U zrodu záchranné stanice nedaleko chráněného území Leuser stál před šesti lety František Příbrský z Ústí nad Labem, tehdejší student České zemědělské univerzity. Budoucí zoolog si vybral jako téma své diplomové práce ilegální obchod se zvířat, v rámci které si vymyslel centrum pro záchranu zabavené fauny.
"Vydal jsem se do Indonésie a objel jsem několik největších trhů se zvířaty, převážně na Jávě a Sumatře. Zkoušel jsem tehdy zjistit, jak nelegální obchod se zvířaty vypadá, jak to chodí přímo na místě, kde se se zvířaty obchoduje a podobně," popisuje v pražské kanceláři organizace CCBC (Česká koalice pro ochranu biodiverzity), jejíž součástí Kukang je.
Podle Příbrského byla jedním z klíčových problémů následná péče o zvířata zabavená překupníkům, proto se centrum pro tento specifický druh poloopic nakonec rozhodl na Sumatře otevřít. Čeští i indonéští pečovatelé zde outloně ošetřují, krmí je a případně jim hledají také nový domov. Kukangu ale pomáhá v obou zemích také řada dobrovolníků.
Na severu Sumatry se tak díky Kukangu daří nelegální obchod s outloni potírat. "Lidi o nás už ví, pracují s námi. Do jedné lokality, kde se dříve lovili outloni i luskouni, jsme na pozvání našeho známého jeli, zjistili jsme, kdo je loví a šli si s těmi lidmi popovídat. Zjistili jsme, že jsou to fajn kluci, kteří si lovem jen přivydělávají," popisuje zoolog s tím, že někdejší lovce nyní sami zaměstnali.
Obchod se zvířaty se přesunul z trhů na internet
Přesná statistika pojednávající o tom, jak rozsáhlý je indonéský obchod se zvířaty, podle zoologa neexistuje. "Údaje, které máme, jsou velmi malá část z toho, co se skutečně děje. Rozsah obchodu se zvířaty zjistíte jenom z pár vyřešených případů a to neodpovídá realitě," varuje Příbrský, který na Sumatře tráví společně s kolegyní Lucií Čižmářovou většinu roku.
Boj s překupníky je také rozdílný v různých částech země a podle zoologa záleží i na úřadech v konkrétních oblastech. "Indonésie je obří země, je tam přes 17 tisíc ostrovů, takže nechci mluvit za celou Indonésii ani za celou Sumatru. V naší provincii úřady fungují, ale myslím si, že by mohly fungovat daleko lépe," tvrdí. Velkou úlohu v zastavení prodeje exotických zvířat hrají právě mezinárodní organizace, jež na problémy upozorňují.
V posledních letech se navíc podle něj obchod se zvířaty přesunul z tradičních trhů na internet. "Každý má teď v Indonésii chytrý mobil, internet a sociální sítě, kde může zvířata nabízet k prodeji, nebo si je tam může koupit," říká.
Kukangu proto pomáhá sledovat aktivity překupníků na internetu několik dobrovolníků. "Pokud se jedná o reálný inzerát, zjišťujeme další informace o lidech, kteří chtějí zvířata prodat," popisuje vedoucí programu.
Problémem jsou i fotky z dovolené
Sociální sítě ale mohou outloňům zavařit i pouhým zveřejněním fotky z dovolené s těmito roztomilými zvířaty na Instagramu. Na to Kukang upozornil začátkem letošního roku. "Letos v lednu jsme byli v na thajském Phuketu, kde se lze na plážích, nebo i v centru města vyfotit s outloni. Tahle ohrožená zvířata nabízí Thajci turistům z celého světa k vyfocení za peníze. Fotkou ale podporují Thajce v tom, aby si je pro tyhle účely pořizovali," vysvětluje Příbrský a dodává, že zvíře může kvůli neodborné péči zahynout.
Tyto poloopice jsou totiž nejen náročné na vhodnou stravu, ale mohou být také životu nebezpečné - jejich kousnutí totiž obsahuje jed. "Potřebují spoustu pryskyřice ze stromů, různé druhy hmyzu a dáváme jim minimum divokého ovoce. Mohou být nebezpeční pro lidi, kteří jsou alergičtí na outloní jed, což nezjistí, dokud je nekousne," říká zoolog.
Další kapitolou je pak touha lidí vlastnit outloně váhavé místo psa nebo kočky. Nejvíce zvířat se podle Příbrského prodává na indonéském, japonském, čínském nebo ruském trhu. Míří ale také do Evropy.
Před podpisem Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících zvířat a planě rostoucích rostlin (CITES) v roce 1992 se outloni dováželi ve velkém také do České republiky. "Před třiceti lety zde byla spousta outloňů malých i váhavých. Ale v současné době se sem legálně dovážet nesmí," upozorňuje Příbrský.
Spolupráce se zemědělci i školou
Kukang na Sumatře spolupracuje při ochraně malých savců i s místními farmáři, kteří brání před zvířaty svou úrodu, a místní školou, kam dodali ve spolupráci s českou organizací Green-books.org knihy o přírodě a ekosystémech.
"Nechceme tvrdit, že my z Česka umíme chránit živočichy nebo indonéskou přírodu výrazně lépe, než to umí Indonésané. Spíš se místním lidem snažíme přinášet naše nápady a vzbudit v nich zájem o ochranu přírody, aby se o to do budoucna postarali sami," vysvětluje zoolog. Sám plánuje, že by denní provoz Kukangu jednoho dne rád svěřil svým indonéským kolegům a na české straně nechal pouze klíčová rozhodnutí týkající se organizace samotné.
Během pěti lety dokázali na severní Sumatře získat pozemek, kde stojí dobře vybavené záchranné centrum pro malé savce i kliniku, která by podle Příbrského dokázala obsloužit i zraněné lidi. Přesto si uvědomuje, že záchrana není ani zdaleka u konce.
Velkou výzvou je totiž pro outloně také úbytek lesů v této ostrovní zemi, čímž přichází o své přirozené prostředí a snáze se stávají terčem pytláků.
Důležitá role zoologických zahrad
Ekologická krize v Indonésii je podle Příbrského vážná, ale zdaleka ne tak jednoznačná, jak se může na první pohled zdát.
"Zemědělská produkce je pro Indonésii jeden z primárních zdrojů příjmů. Nemůžeme z Česka, kde jsme si přírodu částečně zničili, říkat, že jsou špatní, a radit jim, co mají dělat. To je absurdní. Musíme hledat cesty, aby se toho ničilo co nejméně, a získat čas k tomu, abychom zachovali druhy zvířat do té doby, než Indonésané zbohatnou. Až trochu zbohatnou, začnou se zajímat o to, co mají," přemítá zoolog, podle kterého hrají v tomto boji nedocenitelnou roli mezinárodních organizace, ale i zoologické zahrady, které pomáhají některé druhy zachránit.
Právě české zoologické zahrady v Ostravě, Olomouci a Liberci stály u zrodu Kukangu. "V současnosti době jsou našimi hlavními partnery, bez nich bychom neexistovali. Postupně se k nim připojily i další zoo, například ta v Hodoníně nebo ve Vratislavi. Připojit se zvažují také další," doufá Příbrský, který finance shání i prostřednictvím grantových příležitostí nebo příspěvků od soukromých společností a dárců.
Za Moment je tu Kukang! A tady jsou časy, které je třeba vědět: 14:00 hod START 16:00 hod PŘEHLÍDKA The Kukang Rescue Program, Moment Praha charity shop, CCBC
Zveřejnil(a) The Kukang Rescue Program dne 06. June 2019
A nadcházející víkend se v Praze chystá také speciální módních přehlídka ve spolupráci se second handem Moment, jejíž výtěžek poputuje na aktivity Kukangu.
Podle Františka Příbrského se v posledních letech situace pro outloně na severní Sumatře zlepšila, jak ale přiznává, jsou pořád pouze na začátku maratonského běhu za jejich růžovější budoucnost. A vyzývá ty, kteří by se chtěli na jejich záchraně podílet, aby se jim neváhali ozvat.
