Zapomeňte na slušné vychování. Kdo v posilovně nadává jako dlaždič, má lepší výsledky

Říkali jste si, že ostrá slova létající vzduchem pramenící z čisté frustrace a neumětelství patří tak maximálně do pralesní fotbalové ligy? Že řádění tenisového rabiáta McEnroea nebo nadávky pršící z úst fotbalových hvězd Maradony a Cristiana Ronalda je jen odvádějí od soustředění a jejich výkon snižují? Možná to tak černobílé není, nová studie ukazuje, že na tom něco bude.

Pokud si při zvedání činek v posilovně od plic ulevíte, možná pohoršíte okolí, ale věda stojí na vaší straně. Nejnovější studie potvrzuje, že hlasité nadávání během fyzické zátěže prokazatelně zvyšuje sílu i vytrvalost. Zapomeňte na etiketu – vulgarismy fungují jako legální doping, který dokáže ošálit mozek a posunout hranici bolesti.

Samozřejmě u sportu, kde nejde jen o sílu, ale také hlavu a dovednost, to tak jednoduché být nemusí. Ale jeden příklad z nedávné doby za všechny: Wimbledon 2025, na centrkurtu by se napětí by se dalo krájet.

Srbský tenisový král Novak Djoković stojí v osmifinále proti jedenáctému nasazenému Alexi de Minaurovi. Stárnoucí Srb v osmatřiceti na dravého Australana nestačí a první set prohrává hladce 1:6. Pro šampiona jde o historickou potupu: nikdy předtím neprohrál úvodní set ve Wimbledonu tak drtivě. Po sérii zkažených úderů se Djoković obrátí ke svému boxu, rozmáchne rukama a vykašle se na posvátnost tenisového chrámu. Z jeho úst vyletí nadávky, že se červenají i sedačky v královské lóži.

Po výbuchu emocí se však zhluboka nadechne, zatne zuby a vrací se do výměn s ještě větší intenzitou. A utkání obrací.

Nadávání přitom není jen Djokovičova specialita. Uchylují se k němu další sportovní hvězdy, od pilota Formule 1 Lewise Hamiltona přes fotbalistu Cristiana Ronalda až po hokejistu Seana Averyho.

A podle vědců to má svůj smysl.

Nový výzkum ukazuje, že nadávání může mít reálné fyzické a psychologické přínosy – a dokonce lidi posunout k lepším výkonům.

Jak sprostá slova pomáhají

Richard Stephens z britské Keele University se svým týmem dlouhodobě zkoumá, jak nadávání ovlivňuje psychiku i fyzický výkon. A zjistil, že lidé, kteří nadávají, zvládají fyzicky náročné úkoly lépe – ať už jde o držení ruky v ledové vodě, nebo o výdrž v kliku.

„V mnoha situacích se lidé vědomě či nevědomě brzdí a nevyužívají svůj plný potenciál,“ vysvětlil Stephens. „Nadávání je snadno dostupný nástroj, který pomáhá soustředit se, dodat si sebevědomí, omezit rozptýlení a jít do zátěže o něco víc.“

V nejnovější studii výzkumníci zadali 192 dobrovolníkům úkol: při výdrži v kliku na židli měli každé dvě sekundy vyslovovat buď nadávku podle vlastního výběru, nebo neutrální slovo. Po cvičení vyplnili dotazník, který zkoumal jejich duševní stav – včetně odbourání zábran, sebevědomí, humoru a pocitu flow, tedy stavu příjemného soustředění.

Praktický dopad: nadávky jako nástroj výkonu

Výsledky byly jasné. Ti, kteří nadávali, vydrželi cvičení výrazně déle než účastníci, kteří používali neutrální slova. Také byl podle dotazníku jejich psychický stav během aktivity lepší.

Tým vědců se domnívá, že nadávky poskytují dodatečnou energii, která pramení z dočasného „uvolnění zábran“.

Mozek je připravený podstoupit riziko nebo výzvu, aniž by se příliš zabýval bolestí či možnými negativními důsledky. „Nadávkami se zbavujeme společenských omezení a dovolujeme si v různých situacích vynaložit větší úsilí,“ doplnil Stephens.

Autoři studie upozorňují, že jejich poznatky mohou mít význam nejen ve sportu, ale i při fyzické rehabilitaci nebo v běžném životě, kdy je potřeba dodat odvahu a průraznost. „Je to levná a snadno dostupná strategie, která zvyšuje výkon,“ řekl Stephens.

Zdroje: American Psychological Association, Talksport, Newsweek