Školka s průsvitnou fasádou připomíná prolézačku. Děti se tu nehádají, ale diskutují

Magdaléna Medková Magdaléna Medková
29. 11. 2019 13:00
Letošní Českou cenu za architekturu získala Mateřská škola Nová Ruda, za kterou stojí architekti Alena Mičeková a Petr Stolín. Porota ocenila jednoduchost budovy, její tajemnost i nápaditost. "Vrátil jsem se do dětství a přemýšlel, jak na mě v mateřské škole působil prostor, vůně i exteriér. Chtěl jsem se vyvarovat negativům, která jsem si se školkou v klukovských letech spojoval," říká Stolín.

K současné profesi architekta Petra Stolína vedla poměrně dlouhá cesta. Jako žák základní školy měl sen, že bude sportovcem, který v létě učí atletiku a v zimě jezdí lyžovat. Jeho nástup na gymnázium ale ovlivnil rok 1968 a následná okupace. 

"Nesměl jsem nastoupit na gymnázium, protože to soudruzi z KSČ zakázali," říká Petr Stolín. Namísto školy šel na zednickou praxi a nuceně se přestěhoval ke svému strýci, který pracoval v tehdejším Stavokombinátu v Liberci. "Moc mě ta profese nelákala, ale co se dalo dělat," vzpomíná nynější architekt. 

Během učňovských let mu Liberec učaroval. V zimní sezoně jezdil z města lyžovat na Ještěd a večer se procházel ulicemi města a pozoroval tramvaje a svítící neony. "Oproti Svitavám, kde jsem strávil dětství, to pro mě bylo velkoměsto," tvrdí Petr Stolín. 

Od roku 1993 vede v Liberci vlastní ateliér a během té doby stačil získat spoustu cen z domova i zahraničí. Za dům s pečovatelskou službou v Liberci získal svoji první Grand Prix Obce architektů a nyní je dvojnásobným držitelem České ceny za architekturu. V jejím úvodním ročníku v roce 2016 ji dostal za zenový dům v Liberci, na kterém pracoval s kolegyní Alenou Mičekovou. 

Zen-Houses
Zen-Houses | Foto: ČKA/Filip Šlapal

Petr Stolín a Alena Mičeková začali spolupracovat už před dvanácti lety a od té doby fungují jako skvělý autorský tandem. Zenové domy, které si navrhli a současně v nich tvoří, se staly i předlohou pro nejlepší stavbu Česka za uplynulých pět let - Mateřskou školu Nová Ruda. 

"Vrátil jsem se do dětství"

Mateřská škola Nová Ruda stojí ve Vratislavicích nad Nisou. Letošní Českou cenu za architekturu a cenu Grand Prix za novostavbu získala za svou jednoduchost, tajemnost, nápaditost i malé náklady. 

"Naše zakázky jsou většinou na severu republiky, a tak často pracujeme s malým rozpočtem. Cílem naší práce je ukázat, že peníze nerozhodují o výsledné kvalitě budovy - dobrá stavba nemusí být nákladná a okázalá," říká spoluautorka Alena Mičeková.

Pozemek, na kterém mateřská škola stojí, sousedí se starou budovou střední školy a několika rodinnými domy. "Přes pozemek navíc vede i několik tras infrastruktury, nová silnice a parkovací stání, což nám také zásadně ovlivnilo koncepci vlastní školky," uvádí její architekt.

Dvoupatrová budova s průsvitnou fasádou je zvláštní svým vzhledem i uspořádáním vnitřního prostoru. Otevřený prostor a vestavěné útulny podle Stolína vybízí děti k objevování a dávají jim možnost si prostor přizpůsobit podle sebe. 

Petr Stolín, mateřská školka
Petr Stolín, mateřská školka | Foto: Alexandra Timpau

"Děti mají na sobě pořád něco barevného a jsou často obklopené velmi barevnými věcmi. Proto jsme volili materiály ve světlých neutrálních tónech jako podklad, chtěli jsme, aby samy děti přemýšlely nad tím, jak si prostor přizpůsobí, a naučily se interpretovat svou fantazii."

Mateřská škola Nová Ruda se skládá ze dvou tříd, které uvnitř nejsou jen obdélníkového tvaru, ale jejich proporce je úzká, vysoká a po stranách se celý prostor do nekonečna rozšiřuje pomocí průhledů paralelními okny. Dům je zkrátka jedna velká prolézačka, která děti vybízí ke hře a objevování. 

"Musel jsem se vrátit do dětství a přemýšlet, jak na mě v mateřské škole působil prostor, vůně i exteriér. Chtěl jsem se vyvarovat všem negativům, která jsem si s mateřskou školou v klukovských letech spojoval," říká architekt.

"Učitelky nám říkají, že děti si ve školce všímají světla. Vnímají ho velmi pozitivně, víc jsme si snad ani nemohli přát," říká Petr Stolín.

Spoluautorku Alenu Mičekovou dojala i další věc. "Máme tam takové dvě malé útulny, kam se vejdou maximálně dvě děti. Úžasná zpráva pro nás byla, že se o ně děti nehádají, ale diskutují spolu kdy a jak je kdo využije."

Japonská jednoduchost

Někteří odborníci se shodují, že práce Petra Stolína a Aleny Mičekové je ovlivněna japonskou filozofií, kdy se stavba oprostí od všeho nadbytečného, aby v ní byl prostor pro nové myšlenky. 

Typickým příkladem jsou tzv. zenové domy nazvané Zen-Houses, za které autorská dvojice dostala Českou cenu za architekturu v roce 2016. Jsou to dva vzájemně propojené kvádry, které překrývají akrylátové panely. Stavba je z jednoduchých materiálů, víceúčelová a za málo peněz. 

"Bezesporu se jedná o vynikající dílo, o stavbu se skutečnou ambicí pokoušet hranice a stát se vzorem pro mnohé z nás," uvedla porota ve své zprávě v roce 2016.  

Dřevostavby jsou ze sendvičových panelů, které mají na šířku jen tři metry. Díky velkým oknům však prostor nepůsobí stísněně, okna ho propojují s vnějším světem. Sami architekti dům momentálně testují, v jednom kvádru bydlí a v druhém pracují.

"Když jsem se stěhoval, prošel jsem radikální změnou, protože jsem byl nucen zbavit se všech věcí, které k životu nejsou potřeba. Spoustu jsem toho vyházel a dost se mi tím ulevilo. V Zen-Houses se nám žije dobře," uzavírá architekt. 

Fasáda je kvetoucí louka. Regal House v Londýně navrhl český architekt

Fasáda jako kvetoucí louka. Vertikální zahradu na Regal House v Londýně navrhl český architekt. | Video: Petr Štefek
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Turecká zpěvačka Böleková zemřela po 288 dnech hladovky

V Turecku dnes po 288 dnech protestní hladovky zemřela zpěvačka Helin Böleková, členka populární folkové skupiny Grup Yorum. Informovala o tom agentura AP. Osmadvacetiletá hudebnice zahájila hladovku v době, kdy byla loni ve vězení kvůli údajnému napojení na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK). Protestovala tak proti perzekuci členů skupiny a proti zákazu vystupovat, který těleso dostalo už v roce 2016.

Böleková a její kolega z kapely Ibrahim Gökçek přestali přijímat potravu poté, co skončili na mřížemi kvůli vyšetřování údajných styků s PKK. Ta vede ozbrojený boj za kurdskou autonomii a turecká vláda, ale také Evropská unie a Spojené státy ji považují za teroristickou organizaci. Z vězení vyšli loni v listopadu, ale s hladovkou ani poté neskončili. Jejich cílem bylo, aby byli propuštěni i zbývající členové skupiny a aby skupina známá svými protestsongy mohla opět vystupovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy