Stosedmiletá Květoslava Hranošová se vzhledem ke svému věku těší dobré psychické i fyzické kondici.
"Paní Hranošová celý život cvičila jógu, což zřejmě přispělo jejímu dobrému stavu," uvedla sociální pracovnice. Pohyb už ženě sice dělá potíže, nejčastěji se vozí na invalidním vozíčku, mentálně je ale velice čilá. "Je vášnivou čtenářkou knih a miluje křížovky," doplnila ošetřovatelka. Podporou je i rozvětvená rodina, která ji často navštěvuje.
Podle České správy sociálního zabezpečení žilo v Česku na konci prosince 491 žen a 76 mužů, kterým bylo přes sto let. Nejvíc stoletých lidí bydlelo v Praze, a to 103. V Jihomoravském kraji žilo 87 a ve Středočeském 53 stoletých a starších osob.
Nejstarší obyvatelka republiky je právě z jihu Moravy. Nejstarším člověkem světa se loni v prosinci stala Italka Emma Moranová, která oslavila 117. narozeniny.
Nejvíc lidí s "deseti křížky" evidovala sociální správa za posledních pět let v jednotlivých čtvrtletích na konci roku 2014. Bylo jich tehdy 707. Od té doby počet postupně klesal. Důvodem může být to, že se tohoto vysokého věku dožívají slabé ročníky, které přišly na svět za první světové války. Tehdy narozených dětí výrazně ubylo.
Zatímco před rokem 1910 se podle údajů Českého statistického úřadu v českých zemích rodilo přes 300 000 dětí ročně, ve válečných letech to nebyla ani polovina.
Přibývání lidí ve velmi vysokém věku bude podle expertů nejvýraznější demografickou změnou v příštích desetiletích.
V polovině století by podle nejmírnějších propočtů statistiků mohlo v Česku být zhruba 9500 stoletých, podle těch nejvyšších údajů pak kolem 20.000. Převládat by měly ženy. Muži by měli tvořit zhruba čtvrtinu dlouhověkých.