Obchodní dům Kotva v Praze se stal kulturní památkou, řízení ještě pokračuje

Kotva je považována za jednu z nejzajímavějších československých budov 70. let.
Obchodní dům Kotva vznikal v letech 1970 až 1975 podle projektu manželů Vladimíra a Věry Machoninových.
Podle poroty veřejné soutěže, ve které Machoninovi zvítězili, se stavba vyznačuje  originální a neortodoxní nosnou konstrukcí, zřetelným dobovým architektonickým výrazem a skvěle řešeným půdorysem.
Kotva je zároveň jednou z posledních staveb tzv. priorizace, která v Česku probíhala s určitým zpožděním oproti Západu – v 60. až 80. letech.
Kotva měla původně stát na Senovážném náměstí.
Foto: OD Kotva
ČTK ČTK
3. 10. 2018 16:40
Kotva byla postavena v letech 1970 až 1975 a po svém otevření patřila mezi největší obchodní domy v Evropě. Je považována za jednu z nejzajímavějších československých budov 70. let.

Ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku pražský obchodní dům Kotva a polikliniku Pod Marjánkou v Břevnově.

Mluvčí ministerstva Simona Cigánková řekla, že v obou případech účastník řízení podal rozklad a nyní běží druhoinstanční řízení. Mluvčí neuvedla, kdy přesně byly stavby památkami prohlášeny, stalo se tak v letošním roce.

Obchodním domem Kotva se úřad zabýval již podruhé, na první podnět před více než deseti lety jej za památku prohlásit odmítl.

Ministerstvo podle mluvčí odmítá tvrzení dvou odborníků z Ústavu teorie a dějin architektury ČVUT, podle nichž úřad nevěnuje dostatečnou pozornost poválečné architektuře a nezahajuje řízení o prohlášení těchto staveb za kulturní památky. "Odbor památkové péče ministerstva kultury stavby druhé poloviny 20. století neopomíjí - ovšem nemůže je ani upřednostňovat na úkor ostatních podnětů na prohlášení objektů z jiných období. Kulturní dědictví zahrnuje všechna historická období, nejenom poválečnou architekturu," doplnila.

Odbor památkové péče se podle ní nyní zabývá řízením o prohlášení dalších dvou poválečných staveb v Praze - krematoria v Motole a studentských kolejí v Podolí.

Klára Brůhová a Petr Vorlík z ČVUT podali nedávno návrh na prohlášení několika staveb z druhé poloviny 20. století za kulturní památky. Jsou mezi nimi budova bývalého Mezinárodního svazu studentstva v Pařížské ulici nebo několik domů vzniklých při dostavbě Národního divadla včetně Nové scény.

Uvedli zároveň, že ministerstvo kultury již několik let nezahajuje téměř žádná nová řízení, a to i přesto, že byla podána řada návrhů. Jedinou výjimkou jsou podle nich objekty, jimž bezprostředně hrozí demolice.

Ministerstvo dříve uvádělo, že řízení o stavbách z nedávné doby jsou komplikovaná a že ani odborná veřejnost není v názoru na jejich potenciální ochranu jednotná. Řízení o prohlášení Kotvy za památku například začalo již koncem roku 2016.

Nejen odborníci z ČVUT ministerstvo kultury kritizují za to, že úřad nerozhoduje systémově a stále poválečné architektuře věnuje málo pozornosti, respektive může podléhat i tlakům developerů a obavám z jejich případných žalob kvůli maření investic.

Kotva byla postavena v letech 1970 až 1975 a po svém otevření patřila mezi největší obchodní domy v Evropě. Je považována za jednu z nejzajímavějších československých budov 70. let. Její půdorys připomíná včelí plástev a tvoří ho několik do sebe zaklesnutých šestihranů. Budovu navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi.

Ze srovnatelných objektů je za památku prohlášen obchodní dům Máj v Praze. Obchodní dům Ještěd v Liberci od stejného architektonického studia SIAL ale ochranu státu nedostal a byl zbourán kvůli novostavbě. Před demolicí je také zřejmě soubor budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze, jemuž ministerstvo památkovou ochranu nepřiznalo.

Video: Demolujeme životní prostředí, říká Vladimír 518

Co nás vede k další fázi degradace panelových sídlišť tím, že je přetřeme na stobarevné shluky naivních pruhů, ptá se Vladimir 518 v DVTV Apel. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Bavorský premiér Söder uhájil předsednictví v CSU

Kongres německé vládní strany, bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) v pátek zvolil do čela uskupení opět Markuse Södera. Dvaapadesátiletý politik, který je od loňska také bavorským premiérem, dostal 91,3 procenta hlasů delegátů, tedy ještě více než při lednovém prvním zvolení do čela strany.

Söder byl zvolen předsedou CSU poprvé 19. ledna, kdy dostal 87,4 procenta hlasů. Tehdy nahradil o 17 let staršího Horsta Seehofera, který ho po deseti letech v čele strany sám navrhl jako svého nástupce. Už loni v březnu Söder vystřídal Seehofera také ve funkci bavorského ministerského předsedy. Sedmdesátiletý Seehofer je teď německým ministrem vnitra a v roce 2021 hodlá odejít do politického důchodu.

Aktualizováno před 1 hodinou

Dopravní nehoda u Ostrovačic na Brněnsku na několik hodin uzavřela dálnici D1 ve směru na Brno

Dopravní nehoda dvou kamionů u Ostrovačic na Brněnsku dnes zhruba na čtyři hodiny uzavřela dálnici D1 ve směru z Prahy na Brno. Kolize se obešla bez zranění, vyplývá z informací jihomoravské policie a hasičů. Před 10:00 se podařilo obnovit provoz jedním pruhem, oznámilo Ředitelství silnic a dálnic. Do té doby byla D1 neprůjezdná mezi sjezdem 178 u Ostrovačic a exitem 182 u Kývalky. Až zhruba do 18:00 ale v místě pokračovaly odklízecí práce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy