Tuzemští vědci podílející se na vývoji francouzské družice Taranis nabízejí Čechům možnost poslat do vesmíru své jméno nebo vzkaz. "Data nebudou z paměti nikdy vymazána a možná i své autory přežijí," doplňuje jeden ze spoluautorů projektu Marek Janáč.
Do vesmíru poletí kromě jmen 101 vzkazů, to na počest jedniček a nul, s nimiž vědci pracují. Přebere a vybere je odborná porota, v níž mimo jiné zasedne i profesor Václav Pačes, někdejší předseda Akademie věd.
Jak vytvořit poselství pro vesmírné skřítky
- Každá SMS smí obsahovat pouze jeden návrh a nesmí být delší než 160 znaků. Každý soutěžící se může zúčastnit s maximálně pěti soutěžními návrhy.
- Text by měl být jasný, srozumitelný, v českém jazyce. Adresátem poselství mohou být jak "skřítci", tak lidstvo, nad jehož hlavami bude sonda prolétat.
- Odborná porota následně vybere 101 nejlepších návrhů. Lidé mohou do projektu posílat i svá jména, ta "poletí" všechna.
- Soutěžící se do projektu zapojuje zasláním SMS ve tvaru SKRITEK X Y Z (kde SKRITEK je klíčové slovo, X jméno navrhovatele, Y příjmení navrhovatele a Z navrhovaný vzkaz) na číslo 900 11 03.
Porotci podle Janáče odstraní "sprosťárny" i to, co by tam ze zákona být nemělo. Dále vyberou texty se srozumitelným poselstvím, nápadité a originální. Inspirací pro obsah může být fakt, že sonda mnohokrát proletí nad všemi státy světa.
"Myslím, že jde o skvělou popularizaci kosmického prostoru a výzkumu. Američané takto lidem umožnili, aby jména zájemců letěla na Mars, každému navíc byl vystaven certifikát. V našich podmínkách je však posílání vzkazů do vesmíru úplnou novinkou," říká publicista a odborník na kosmonautiku Pavel Toufar. "Projektu moc fandím, nicméně jak znám i diskusní prostředí pod internetovými články, tak si porotci asi pěkně počtou," dodává.
Vzkazy a jména lze posílat z mobilních telefonů pomocí SMS od 14. dubna do 3. května. Vývojáři je pak nahrají do paměti přístroje vyráběného pro družici Taranis českými vědci. K dispozici je 1,5 megabytů. "Paměť jsme museli udělat technologií dvacet pět let starou, aby odolala vysoké dávce radiace, které bude vystavena. Proto má každá ze dvou pamětí pouhé dva megabyty," vysvětluje Radek Lán z Ústavu fyziky atmosféry.
Za skřítky a přízraky nad bouřkové mraky
Francouzská sonda Taranis váží 152 kilogramů a je nazvaná podle keltského boha hromu. Její hlavní poslání spočívá v historicky nejrozsáhlejším a nejúplnějším výzkumu krátkodobých atmosférických událostí – blesků a záblesků gama.
Přístroje na palubě budou mimo jiné sledovat tajemné a dosud málo prozkoumané bouřkové jevy, odehrávající se nad našimi hlavami – nadoblačné blesky, takzvané skřítky.
Jako první spatřili tyto výboje piloti letadel, ale nikdo jim moc nevěřil, nebo tomu nevěnoval patřičnou pozornost. Přechodné světelné jevy jsou velice rychlé, trvají třicetkrát méně než mrknutí oka.
"Dodnes ještě jasně nechápeme, jak vlastně vznikají blesky, výzkum bude zaměřen i na ně, ale hlavně na jevy, které se vyskytují nad nimi," přibližuje profesor Ondřej Santolík, vedoucí českého týmu projektu Taranis.
Taranis je tzv. mikrosatelit, vypouští se proto s velkou družicí jako přívažek. Startovat by se mělo v druhé polovině roku 2018, nicméně čeští vědci se svým dílem práce již finišují. Jejich přístroj se musí do sondy včas namontovat a otestovat.
