Brasília - Zakrátko se možná budeme moci do brazilské Amazonie podívat jen na zvláštní povolení. Do parlamentu páté největší země světa míří zákon, který bude každého cizince bez propustky trestat pokutou až 30 tisíc eur.
Váda tvrdí, že jejím cílem je zabránit "cizímu vměšování" a "biopirátství". Mnoho neziskových organizací v regionu totiž údajně funguje pouze jako zástěrka pro využívání Amazonie ke hledání léčiv farmaceutickými společnostmi. Trpí prý také domorodé komunity.
Povolení pro 60 procent Brazílie
"Chceme, aby Amazonie byla naše," citovala agentura AP vysokého úředníka ministerstva spravedlnosti Romeu Tumu. "Chceme, aby svět Amazonii navštěvoval, ale aby nám také (cizinci) dávali vědět, kdy přijedou a co tam budou dělat."
Povinnost žádat o povolení se bude vztahovat na všechny cizince, kteří se budou chtít vydat do kterékoliv části pralesa, tedy na 60 procent brazilského území. Ať už budete turista, vědec, pracovník neziskové organizace nebo obchodník přijíždějící do industriální mekky Manausu.
Podobný zákon se v sedmdesátých letech snažila prosadit i vojenská junta, iniciativa však ztroskotala na nemožnosti rozsáhlé pralesní oblasti kontrolovat. Dnešní technologie je ale údajně už na takovém stupni vývoje, že by to neměl být problém.
Zákon má velkou šanci projít. Jeho navrhovatelem je totiž nejen šéf justice, ale také ministerstvo obrany. Armáda si stěžuje, že se v Amazonii u hranic s okolními státy pohybuje mnoho cizinců, jejichž aktivity jsou jí podezřelé.
Musíme kácet ještě více
Takřka všichni se ale shodnou na tom, že problémem Amazonie nejsou ani tak neposlušné neziskové organizace, jako mohutné odlesňování, které se děje někdy za tiché, jindy za zcela otevřené podpory místních úřadů.
Minulý týden například se zajímavým prohlášením vystoupil Blairo Maggi, guvernér (z poloviny už vykáceného) amazonského státu Matto Grosso. Podle něj je třeba kácet ještě více.
"S tím, jak se zhoršuje světová krize potravin, nastává čas, kdy se budeme bavit o tom, jestli uchovat životní prostředí, nebo produkovat více jídla," citoval ho list Folha de Sao Paulo. "Neexistuje způsob, jak produkovat více jídla, aniž bychom zabrali více půdy a vykáceli více stromů."
Zlatá pila pro Maggiho
Blairo Maggi se kromě politiky věnuje také řízení největší světové společnosti na pěstování sóji. Plodinu sází právě ve vykácené Amazonii.
Ekologická organizace Greenpeace mu roku 2006 udělila cenu Zlatá pila. Tu rozdává Brazilcům, kteří nejvíce přispěli k destrukci amazonského pralesa.
Matto Grosso bylo loni také státem, kde kácení postupovalo nejrychleji.
