reklama
 
 

Grafika: Je Transgas jizva na tváři Prahy? Brutalismus není normalizační architektura

6. 9. 2018
O tom, zda půjde brutalistní komplex Transgas v centru Prahy k zemi, se má rozhodnout během několika týdnů.
úvodní obrázek

Budova Transgasu na Vinohradské třídě, stejně jako některé další budovy postavené v době socialismu, dodnes vzbuzuje rozporuplné pocity. Přestože jde o stavbu, která v sobě podle historiků architektury skrývá unikátní architektonické a urbanistické prvky, nebyla zařazena mezi kulturní památky. Současný majitel, developerská společnost HB Reavis, požádal o povolení k demolici 23. července. O tom, zda ho skutečně získá, rozhodne stavební odbor během několika týdnů.

Transgas dnes


Co má stát na místě budovy


Developerská společnost chce na místě bývalého Transgasu postavit podle návrhu architektonického studia Jakub Cigler Architekti nové obchodně-administrativní centrum, které má být tvořeno sedmi budovami. Mezi těmi má vzniknout nový veřejný prostor se zelení, s veřejnosti přístupnými terasami a bezbariérovým průchodem z Vinohradské do Římské ulice.

Studentka architektury Dominika Dašková vnímá Transgas jako jeden z nejlepších příkladů brutalistní architektury, nejen v jeho samotné stavbě, ale i jeho urbanistickým řešením. A proto se během studijního programu Erasmus v Lublani snažila najít způsob, jak tuto unikátní budovu zachovat. Po stavebních úpravách ji navrhla využít například jako muzeum architektury druhé poloviny dvacátého století, protože pro českou společnost je podle ní problematické najít architektonické hodnoty v architektuře té doby.

360 Panorama


Transgas je jizva na tváři Prahy i skvost


Transgas skoro památkou


Září 2014

Klub za starou Prahu podává podnět k přezkoumání na ministerstvo kultury ohledně prohlášení Transgasu za kulturní památku. Ve stejné době komise řeší i možnost, že by se kulturní památkou stala budova Omnipolu na Nekázance, Obchodní dům Kotva či karlovarský hotel Thermal. Ani jeden ze zmiňovaných objektů ale památkovou ochranu nezískal.

Duben 2015

Ministerská komise navzdory doporučení Národního památkového ústavu doporučila Transgas za kulturní památku prohlásit.

Prosinec 2016

Ministerstvo kultury vydává nepravomocné rozhodnutí, že Transgas není památkou. Klub za Starou Prahu se odvolal. Konečné rozhodnutí by mělo být známo do konce dubna 2017.

Daniel Herman

Leden 2017

Za Transgas se staví historikové architektury a umění z vysokých škol. O pomoc žádají tehdejšího ministra kultury Daniela Hermana v otevřeném dopise. Zastánci brutalistického komplexu zakládají i petici.

Březen 2017

Proti demolici komplexu budov Transgasu na Vinohradské třídě se postavila i historička architektury z Univerzity v Cambridgi. Dílo v dopise označuje za hodnotné a oceňuje nejenom jedinečné zpracování fasád, ale i futuristické interiéry.

Květen 2017

Ministr kultury zahájil řízení k opětovnému zkoumání možné památkové ochrany souboru budov Transgas.

Listopad 2017

Ministr Daniel Herman zastavil přezkumné řízení, a tím i prozatímní památkovou ochranu budov. Transgas památkou nebude.

Prosinec 2017

Před Transgasem na Vinohradské třídě v Praze protestovalo zhruba 160 lidí proti plánované demolici budov, které chce majitel nahradit novými domy.

Prosinec 2017

Proti bourání se postavila i umělecká skupina Bolt985, která na architektonické kvality objektu upozornila růžovou párou.

Červenec 2018

Společnost HB Reavis podává žádost o demolici Transgasu.

Stavby, které se nestaly památkami


Kromě Transgasu, který oceňují i historikové architektury ze zahraničí, památkovou ochranu nezískala celá řada kvalitních objektů. Mezi nimi i Libeňský most, hotel Thermal v Karlových Varech nebo karlínská mazutka. Desítky budov s podobným osudem monitoruje i iniciativa povalecnaarchitektura.cz.

Brutalismus doma a ve světě


Brutalismus je směr, který do Československa přišel ze Západu, kde se rozvíjel zejména v 60. a v 70. letech. Odvozen není od slova brutální, byť mnohé stavby postavené v tomto stylu na první pohled takto působí, ale od francouzského slova "brute", tedy čistý. Brutalistické stavby jsou tedy jednoduché a čisté, s přiznaným, neopracovaným, neomítnutým a nijak neupravovaným betonovým povrchem. Dalším z charakteristických prvků tohoto architektonického stylu jsou také výrazné plastické prvky na fasádě. Častým brutalistickým prvkem jsou mohutné rozšiřující se betonové pilíře, na nichž celá budova stojí.

Brutalismus se v Československu projevoval v mnohem jemnější podobě. Architekti zpravidla nenavrhovali fasády čistě betonové, ale doplňovali je například keramickým obkladem nebo jinými materiály. V případě Transgasu to byly dlažební kostky, které kromě estetické funkce plnily i funkci izolační.

Brutalistní architektura rozděluje už od doby svého vzniku veřejnost na dva nesmiřitelné tábory, jedni ji obdivují, druzí nenávidí. A snahy odborníků zachránit ty nejlepší realizace z tohoto období stále naráží na nepochopení. V Česku jsou navíc brutalistní stavby považovány za poplatné své době.

Autoři obrázků: Jakub Plíhal | David Kohout | Profimedia.cz | ČTK | Archiv Václava Aulického | HB Reavis | Dominika Dašková | Sefjo/Wikimedia | Ondřej Besperát

autoři: Petra Jansová, Denis Chripák | 6. 9. 2018

    Hlavní zprávy

    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama