Proč David Zábranský napsal svůj nejnovější román, se čtenář začne ptát, už když jej dočítá, a otázka mu zůstane i po přečtení. Bohužel jako jediná. Jinak spíš zatouží co nejrychleji zapomenout na to, co právě zažil, a zbavit se pocitu viny, že tím strávil několik hodin.
V dalším výběru knižních novinek, který nakladatelé pošlou na pulty u příležitosti prodejní akce zvané Velký knižní čtvrtek, převažují díla českých autorů.
Když byl spisovatel Jan Němec nominován na cenu Magnesia Litera poprvé, neuspěl, a tak o tom napsal. „Dějiny světla nakonec Literu nedostaly, ale byly odškodněné jinými cenami,“ konstatuje ve svém novém díle nazvaném Možnosti milostného románu. Dnes za něj Němec získal nominaci v dalším ročníku, a tak se kruh uzavírá.
Ani opakovaná účast laureátů Nobelovy ceny za literaturu, během několika desítek minut vyprodaná projekce filmu Hodiny komentovaná autorem předlohy Michaelem Cunninghamem nebo vysoké renomé v zahraničí nestačí Festivalu spisovatelů Praha na to, aby dosáhl na grant.
Mezi současnými českými spisovateli těžko najít druhého, kterého by kritika hodnotila tak rozporuplně jako Davida Zábranského.
Nová hra Davida Zábranského pracuje s dvojím pojetím dějin: v jednom se avantgarda řítí vstříc změně, na straně druhé stojí konzervativec, jenž chce zachovat svět, jaký je.
