Jakub Novotný na skejtu začal jezdit před patnácti lety. Tehdy se, jak říká, se "skejťáky" roztrhl pytel a skateboarding byl spíš životním stylem a vymezením se proti institucím. Koníček, kterému dříve dával přednost i před učením, ale vnímá i jako dorozumívací prostředek.
Serving more than 1,500 children, 'Skateistan' has decided to make a difference by changing people's lives through skateboarding.
Zveřejnil(a) Olympic Channel dne 14. August 2018
"Zjistil jsem, že prkno je tím nejlepším prostředkem socializace. Pomůže vám proniknout do kultury cizí země mnohem snáz. Je pro mě takovým univerzálním jazykem," popisuje.
Se skateboardem nejprve jako student a posléze jako doktorand blízkovýchodních studií vyrazil například do Jordánska, Maroka a Palestiny. Prkno mu mělo ulehčit poznat blíže tamní kulturu.
V Jordánsku se také seznámil s lidmi z neziskové organizace Make Life Skate Life, kteří tam stavěli komunitní skatepark. "Tato neziskovka postavila podobné parky například v Indii, Bolívii, což je nejchudší země Jižní Ameriky, v Nepálu, Barmě, Etiopii nebo v Iráku," vyjmenovává Novotný.
Stavba většiny z nich je financována penězi z crowdfundingových sbírek.
Nosnou myšlenkou Make Life Skate Life je posílení komunity nebo jedince. V zemích trpících válečným konfliktem může být podle Novotného kreativní a sportovní činnost jednou z možností, jak uniknout z hořké reality života v nejistotě.
VICELAND visited #addisskatepark and met young talented Ethiopian skaters!
Zveřejnil(a) Make Life Skate Life dne 09. August 2018
"Skatepark se vlastně stává útočištěm. Místem, v němž se lidé, kteří zažili diskriminaci, cítí bezpečně. Je také prostorem, v němž je nastolena sociální rovnost," dodává s tím, že na tomto principu vznikla i organizace Skateistan, kterou založil Australan Oliver Percovich v Kábulu.
"Jeho manželka tehdy v Kábulu pracovala, on se toulal po městě s prknem. Viděl, že to tamní děti začíná zajímat, začal vytvářet pravidelnější program, kromě ježdění organizoval i výuku angličtiny," přibližuje vznik první a nejúspěšnější neziskovky tohoto zaměření.
Skateboarding měl tehdy jakožto zdejší novinka schopnost spojovat etnicky i sociálně roztříštěný Afghánistán. Ve velmi konzervativní zemi, kde například dívky nemohou jezdit na kole, se vytvořila silná komunita skateboardistek. A k něčemu podobnému došlo i v Palestině. Podle Novotného je samozřejmě zapotřebí důsledné komunitní práce od samého počátku.
"Na začátku jsou na tom všichni stejně. Nikdo z nich to neumí, proto může ježdění spojovat a stírat etnické nebo sociální rozdíly," vysvětluje Novotný.
Sám se podílel na stavbě skateparků v Jordánsku a Maroku a před dvěma roky jako dobrovolník učil jezdit děti v Palestině. "Kolik přesně dětí jsem naučil jezdit, to se říct nedá. Šlo spíš o to, být dětem k dispozici a ukázat jim co a jak," říká.
V Jordánsku strávil Novotný tři měsíce, ze země odjel pár týdnů před dokončením skateparku. I zde mají mladí lidé o "prkno" veliký zájem. "Vždy je dobré, když patronát nad ním převezme nějaká místní osobnost," přibližuje Novotný.
Gearing up for a one-year skate program at #SuliSkatepark, making skateboarding available to everyone who wants to learn, and encouraging the participation of girls and refugees! Skateistan #goodpush The Skateroom #artforchange
Zveřejnil(a) Make Life Skate Life dne 22. May 2018
Sám se v zemích Blízkého východu dorozumívá arabsky, další dobrovolníci pak anglicky. I to je pro tamní lidi výhodou, rozšiřuje jim to obzory.
"Pro mě to byla úžasná zkušenost, hned z několika důvodů. Uvědomil jsem si, že koníček, kvůli kterému jsem mnohdy zanedbával svoje povinnosti, může být také užitečný. Obohatilo to i moje studium," tvrdí.
O rozvoji neziskovek, které se podílejí na stavbě skateparků v rozvojových zemích, pojednává i výstava s názvem Landskate, která momentálně probíhá v rámci Landscape festivalu na pražské Štvanici.