Tento tzv. "tranzit" pokládají mnozí čeští hvězdáři za nejvýznamnější astronomickou událost letošního roku.
Přechod Merkuru před Sluncem nastává, když se Merkur na své dráze ocitne mezi Sluncem a Zemí. Na několik hodin tak lze spatřit malý tmavý kotouček planety, jak se pomalu přesouvá před slunečním diskem. Planeta projde přímo mezi Sluncem a Zemí a zakryje malou část slunečního kotouče.
Nesmíme ale zapomínat, že Merkur je nejmenší planeta sluneční soustavy a oproti Slunci má při pozorování velikost pouhé tečky.
"Merkur se svým úhlovým průměrem 12" bude na obloze zhruba 160krát menší než Slunce a na jeho disku bude viditelný pouze jako maličká pohybující se tečka," objasňují astronomové z Hvězdárny Vsetín. Maximální fáze úkazu podle nich nastane přesně v 16:55:57.
Vsetínská hvězdárna, stejně jako další tato zařízení v České republice, bude mít pro veřejnost otevřeno v průběhu celého úkazu, tedy od 13 hodin až do západu slunce, kdy obě tělesa krátce po půl deváté večer zapadnou za obzor.
"Jízdní řád" přechodu Merkuru
- Pondělní přechod Merkuru uvidíme v téměř celém průběhu v odpoledních hodinách a celkově v Česku potrvá přes sedm hodin. Vše začne vstupem Merkuru před levý okraj slunečního disku okolo 13 hodin 12 minut SELČ.
- Samotný vstup před neostrý sluneční okraj potrvá asi 3 minuty a odehraje se vysoko nad obzorem, prakticky v pravé poledne.
- Zbytek mimořádné podívané bude probíhat v odpoledních a podvečerních hodinách až do západu Slunce a planeta se v podobě černého kotoučku bude sunout před spodní polovinou disku naší mateřské hvězdy směrem dolů.
- Maximální fáze úkazu, při níž bude Merkur nejblíže ke středu slunečního kotouče, nastane v 16 hodin 56 minut SELČ. Slunce s Merkurem zapadá na našem území několik minut před závěrem úkazu, který nastane ve 20 hodin 42 minut SELČ.
Jen třináctkrát za století
Planeta se před slunečním diskem z pohledu pozemského pozorovatele ocitá jen zřídka. Přechody Merkuru před Sluncem nastávají průměrně třináctkrát za století, a to vždy kolem 10. listopadu nebo 10. května. Listopadové přechody jsou oproti květnovým dvakrát častější. Úkaz vždy trvá několik hodin a je pozorovatelný jen z té části Země, kde je Slunce zrovna nad obzorem. V České republice byl naposledy viděn před třinácti lety, v květnu roku 2003.
"Merkur je úhlově tak malý, že je třeba použít na jeho spatření před Sluncem dalekohled. Při pozorování úkazu je však třeba maximálně dbát na bezpečnost, neboť nechráněným pohledem do Slunce se vystavujete trvalému poškození zraku. Přistupuje se k němu s naprosto stejnou obezřetností i metodami jako při sledování částečného zatmění Slunce nebo slunečních skvrn," upozorňuje astronom Petr Horálek.
Slunce s Merkurem si podle něj lze buďto promítnout pomocí čočkového přístroje na bílou plochu a sledovat, jak se pomalu pohybující planeta postupně v průběhu několika hodin posouvá od jednoho okraje slunečního kotouče k druhému. Nebo lze na Slunce namířit dalekohled vybavený bezpečným filtrem a sledovat úkaz přímo.
"Na pozorování úkazu bezpečnými metodami zvou na celém území České republiky desítky hvězdáren a dalších vědecko-popularizačních institucí. Na hvězdárnách se kromě pozorování velkými přístroji můžete těšit i na doprovodný program," láká širokou veřejnost mezi hvězdáře Horálek.
Kdo se za úkazem vydá za severozápadní hranice České republiky, například do Německa, uvidí jej v celém průběhu.
Další přechod Merkuru viditelný z České republiky nastane až 11. listopadu 2019 a spatříme z něj jen první polovinu v odpoledních hodinách před západem Slunce. V celém průběhu nad českým obzorem proběhne až přechod Merkuru 13. listopadu 2032.
