Grafika: Trasa A pražského metra je unikátní. Má nejkrásnější zastávku v Evropě i Lenina za trafikou

David Kohout Jiří Kropáček Štěpán Plaček David Kohout, Jiří Kropáček, Štěpán Plaček
10. 8. 2018 10:02
Před 40 lety, 12. srpna 1978, byl zahájen provoz na trase A pražského metra. Původně měla linka jen sedm zastávek, dnes jich je o deset víc.

Podle základního konceptu měla být linka cestou do dějin českého státu. Člověk se měl při cestování cítit, jako by cestoval zpátky v čase. Proto jsou vestibuly stanic doplněné o postavy českých králů a češtinu střídá latina. Pro linku A byl navržen speciální systém osvětlení, který vytvářel typickou pochmurnost, temnost a tajuplnost. Cílem bylo navodit magičnost míst staré Prahy, kterou metro projíždělo. Celá linka A je ale zejména charakteristická sjednoceným designem stanic. Hlavním opakujícím se prvkem jsou výlisky z eloxovaného hliníku, a to buď vypouklého, nebo vydutého tvaru. Podobu linky A ocenil i zpravodajský server CNN, který zastávku Staroměstská uvedl v žebříčku nejkrásnějších zastávek metra v Evropě.

Délka trasy A

17,13 km

Čas projetí trasy

32 minut

Počet cestujících

20 320/h

kliknutím na jednotlivé stanice
si zobrazíte více informací

Výstavba v letech:

2010–2015

1973–1978

1976–1980

1981–1990

2004–2006

zvětšit mapu

Nejvytíženější stanice

Můstek

85 844 cestujících denně, s přestupem z linky A na linku B a z linky B na linku A je počet cestujících za den 178 087.

Počet cestujících za rok (2017)

102 654 853

Počet cestujících denně

281 246 *

Hlas metra - Světlana Lavičková

Světlana Lavičková, rozhlasová moderátorka

Historické fotografie×

načítám grafiku

Osudový rok 2002×

+ zvětšit× zmenšit

Zatěžkávací zkouškou prošla linka A během povodní v roce 2002. Píše se 12. srpna 2002 a v Praze je vyhlášen třetí stupeň povodňové aktivity. Nejvíce ohrožené jsou aktuálně stanice Malostranská a Staroměstská, které se nacházejí nejblíže k rozvodněné Vltavě.

O den později dopravní podnik skutečně uzavírá Malostranskou, vlaky stanicí jen projíždějí. U vchodů do vestibulu metra hasiči rozmisťují pytle s pískem. Pár hodin nato se pro cestující uzavírá i stanice Staroměstská. V noci ze 13. na 14. srpna voda proráží ochrannou zeď v rozestavěném úseku u stanice Nádraží Holešovice na lince C a postupně tuto stanici zaplavuje. Je proto přerušen provoz v úseku Dejvická – Náměstí Míru. Právě 14. srpna se situace vyhrocuje.

Voda ve Vltavě dosahuje hodnot pětisetleté vody. Zaplavuje stanice na lince B a skrze přestupové tunely na Můstku se dostává i do stanice Můstek na lince B. Ještě tentýž den je Můstek zaplaven a voda se rozlévá skrze traťové tunely. Zaplavuje stanice Staroměstská a Malostranská (na snímku).

V noci ze 14. na 15. srpna jsou stanice kompletně zatopené včetně eskalátorových tunelů, voda se dostává i do stanice Muzeum A.

Celková délka zatopeného úseku nakonec byla 3,174 km a došlo ke kompletnímu zaplavení stanic Malostranská, Staroměstská a Můstek, voda se dostala i do stanice Muzeum A. Obnovit kompletní provoz na lince A se dopravnímu podniku podařilo s nasazením veškerých sil až na Vánoce roku 2002.

Puklice, kam se podíváš ×

Není pochyb o tom, že se tvůrcům designu stanic podařil geniální kousek, který proslavil pražské metro daleko za hranicemi Prahy. Hlavním opakujícím se prvkem jsou výlisky z eloxovaného hliníku, a to buď vypouklého, nebo vydutého tvaru. Hliníkové obložení navrhl hlavní architekt Jaroslav Otruba. Barevné ztvárnění stanic pochází z dílny Jiřího Rathouského. Světlo dopadající na použité výlisky vytváří díky nerovnosti vzory, takže oko vidí někdy stíny před a jindy za nimi. To vytváří iluzi, jako by se útvary vznášely v prázdnu. Zároveň to vytváří jistou dynamiku. Střídání vydutých či vypouklých tvarovek z eloxovaného hliníku však nemá pouze estetickou funkci. Jejich zakřivení je vypočítané tak, aby obklady tříštily zvukové vlny přijíždějících těžkých sovětských souprav.

Autorem tohoto technického řešení byl Jaroslav Otruba, grafického ztvárnění pak Jiří Rathouský. Stanice Hradčanská, Malostranská, Staroměstská, Můstek, Muzeum, Náměstí Míru, Jiřího z Poděbrad a Flora jsou vyvedené v základní barvě – zlatavé champagni. Ve střední části je u většiny stanic přítomný barevný pruh ze tří odstínů jedné barvy. Tento koncept však neplatí pro stanice Flora a Jiřího z Poděbrad.

Barvy jsou pro každou stanici unikátní a staly se základním rozlišovacím i orientačním prvkem. Autorům se podařilo vytvořit jakousi pomyslnou různorodost v jednotě. Byť je barevné rozlišení unikátní pro každou stanici, autor grafického návrhu Rathouský nikdy nemluvil o symbolice použitého barevného řešení. Můžeme se proto jenom domnívat, co jednotlivé barvy představují a proč se Rathouský rozhodl je použít na konkrétní stanici. U některých stanic je symboliku rozluštit snazší, u některých těžší. Například modré vyvedení interiérů stanice Náměstí Míru pravděpodobně souvisí s faktem, že právě tmavomodrá barva je symbolem pro mír.

Zářivě žluté obklady stanice Můstek mohou odkazovat k historickému názvu této lokality, kterou staří Pražané označovali pojmem Zlatý kříž. Červená barva stanice Staroměstská má podle některých odkazovat ke komunistickému převratu, nabízí se však i symbolika krve popravených 27 českých pánů při staroměstské exekuci v roce 1621. Zelený interiér Malostranské může navozovat atmosféru honosných zahrad, které se rozprostírají nad stanicí nebo leží v její těsné blízkosti – Valdštejnská zahrada, Vojanovy sady nebo Velká Fürstenberská zahrada. A nakonec například slavnostní interiér stanice Hradčanské vyvedený do oranžových odstínů může odkazovat k blízkosti Pražského hradu.

* údaj opraven, původně byl chybně uveden počet cestujících na všech linkách

Fotografie: David Kohout | Dopravní podnik hlavního města Prahy | ČTK | Aktuálně.cz

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy