Když procházíte newyorským Manhattanem, dýchne na vás v každé čtvrti úplně jiná atmosféra. Okolo Wall Street mezi obřími moderními skleněnými mrakodrapy a procházejícími formálně oblečenými lidmi na člověka padá pracovní stres a celkový shon moderní doby. Naopak třeba z řady malebných, nízkých domků s upravenými vchody v Greenwich Village je cítit vnitřní klid a únik z velkoměsta.
Čtvrť East Village nacházející se na jihozápadě Manhattanu ale nepůsobí jednoznačně. Možná i díky své historii vzbuzuje směs nejrůznějších pocitů. V ulicích se nacházejí převážně typické newyorské cihlové domy s černým požárním schodištěm, známé převážně z amerických filmů a seriálů. Mezi nimi se střídají bary a kavárny odlišných ražení, obchody s potravinami, vintage oblečením, antikvariáty, fast foody, alternativní divadelní scény i třeba torzo novogotického kostela z konce 19. století.
Téměř všechny budovy v této rozmanité čtvrti ve svých zdech skrývají různé historické osudy. Na první pohled zcela nenápadný čtyřpatrový dům, který zapadá mezi ostatní budovy Východní sedmé ulice s číslem popisným 64, zažil hned několik neobyčejných životů.
Dům se stal posedlostí
Před pěti lety na budovu narazil spisovatel a profesor žurnalistiky na newyorské elitní Kolumbijské univerzitě David Hajdu. Dům na Východní sedmé ulici se pro něj stal více než kuriozitou. Začal jím být posedlý. "Měl mě v moci," řekl ve své pracovně na univerzitě deníku The New York Times s tím, že historie budov v East Village ho začala zajímat, když zjistil, že se jeho oblíbený bar, kam jako student chodil poslouchat jazz, změnil v podnik, kde se hrály deskové hry. "Přemýšlel jsem o dynamice mezi hmotnou neměnností domů a kulturními změnami a o tom, jak může jedna budova žít více životů, když je přizpůsobena účelům více časových období," popsal pro Columbia News.
Po prozkoumávání domů ve čtvrti East Village spisovatele ale nejvíc zaujal právě dům s číslem popisným 64. A to dokonce natolik, že o něm napsal cyklus písní The Parsonage, který obsahuje osm skladeb o osmi příbězích od osmi odlišných hudebních skladatelů.
I když dnes dům vypadá nenápadně, dokonce až nezajímavě, ukrývá v sobě hned několik tajemství. Budova, postavená okolo roku 1840, je spojená hned s dvěma tragédiemi. V roce 1904 na tomto místě farář George Haas zorganizoval pro svůj převážně německý sbor výlet parníkem. Loď PS General Slocum směřující na Long Island zrovna plula po řece East River, když začala hořet, v důsledku čehož zahynulo téměř všech 1300 farníků a členů posádky. Výlet sboru se tak stal nejsmrtelnější událostí v New Yorku, kterou překonaly až teroristické útoky 11. září 2001.
Ruský časopis, beatníci a hippies
Na počátku 20. století, kdy čtvrť zaplnili přistěhovalci z východní Evropy, vycházel v přízemí domu prokomunistický týdeník Ruský hlas, který vydával Alexander Brajlovskij. Dne 18. září 1920 k domu přijela policie a vydavatele zatkla kvůli podezření ze zapletení do teroristického útoku na Wall Street, při kterém zemřelo 30 lidí a 200 bylo zraněno. Brailovskij byl ale nakonec propuštěn a zločin se nikdy neobjasnil.
V 50. letech se dům zapsal do psychedelické historie. V jeho prostorech se totiž nacházela kavárna Cart Wheel, kde se prodávalo široké spektrum nejrůznějších drog. Kromě mírnějších stimulantů se na místě daly sehnat i kapsle tzv. Peyotlu, přírodní halucinogenní drogy pocházející z kaktusu. O 10 let později se kvůli levným nájmům do čtvrti začali stěhovat bohémové a generace beatníků. Místo se tak proměnilo v literární kavárnu Les Deux Mégots, kde předčítal například Allen Ginsberg.
O dva roky později beatníci ustoupili komunitě hippies a z literární kavárny se stala první makrobiotická restaurace s názvem Paradox (restaurace založená na taoistickém učení jing a jang, nepoužívající průmyslově zpracované potraviny). Obsluhovala v ní také japonsko-americká výtvarná umělkyně a hudebnice, pozdější manželka Johna Lennona, Yoko Ono. "Ráda jsem pracovala jako servírka v makrobiotické restauraci. Dokonce jsem tam trochu vařila. Lidé stáli fronty na můj salát - byl moc dobrý," napsala v roce 2017 umělkyně na svůj Twitter.
Dům koupil "Edison internetu", nyní je znovu na prodej
Se 70. léty do East Village dorazila nová droga. Halucinogenní peyotl z kaktusu nahradil heroin, díky jehož uživatelům místní atmosféra značně potemnila. Proto majitel restauraci Paradox prodal, a to hippies komunitě The Rainbow Family of Living Light.
S příchodem 90. let dům začal ztrácet své tajemné kouzlo. Ve čtvrti se místo umění začala prosazovat móda a v budově vznikl obchod s oblečením Tokio 7. Poté se kvůli gentrifikaci začalo okolí celkově měnit a v roce 2008 z domu vznikla rezidence, kde se vystřídaly různé rodiny. V roce 2019 dům za 15,75 milionu dolarů (v přepočtu za asi 3,4 miliardy korun) koupil Bill Joy, jeden ze spoluzakladatelů technologické společnosti Sun Microsystems, kterého časopis Fortune označil za "Edisona internetu".
Nyní ale nenápadný newyorský dům z proměňující se čtvrti East Village s neuvěřitelnou historií opět hledá nového majitele. Budova s deseti pokoji a sedmi koupelnami o téměř 700 m2 je na prodej za 13,5 milionu dolarů, tedy 2,9 miliardy korun.
