Čech se stal rusofobem. V rámci terapie o tom natočil dokument a našel ruské přátele

hrz hrz
10. 4. 2019 6:01
Dramaturg a dokumentarista Daniel Kupšovský žil pět let v Londýně a multikulturní společnost pro něj neznamenala žádný problém, xenofobii se vysmíval. Když se ale vrátil do Prahy, zjistil, že má úzkost z všudypřítomných a stále přibývajících Rusů. Jeho audiosnímek Má soukromá rusofobie: Jak se naučit žít s ruskými imigranty v Praze? získal na dubnovém festivalu Prix Bohemia Radio ocenění za 3. místo v soutěžní kategorii Dokument. Nyní míří na mezinárodní přehlídku dokumentárních rozhlasových pořadů IFC v irském Corku.
Foto: Archiv Daniela Kupšovského

Daniel Kupšovský (42) je dramaturgem a dokumentaristou v Českém rozhlase, spolupracoval i s Českou televizí. V roce 2012 odjel pracovně do Londýna a pět let se zde živil jako producent propagačních videí pro České centrum, British Library nebo Google. Žil tu v kosmopolitní společnosti plné různých národností a kultur, se žádnou nikdy neměl problém. "Rasisté a xenofobové mi byli k smíchu a často jsem proti nim hrdě vystupoval svými tolerantními názory," vzpomíná.

Když se v roce 2017 vrátil do Prahy, slyšel na každém kroku ruštinu. A to nejen u turistů v historickém centru, ale i u pejskařů na periferiích či maminek s dětmi na hřišti, tedy u lidí, kteří zde evidentně bydlí trvale.

Kromě zvýšené přítomnosti Rusů, která v něm evokovala sovětskou okupaci Československa, mu vadilo jejich nezdvořilé a povýšené jednání: neděkují, nezdraví, neprosí, o Češích se prý mnozí vyjadřují s despektem.

Vše začal xenofobní status 

Z těchto tísnivých pocitů se vypsal v příspěvku na Facebooku, který rovnou označil za "xenofobní status".

"Od té doby, co jsem se vrátil do Prahy, nestačím se divit. Kdykoli vyjdu na ulici, slyším ruštinu. Na zvoncích skoro každého domu na Vinohradech je nějaký Juščenko, Bursakov nebo Andrejeva. U mne v domě taky. Moji ruští sousedé neodpovídají na pozdrav a chovají se povýšeně…" začínal příspěvek, který vzbudil velký ohlas.

Danielovi kamarádi se pod ním vyznávali, že to mají s Rusy podobně, proruští trollové mu psali negativní komentáře.

Daniel se stal proti své vůli rusofobem a začal o tom točit rozhlasový dokument. "Nevím, co tady dělají a jak je vůbec možné, že jich je tady tolik, na základě čeho získávají povolení k pobytu. Mám pocit, že se nám všem za zády odehrává něco, o čem vůbec nevíme, a mám z toho strach," říká v něm.

Autor dokumentu Daniel Kupšovský z Českého rozhlasu.
Autor dokumentu Daniel Kupšovský z Českého rozhlasu. | Foto: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu

Terapie proti rusofobii

Se svými tísnivými pocity se snažil něco dělat. Navštěvoval psychoterapie, na doporučení známých se potkával s přátelskými Rusy. A seznámil se i s opačnou stránkou této české rusofobie. Spřátelil se s Honzou, jenž se narodil v Česku české mamince a ruskému tatínkovi, po němž má příjmení. Vypráví mu, jak ho od čtyř let spolužáci šikanovali kvůli ruskému jménu a v dospělosti ze stejných důvodů nemohl sehnat byt. "Slyší jméno a odmítají mě předem, i když mám českou občanku, rodné číslo…"

Jenže další ruští známí mu zároveň potvrdí jeho dojmy: mnozí jejich krajané se skutečně chovají neomaleně a smějí se Čechům jako malému národu z malé, proti Rusku skoro nicotné země. V Praze mají své kluby, kde neradi vidí Čechy, natož aby se s nimi chtěli nějak sbližovat. Získat vízum do Česka je navíc za současné politické garnitury pro Rusa velmi snadné.

"Ruská komunita nedělá absolutně nic pro to, abychom se sblížili nebo spolu komunikovali, abychom se sžili s českou kulturou a porozuměli Čechům. Je to sebevědomí velkého národa, který si historicky přisoudil jakousi misionářskou funkci. Pokládají se za misionáře, kteří šíří to dobré," vysvětluje mu novinářka Petra Procházková, která řadu let působila v Rusku a zemích bývalého Sovětského svazu jako zahraniční korespondentka.

S Procházkovou se potkal na přednášce o česko-ruských vztazích v rámci padesátého výročí sovětské okupace. Tam se velmi aktivně zapojoval do diskuse i jeden Čech, jenž nezvykle razantně obhajoval sovětskou okupaci a glorifikoval Rusy. 

Proruský troll

A teď podivná shoda okolností. Daniel Kupšovský prezentoval svůj dokument Má soukromá rusofobie počátkem dubna na mezinárodním rozhlasovém festivalu Prix Bohemia Radio v Olomouci. V sále se ke konci poslechu objevil podivný muž, který mezi ostatní zvláštně nezapadal a hned na začátku diskuse se vehementně přihlásil o slovo.

Říkal, že dokument sice neslyšel, ale že negativní postoj k Rusům zastávají jen Pražáci, protože nemají dostatek informací. Moraváci prý naopak mají Rusy rádi a Slováci je vysloveně milují, hlásal dva dny poté, co na Slovensku v přímé prezidentské volbě zvítězila Zuzana Čaputová.

Proti jeho tvrzení se začali hlasitě ohrazovat lidé v sále, on však odmítal reagovat na jejich argumenty a pokračoval ve svém monologu, tentokrát o tom, že jsme Rusům málo vděční za to, co pro nás udělali.

"A pak se divte, že mám takový divný pocit a konspirační teorie. Protože zatím na každé prezentaci či workshopu, na nichž jsem s dokumentem byl, se vyskytl takovýto člověk a trolil," svěřil se pro Aktuálně.cz Kupšovský. Jelikož prý nemohou argumentovat, že by se v Rusku žilo lépe než v Česku, útočí aspoň na Evropskou unii a NATO.

Autor bojuje s rusofobií i tím, že se snaží vžít do ruského smutku, bolesti a utrpení, ale ani to se mu nedaří. Může jich mu být líto, ale vadí mu, že své pocity importují dál do Evropy.

Na konci dokumentu se omlouvá za svůj nenávistný status. Ročním bádáním nad svou rusofobií totiž zjistil, že se nebojí národa, který v sobě má dobré i špatné lidi (tak jako všechny národy), ale nesvobody, kterou mu Rusové symbolizují.

"Chápu, že tahle generace Rusů už nemá žádnou vazbu na sovětský komunistický režim a že nemají pocit, že by toho byli součástí, ale zároveň když Rusovi řeknu: 'Víš, oni vás někteří Češi nemají rádi, protože jste se neomluvili za okupaci.', tak nereaguje slovy 'To je mi líto!' nebo 'To jsem nebyl já.', ale začne namítat: 'Ale někdo jiný je horší!' To je typicky ruský argument," vysvětluje Daniel Kupšovský.

Na česko-ruských vztazích je potřeba zapracovat

Během přípravy dokumentu Kupšovský zjistil, že zdánlivě nadřazené a neomalené chování Rusů není zaměřené proti Čechům, ale je odrazem odlišné kultury. Navíc prý nikdy nepoznali pravou svobodu a neumí v ní žít. "Jenže to neumí ani mnozí Češi," upozorňuje.

"Tohle natáčení a velký ohlas pořadu mi ukázaly jednu věc: vztahy mezi Rusy a Čechy jsou stále nedořešená věc a obě strany by se měly snažit, aby se s tím něco dělalo," říká.

A jak je na tom nyní s rusofobií? "Nemám ji, návaly úzkosti pominuly. A navíc jsem díky natáčení získal spoustu ruských přátel a také českých známých, kteří mají podobné pocity jako já," říká.

Rusko si přesto nezamiloval. "Stále mám nepříjemné pocity z nesvobody, kterou vytváří a udržuje politika Vladimira Putina, ale přestal jsem mít úzkosti, které ve mně spouštělo zaslechnutí ruštiny v pražských ulicích."

Dokument si můžete poslechnout na webu Radia Wave.

Video: Lidé v Rusku nechtějí slyšet pravdu, televize zvítězila nad ledničkou, říká Muratov

To, co říkají v televizi, je pravda, a co je v ledničce není důležité, starší generaci pravda nepřinesla štěstí, míní ruský novinář Dmitrij Muratov. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Lille ukončilo letitou nadvládu PSG v Superpoháru

Fotbalisté Lille ukončili letitou nadvládu Paris St. Germain ve francouzském Superpoháru. V dnešním utkání hraném v Tel Avivu zvítězil mistrovský celek 1:0 brankou portugalského záložníka Xeky ze závěru prvního poločasu.

Paris St. Germain vyhrál předchozích osm ročníků Superpoháru včetně toho předchozího, který se kvůli pandemii koronaviru hrál až letos v lednu. Pařížané v minulé sezoně po třech letech nevyhráli ligu, ale uspěli alespoň v domácím poháru po vítězství 2:0 nad Monakem.

O Superpohár hráli svěřenci Mauricia Pochettina bez hvězdného Kyliana Mbappého. V posledních 20 minutách si odbyl soutěžní premiéru po příchodu z Liverpoolu kapitán nizozemské reprezentace Georginio Wijnaldum.

Francouzský fotbalový Superpohár v Tel Avivu:

Lille - Paris St. Germain 1:0 (1:0)

Branka: 45. Xeka.

Lille vyhrálo Superpohár poprvé v historii a ukončilo osm ročníků trvající nadvládu PSG.

před 6 hodinami

Nevládní organizace zachránily za poslední den ze Středozemního moře 500 migrantů

Lodě nevládních organizací v neděli poskytly pomoc a přijaly na palubu zhruba 500 migrantů, které vylovily ve střední části Středozemního moře, mezi Libyí, Tuniskem, Itálií a Maltou. Oznámila to francouzská organizace SOS Méditerranée. Její loď v sobotu zachránila dalších 200 osob a na palubě má v současnosti na 550 migrantů, uvedla agentura AFP.

Nejvýznamnější zásah byl v noci na neděli nedaleko libyjských břehů. "Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu," uvedla francouzská organizace. Záchranné akce se účastnily i lodě Sea Watch 3 a Nadir německých organizací Sea Watch a ResQship. Při dalším zásahu nedaleko Malty loď Ocean Viking přijala na palubu dalších 100 migrantů.

Za posledních 48 hodin lodě zachránily zhruba 700 migrantů, kterým poskytly základní pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Afriky do Evropy připlulo letos dosud po Středozemním moři zhruba 45 000 lidí. To je výrazně více než za stejné období v loňském roce. Více než polovina tohoto počtu připadá na trasu z Libye a Tuniska do Itálie a na Maltu. S růstem pokusů dostat se do Evropské unie se ale zvyšuje i počet úmrtí na moři. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že v první polovině letošního roku zemřelo ve Středozemním moři přes 1100 migrantů, což je také více než vloni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy