Z celkem 300tisícového dluhu už část splatil, se zbytkem mu má pomoct dobročinná sbírka, v níž se skládají hlavně obyvatelé dolních Holešovic. Na serveru Donio.cz se jim podařilo vybrat přes 150 tisíc korun. Sbírka má ale i vedlejší efekt, panu Jiřímu přináší nečekanou popularitu. Od jejího vyhlášení za ním podle jeho slov chodí jeden reportér za druhým. "Ale mně to nevadí, já jsem takový komunikativní," říká k žádosti o rozhovor před vchodem do svého tajemného obchůdku.

Sám by, jak tvrdí, sbírku nikdy nevyhlásil. Dluhy totiž vnímá jako riziko svého podnikání. "Jsem s tím smířený, mně se splnil sen a sny nejsou od toho, aby vydělávaly, ale aby člověk uspokojil své vnitřní já. Kamarádi mi říkají: 'Jdi prodávat něco atraktivnějšího, ale mně by to nic nepřineslo. Já jsem se narodil s knihou v ruce a zemřu s knihou v ruce," myslí si rozevlátý pětašedesátník.

Sbírku na kultovní obchod vyhlásila sousedka Lucie Lorencová, které pan Jiří přezdívá Matka Tereza. "Je to zlatý člověk. Já ale nechci nic zadarmo, a tak jsme vymysleli, že každému, kdo přispěje, dám knihy v cenně jeho finančního daru," líčí. Jeho podnikání téměř položila pandemie koronaviru, kdy obchod musel zavřít, od státu ale nedostával žádnou podporu. Padesátitisícový nájem totiž od té doby, co skončil u policie, dotuje druhou prací. 

"Sedím za 13 tisíc na měsíc na recepci poblíž Krejcárku. Tím, že tam mám smlouvu, je má živnost branná jako vedlejší zaměstnání. A tak zatímco ostatní za pandemie seděli doma a brali od státu 30 tisíc podporu, já nedostával nic," říká Novák, který lidem dává knihy i na dluh.

Rodák z Českého ráje začal číst už v dětství a pokračoval s tím i při své práci u policie. Po sametové revoluci si chtěl splnit sen a otevřel si svůj první antikvariát. "Jednu dobu jsem jich měl i pět. Tohle je už poslední," líčí a dodává, že dovnitř obchůdku dnes nesmí nikdo jiný než on. V komíncích má totiž vyskládaných přes sto tisíc knih. "Oni by mi to lidi rozházeli. Takhle přesně vím, kam šáhnout," líčí.

Více si přečtěte ve fotoreportáži.