a na své kamarády kladou nižší očekávání, což může souviset s tím, že je bývalí přátelé zklamali," upozorňuje Hammondová na další zjištění výzkumu.
Některé odpovědi osamělejších respondentů v dotaznících naopak poukazují na vyšší míru empatie u těchto lidí. U otázky, jestli by jim bylo líto známých, kteří nebyli pozváni na večírek, měli právě osamělejší jedinci více pochopení, protože podobnou situaci dost možná sami zažili.
"Zajímavé je také to, že více než osmdesát procent všech dotazovaných lidí přiznalo, že rádi čas od času tráví chvíle o samotě, což svědčí o tom, že být sám není totéž jako být osamělý. Pouze respondenti, kteří se svěřili, že jsou sami téměř pořád, se zároveň cítili osaměle," komentuje závěry studie Hammondová.
Dotazovaní osamělost nejčastěji spojovali s momenty, kdy nemají na koho se obrátit, pocity odtržení od světa, přesvědčením, že na ně všichni zapomněli, smutkem a neporozuměním ze strany ostatních.
