Češi na Sumatře zachraňují ohrožené outloně. Hrozbou jsou pytláci i fotky z dovolené

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
8. 6. 2019 9:00
Se svýma velkýma očima, malým tělem a rozkošným kukučem vypadají jako ideální zvířata na hraní. Pro outloně váhavé je ale přitom právě jejich roztomilé vzezření nebezpečné, lidé z různých koutů světa si je kupují jako domácí mazlíčky. Se záchranou outloňů na severu Sumatry a kampaněmi na potírání jejich nelegálního lovu pomáhají již několik let také Češi. Organizace Kukang, což v překladu znamená outloň, dnes zaměstnává nejen tým Indonésanů, ale také Čechů.
Česko-indonéský tým Kukangu na Sumatře.
Česko-indonéský tým Kukangu na Sumatře. | Foto: Archiv Kukangu

U zrodu záchranné stanice nedaleko chráněného území Leuser stál před šesti lety František Příbrský z Ústí nad Labem, tehdejší student České zemědělské univerzity. Budoucí zoolog si vybral jako téma své diplomové práce ilegální obchod se zvířat, v rámci které si vymyslel centrum pro záchranu zabavené fauny.

"Vydal jsem se do Indonésie a objel jsem několik největších trhů se zvířaty, převážně na Jávě a Sumatře. Zkoušel jsem tehdy zjistit, jak nelegální obchod se zvířaty vypadá, jak to chodí přímo na místě, kde se se zvířaty obchoduje a podobně," popisuje v pražské kanceláři organizace CCBC (Česká koalice pro ochranu biodiverzity), jejíž součástí Kukang je.

Podle Příbrského byla jedním z klíčových problémů následná péče o zvířata zabavená překupníkům, proto se centrum pro tento specifický druh poloopic nakonec rozhodl na Sumatře otevřít. Čeští i indonéští pečovatelé zde outloně ošetřují, krmí je a případně jim hledají také nový domov. Kukangu ale pomáhá v obou zemích také řada dobrovolníků.

Na severu Sumatry se tak díky Kukangu daří nelegální obchod s outloni potírat. "Lidi o nás už ví, pracují s námi. Do jedné lokality, kde se dříve lovili outloni i luskouni, jsme na pozvání našeho známého jeli, zjistili jsme, kdo je loví a šli si s těmi lidmi popovídat. Zjistili jsme, že jsou to fajn kluci, kteří si lovem jen přivydělávají," popisuje zoolog s tím, že někdejší lovce nyní sami zaměstnali.

Obchod se zvířaty se přesunul z trhů na internet

Přesná statistika pojednávající o tom, jak rozsáhlý je indonéský obchod se zvířaty, podle zoologa neexistuje. "Údaje, které máme, jsou velmi malá část z toho, co se skutečně děje. Rozsah obchodu se zvířaty zjistíte jenom z pár vyřešených případů a to neodpovídá realitě," varuje Příbrský, který na Sumatře tráví společně s kolegyní Lucií Čižmářovou většinu roku.

"V posledních letech se podle Františka Příbrského obchod se zvířaty přesunul z tradičních trhů na internet."
"V posledních letech se podle Františka Příbrského obchod se zvířaty přesunul z tradičních trhů na internet." | Foto: Archiv Kukangu

Boj s překupníky je také rozdílný v různých částech země a podle zoologa záleží i na úřadech v konkrétních oblastech. "Indonésie je obří země, je tam přes 17 tisíc ostrovů, takže nechci mluvit za celou Indonésii ani za celou Sumatru. V naší provincii úřady fungují, ale myslím si, že by mohly fungovat daleko lépe," tvrdí. Velkou úlohu v zastavení prodeje exotických zvířat hrají právě mezinárodní organizace, jež na problémy upozorňují.

V posledních letech se navíc podle něj obchod se zvířaty přesunul z tradičních trhů na internet. "Každý má teď v Indonésii chytrý mobil, internet a sociální sítě, kde může zvířata nabízet k prodeji, nebo si je tam může koupit," říká.

Kukangu proto pomáhá sledovat aktivity překupníků na internetu několik dobrovolníků. "Pokud se jedná o reálný inzerát, zjišťujeme další informace o lidech, kteří chtějí zvířata prodat," popisuje vedoucí programu.

Kancelář Kukangu na Sumatře.
Kancelář Kukangu na Sumatře. | Foto: Archiv Kukangu

Problémem jsou i fotky z dovolené 

Sociální sítě ale mohou outloňům zavařit i pouhým zveřejněním fotky z dovolené s těmito roztomilými zvířaty na Instagramu. Na to Kukang upozornil začátkem letošního roku. "Letos v lednu jsme byli v na thajském Phuketu, kde se lze na plážích, nebo i v centru města vyfotit s outloni. Tahle ohrožená zvířata nabízí Thajci turistům z celého světa k vyfocení za peníze. Fotkou ale podporují Thajce v tom, aby si je pro tyhle účely pořizovali," vysvětluje Příbrský a dodává, že zvíře může kvůli neodborné péči zahynout.

Tyto poloopice jsou totiž nejen náročné na vhodnou stravu, ale mohou být také životu nebezpečné - jejich kousnutí totiž obsahuje jed. "Potřebují spoustu pryskyřice ze stromů, různé druhy hmyzu a dáváme jim minimum divokého ovoce. Mohou být nebezpeční pro lidi, kteří jsou alergičtí na outloní jed, což nezjistí, dokud je nekousne," říká zoolog.

Outloni jsou roztomilí, ale také nároční na potravu a jejich kousnutí může být nebezpečné.
Outloni jsou roztomilí, ale také nároční na potravu a jejich kousnutí může být nebezpečné. | Foto: Archiv Kukangu

Další kapitolou je pak touha lidí vlastnit outloně váhavé místo psa nebo kočky. Nejvíce zvířat se podle Příbrského prodává na indonéském, japonském, čínském nebo ruském trhu. Míří ale také do Evropy.

Před podpisem Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících zvířat a planě rostoucích rostlin (CITES) v roce 1992 se outloni dováželi ve velkém také do České republiky. "Před třiceti lety zde byla spousta outloňů malých i váhavých. Ale v současné době se sem legálně dovážet nesmí," upozorňuje Příbrský.

Spolupráce se zemědělci i školou

Kukang na Sumatře spolupracuje při ochraně malých savců i s místními farmáři, kteří brání před zvířaty svou úrodu, a místní školou, kam dodali ve spolupráci s českou organizací Green-books.org knihy o přírodě a ekosystémech.

Kukang spolupracuje i s jednou místní školou.
Kukang spolupracuje i s jednou místní školou. | Foto: Archiv Kukangu

"Nechceme tvrdit, že my z Česka umíme chránit živočichy nebo indonéskou přírodu výrazně lépe, než to umí Indonésané. Spíš se místním lidem snažíme přinášet naše nápady a vzbudit v nich zájem o ochranu přírody, aby se o to do budoucna postarali sami," vysvětluje zoolog. Sám plánuje, že by denní provoz Kukangu jednoho dne rád svěřil svým indonéským kolegům a na české straně nechal pouze klíčová rozhodnutí týkající se organizace samotné.

Během pěti lety dokázali na severní Sumatře získat pozemek, kde stojí dobře vybavené záchranné centrum pro malé savce i kliniku, která by podle Příbrského dokázala obsloužit i zraněné lidi. Přesto si uvědomuje, že záchrana není ani zdaleka u konce.

Velkou výzvou je totiž pro outloně také úbytek lesů v této ostrovní zemi, čímž přichází o své přirozené prostředí a snáze se stávají terčem pytláků.

František Příbrský a Lucie Čižmářová ošetřují jednoho z outloňů váhavých.
František Příbrský a Lucie Čižmářová ošetřují jednoho z outloňů váhavých. | Foto: Archiv Kukangu

Důležitá role zoologických zahrad

Ekologická krize v Indonésii je podle Příbrského vážná, ale zdaleka ne tak jednoznačná, jak se může na první pohled zdát.

"Zemědělská produkce je pro Indonésii jeden z primárních zdrojů příjmů. Nemůžeme z Česka, kde jsme si přírodu částečně zničili, říkat, že jsou špatní, a radit jim, co mají dělat. To je absurdní. Musíme hledat cesty, aby se toho ničilo co nejméně, a získat čas k tomu, abychom zachovali druhy zvířat do té doby, než Indonésané zbohatnou. Až trochu zbohatnou, začnou se zajímat o to, co mají," přemítá zoolog, podle kterého hrají v tomto boji nedocenitelnou roli mezinárodních organizace, ale i zoologické zahrady, které pomáhají některé druhy zachránit.

Právě české zoologické zahrady v Ostravě, Olomouci a Liberci stály u zrodu Kukangu. "V současnosti době jsou našimi hlavními partnery, bez nich bychom neexistovali. Postupně se k nim připojily i další zoo, například ta v Hodoníně nebo ve Vratislavi. Připojit se zvažují také další," doufá Příbrský, který finance shání i prostřednictvím grantových příležitostí nebo příspěvků od soukromých společností a dárců.

A nadcházející víkend se v Praze chystá také speciální módních přehlídka ve spolupráci se second handem Moment, jejíž výtěžek poputuje na aktivity Kukangu.

Podle Františka Příbrského se v posledních letech situace pro outloně na severní Sumatře zlepšila, jak ale přiznává, jsou pořád pouze na začátku maratonského běhu za jejich růžovější budoucnost. A vyzývá ty, kteří by se chtěli na jejich záchraně podílet, aby se jim neváhali ozvat.

Video: Podívejte se, jak to vypadá v záchranné stanici a jejím okolí

Češi na severu Sumatry zachraňují outloně | Video: Vít Kanyza, Ondřej Smékal
 

Právě se děje

před 44 minutami

Zaveďme jeden volební obvod pro volby do sněmovny, navrhuje Hamáček. Chce posílit autoritu předsedů

Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček by chtěl změnit systém voleb do Poslanecké sněmovny. Místo 14 volebních obvodů by byl jediný stejně jako u voleb do Evropského parlamentu. Hamáček do řekl v rozhovoru pro sobotní vydání Lidových novin. Podle něj by takový systém posílil autoritu předsedů politických stran.

"Při jednom obvodu bychom měli jednoho lídra dvěstěčlenné kandidátky. Odpadly by debaty o potřebném množství hlasů ke zvolení," řekl vicepremiér s odkazem na fakt, že počet hlasů nutných ke zvolení poslance se nyní kraj od kraje liší. Změna by měla dopad i dovnitř stran, v nichž by oslabili regionální bossové.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Armáda hlásí nárůst počtu vojáků, loni jich přibylo téměř osm set

Na ministerstvu obrany sloužilo a pracovalo na začátku roku o 874 zaměstnanců více než před rokem. Celkem měl resort 33 958 zaměstnanců. Nejvíce přibylo profesionálních vojáků, zvýšil se i počet občanských zaměstnanců. Přibylo také příslušníků aktivní zálohy. Letošní náborový cíl profesionálních vojáků je podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové stanoven na 2000 mužů a žen. Každoročně zároveň několik set vojáků odchází.

Na ministerstvu obrany k letošnímu 1. lednu pracovalo 25 899 vojáků z povolání, 6896 občanských zaměstnanců a 1163 státních zaměstnanců. Počet vojáků z povolání se tak za poslední rok zvýšil o 794 a počet občanských zaměstnanců o 100. Naopak státních zaměstnanců o 20 ubylo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy