Praha - Lidé z Českého svazu ochránců přírody každý rok vrátí ze záchranných stanic zpět do přírody tisíce zvířat, která se poranila na drátech vysokého napětí nebo je porazilo auto. Roky ovšem ochranáři nevěděli, jaký má jejich práce smysl. Jestli vyléčená káňata, sovy či ježci ve volné přírodě přežili.
Od letošního roku dostávají vybraní živočichové miniaturní vysílačky, s jejichž pomocí je možné monitorovat pohyb zvířat a sledovat jejich osud. Dosavadní zkušenosti ukazují, že si zvířata dokáží po návratu do svého přirozeného prostředí znovu sama obstarat potravu, nebo mít dokonce mladé.
"Zjistili jsme, že naše práce není zbytečná, že má cenu," řekl Luboš Vaněk ze záchranné stanice v Pátku u Poděbrad.
Vyléčení křídla stojí pět tisíc
Uzdravení poraněných zvířat přitom není nic levného. Záchrana mláděte ježka vyjde na pět set korun, mláděte veverky na tisíc korun a vyléčení zlomeného křídla káně lesní stojí pět tisíc korun.
"Záchrana zvířat je velmi drahá záležitost," poznamenal Petr Stýblo, ředitel Českého svazu ochránců přírody. Na činnost záchranných stanic přispívá ministerstvo životního prostředí, ale pomáhají i různí dárci, kteří posílají dárcovské sms zvirevnouzi.
Jen za loňský rok přitom čtyřiadvacet záchranných stanic přijalo 8.348 zvířat, z toho se vrátilo zpět do volné přírody 4.623 vyléčených. Minimálně třetinu poraněných zvířat, donesených do záchranných stanic, se každý rok zachránit nepodaří .
"Od počátku tohoto roku jsme vypustili stovky zvířat. Téměř padesát jich bylo opatřeno vysílačkami, a sledovali jsme, jak se navrací do přirozeného prostředí," řekla Zdeňka Nezmeškalová, koordinátorka projektu záchranných stanic.
Vysílačky mají káně i ježci
Lidé z Českého svazu ochránců přírody připevnili miniaturní vysílačky například káním, které se do záchranné stanice dostaly poté, co je zranil automobil. Anebo mladým ježkům, kteří byli před zimou nedostatečně vykrmení, takže by do jara nejspíš nepřežili.
S výjimkou jednoho ptáka - puštíka - všechna uzdravená zvířata v přírodě přežila. Puštík byl v září objeven u silnice. "Svobody si neužíval dlouho, zemřel pod koly aut," poznamenala Zdeňka Nezmeškalová z Českého svazu ochránců přírody.
Její koelga Petr Stýblo vysvětlil, že sledování pohybu uzdravených zvířat je součástí čtyřletého projektu, jehož cílem je najít ideální model pro fungování záchranných stanic pro živočichy. Jeho součástí jsou například i sociologické průzkumy mezi lidmi, kteří živočichy do stanic přinášejí.
Ministerstvo životního prostředí na tento projekt vyčlenilo něco přes čtyři miliony korun.
