Praha - Půl roku intenzivních příprav a natáčení v nejexotičtějších koutech planety, měsíce postprodukce následované sérií trofejí prestižních festivalů cestovatelských a ekologických filmů.
Petra Doležalová a Libor Špaček tak žijí už několik let a nelitují. Jen poličky a vitrínky na festivalové ceny už docházejí. Jejich filmy znají víc diváci v zahraničí než v Česku, což se teď může změnit.
Vše začalo před několika roky. Petra Doležalová, již tehdy zdatná fotografka milující severské krajiny, zpovídala do časopisu instruktora potápění a kameramana Libora Špačka. Spor o to, zda je lepší sever, nebo potápění v teplých mořích, fotka, nebo kamera, vyústil ve společnou cestu na Mauricius.
Přivezli si odtamtud spoustu filmového materiálu i fotek, ale až kamarádi je přesvědčili, že "je to na film". Vznikl první z dnes již šestidílného cyklu, který teď každou středu večer vysílá Česká televize.
A jen tak mimochodem, zmiňovaný první film Útěk na Mauricius přihlásila autorská i partnerská dvojice Petra Doležalová a Libor Špaček pod hlavičkou jejich společnost Escape to Nature na festival Tourfilm v Karlových Varech, kde se stal nejúspěšnějším českým dokumentem a celkově získal druhé místo.
"To nás nakoplo a začali jsme plánovat další dokumenty", říká Petra. Tehdy se psal rok 2009, dnes, po šesti letech, získaly dokumenty Escape to Nature (Útěk do přírody) již přes padesát ocenění z festivalů po celém světě.
Již dvakrát byla díla Libora Špačka a Petry Doležalové také nominována na Comité International des Festivals du Film Touristique, zkráceně CIFFT, ve Vídni na jednu z nejprestižnějších cen – Grand Prix Winner 2013 a 2014 – v oblasti cestopisných filmů jako celosvětově nejlepší dokumentární film.
Měl jsem tu čest zúčastnit se jako support diver natáčení podvodních záběrů zatím posledního dílu Útěk na Maledivy a vidět Petru s Liborem při práci. Oba s sebou vezli víc než půl tuny techniky a odhodlání trávit pod hladinou moře desítky hodin. Byla to především dřina, třikrát, někdy i čtyřikrát denně skákat z houpající se lodi do moře, ověšeni těžkou technikou, každý ponor trval přes hodinu, celý maledivský pobyt pak dva náročné měsíce.
Ale nadšení z dokonalých záběrů žraloků i mant obrovských, detailní snímky oceánského života dodávaly energii. Už tehdy, na lodi Ari Queen, bylo jasné, že si i další díl "Útěků do přírody" sáhne na nejedno ocenění. I tento díl bude mít zanedlouho premiéru na ČT2.
Aktuálně.cz: Natáčení každého dílu trvá několik měsíců, do jaké míry je scénář pevně daný a nakolik improvizujete na místě?
Petra Doležalová: Jakmile si vybereme destinaci, začínají několikaměsíční jednání se zástupci tamního ministerstva pro cestovní ruch a dalších institucí, sháníme partnery. Společně dáváme dohromady itinerář, kde a co bychom chtěli, měli a mohli filmovat. Díky rešerším i místním odborníkům skládáme mozaiku a natáčecí plán toho, co se kde odehrává v různých obdobích roku, ať už pod vodou, nebo mezi domorodci, pátráme po zajímavých rituálech, zvycích a schopných průvodcích.
Libor Špaček: Při kontaktu s místními lidmi samozřejmě vždy z velké části improvizujeme, často až na místě dostáváme tipy na věci, které ještě nebyly zdokumentovány ani publikovány. Pod vodou je to pak improvizace, z devadesáti procent nikdy dopředu nevíte, co a kde potkáte.
A.cz: Když film vznikne a vy ho vypustíte do světa, začíná i kolotoč festivalů. Není nakonec víc vyčerpávající létat si po celém světě pro festivalové ceny?
Petra Doležalová: Bohužel to tak v současné době je, festivalů je hodně. Některé z nich musíme vzhledem k finanční i časové náročnosti oželet a případné náklady raději použijeme na natáčení dalšího dílu.
Libor Špaček: Jinak je ale radost přebírat si ta nejvyšší ocenění, zvyšuje to naší práci kredit a vstoupíme tak ve známost nejen na českém trhu, ale především ve světě.
A.cz: Sledujete konkurenci, třeba hodně diskutovaného Dobrodruha?
Libor Špaček: Když jsme viděli první díl, tak jsme si nejdřív mysleli, že je to parodie na cestování. Nemyslím, že lze naše formáty srovnávat, jde o úplně odlišné pojetí tvorby. My se opravdu při natáčení každého dílu dostáváme do nebezpečných situací a pracujeme s velkým respektem a úctou k tamním lidem i přírodě.
Petra Doležalová: Já bych jen dodala, že když Libor při natáčení prvního dílu přišel o kus prstu na ruce, hned druhý den ráno po operaci utíkal s kamerou natáčet, pan Dobrodruh by asi proležel v nemocnici týdny.
A.cz: Roztomilý paradox, dva Češi točí o nejkrásnějších lokalitách naší planety, oceánech a ostrovních domorodcích. Jaký je váš filmařský sen a nehodláte se mu přiblížit i geograficky?
Libor Špaček: I kvůli tomu, že máme spoustu techniky a musíme se přesouvat, bych si přál zůstat delší čas na lodi, třeba na katamaránu, aniž bychom museli manipulovat s takovým množstvím techniky. Bylo by tak možné věnovat se natáčení bez omezení itineráře.
Petra Doležalová: Mimo jiné jsme oba propadli kouzlu souostroví v Pacifiku. Možná i proto by měl být další díl "Útěků" z Kostariky a Kokosového ostrova, jednoho z nejkrásnějších podvodních rájů naší planety.
