V Antarktidě vzniká skvělá architektura. I vědci na konci světa chtějí pohodlí

Magazín Magazín
16. 1. 2020 8:59
Vědci z Brazílie koncem ledna pokřtí novou základnu v Antarktidě. Dvě nízkopodlažní budovy od architektů z Estudia 41 budou mít několik laboratoří, zázemí pro vědce a ubytovnu. Moderní domy, které vypadají jako umělecká galerie, jsou příkladem toho, že ze strany vědců roste poptávka po designu, pohodlí a estetice.
Moderní základna Comandante Ferraz Research Station začne fungovat začátkem února.
Moderní základna Comandante Ferraz Research Station začne fungovat začátkem února. | Foto: Estudio 41

Ještě v polovině 20. století byla výzkumná centra v Antarktidě spíš praktickou a provizorní záležitostí. Stavbu dřevěných srubů a plechových příbytků komplikoval sníh a silný vítr, jehož rychlost může být až 160 kilometrů v hodině.

V roce 1959 uzavřely státy Antarktický smluvní systém, podle kterého je místo jižně od 60. rovnoběžky nadnárodním územím určeným jen pro vědecké účely. Od té doby se na pól vydávají výpravy z celého světa a s nimi roste poptávka po důstojných vědeckých centrech.

"Jako architekti rozumíme tomu, že se lidé musí v domě cítit dobře. Jinak je k ničemu. Proto jsme se snažili vytvořit takovou atmosféru, jaká by vědcům dala klid na práci i odpočinek," říká pro americký deník The New York Times architekt Emerson Vidigal, šéf Estudia 41.

Když britští průzkumníci postavili v Antarktidě jednu z prvních staveb, izolovali ji plstí a obložili dřevem. Chata byla "tak drsná a chladná", jak ve svém deníku popisuje Ernest Shackleton, jeden z členů tehdejší výpravy, "že v prvním roce vědci přespávali na lodi".

Výprava Ernesta Shackletona v roce 1908 v dřevěném srubu, který si vědci postavili na Antarktidě.
Výprava Ernesta Shackletona v roce 1908 v dřevěném srubu, který si vědci postavili na Antarktidě. | Foto: Ernest: ''The Heart of the Antarctic'', Heinemann, London 1911 / Wikimedia Commons

Improvizované příbytky se na pólu stavěly několik dalších desetiletí. Koncem 50. let nechala britská Královská společnost vybudovat dvojici polárních stanic Halley, ale ani jedna stavba dlouho nevydržela. Zapadly sněhem a společnost už je nikdy neobnovila.

Opravdový zlom v polární architektuře nastal až v roce 2005, kdy Britové vyhlásili výběrové řízení na novou základnu, takzvanou Halley VI. Kromě odolnosti vůči mrazivým teplotám a silnému větru mělo centrum nabídnout také prostředí proti trudomyslnosti.

Britskou základnu Halley VI navrhl Hugh Broughton v roce 2005.
Britskou základnu Halley VI navrhl Hugh Broughton v roce 2005. | Foto: Hugh Broughton

Moderní výzkumná stanice poprvé ukázala, že v interiéru se společenskými prostory, kulečníkem a kajutami se dá celkem pohodově žít. Inženýři navíc vyvinuli hydraulické chůdy, které v případě sněhových kalamit přesunou základnu na jiné místo.

Budovy jednotlivých zemí světa se během několika málo let proměnily v moderní bydlení s laboratořemi a společenskými prostory. Pro architekty je to často výzva, mimo jiné i proto, že stavět mohou jen dvanáct týdnů v roce, kdy je na jižním pólu ještě relativně dobře.

Většina základen vzniká na etapy i několik let, jen španělská a česká Mendelova polární stanice byly hotové celkem rychle. Centra jsou převážně z kontejnerů, které na jižní pól dopravily lodě během polárního léta.

Jedním ze specialistů na stavby za polárním kruhem je architekt Hugh Broughton, který je autorem Halley VI a v současnosti dokončuje v Antarktidě centrum Nového Zélandu. Jak sám říká, architektura na jižním cípu planety už není jen o odolnosti, vědci chtějí pohodlí a hezké prostředí.

Britskou základnu Halley IV navrhl Hugh Broughton v roce 2005.
Britskou základnu Halley IV navrhl Hugh Broughton v roce 2005. | Foto: Hugh Broughton

"Ještě před pár lety bylo hlavní podmínkou to, aby stavba vydržela. Dnes je vidět, že se architekti soustřeďují i na určitou formu estetiky a možnosti interiéru," uzavírá zakladatel polární architektury Hugh Broughton.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Policisté v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po demonstraci proti rasové nespravedlnosti

Policejní těžkooděnci v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po poklidné, ale nepovolené demonstraci proti násilí bezpečnostních složek a rasové nespravedlnosti. Napsala to agentura AP poté, co se u jednoho z pařížských soudů sešly tisíce lidí v reakci na vlnu protestů v USA. Úřady předtím manifestaci zakázaly, protože kvůli epidemii covidu-19 ve Francii stále nejsou povolené akce o více než deseti lidech.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Květnová nehoda dopravního letadla v Pákistánu má další oběť, zraněním v nemocnici podlehla dvanáctiletá dívka

Květnová nehoda dopravního letadla Airbus A-320 v pákistánském velkoměstě Karáčí má další oběť. Tou je dvanáctiletá dívka, která spolu s dalšími třemi lidmi utrpěla zranění na zemi při zřícení letadla na hustě osídlenou čtvrť v blízkosti letiště. Dívka v pondělí následkům zranění podlehla.

Při pádu letadla zahynulo 97 cestujících a členů posádky, dva pasažéři nehodu přežili. Airbus narazil do několika domů ve čtvrti Model Colony blízko letiště, čtyři její obyvatelé utrpěli zranění, mezi nimi i dvanáctiletá dívka, která v pondělí zemřela na následky popálenin. Další tři zranění jsou stále hospitalizovaní. Letadlo při svém pádu zničilo nebo poškodilo nejméně 18 domů.

před 2 hodinami

Americké ministerstvo obrany kvůli nepokojům, jež vypukly kvůli úmrtí černocha George Floyda, vyhlásilo druhý nejvyšší stupeň ochrany ve svém sídle

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Florbalisty sezony se stali premiérově Curney a Ratajová

Útočníci Jiří Curney z Mladé Boleslavi a Denisa Ratajová ze švédského celku Pixbo Wallenstam se shodně premiérově dočkali triumfu v anketě Florbalista sezony. Ukončili dlouhodobé kralování Matěje Jendrišáka z Linköpingu a Elišky Krupnové, klubové spoluhráčky Ratajové. Kvůli opatřením po pandemii koronaviru se nekonal slavnostní večer a vítězové byli vyhlášeni v přímém přenosu na programu ČT Sport.

Třicetiletý Curney v kategorii Florbalista sezony zvítězil s 503 body a o 62 předčil rekordmana Jendrišáka, který vyhrál v minulých šesti ročnících a celkově triumfoval osmkrát. Třetí skončil s 277 body další útočník Marek Beneš z Pixba Wallenstam.

"Porazit Matěje je pro mě neuvěřitelné. Samozřejmě si toho moc vážím a těší mě to. Nečekal jsem, že to někdy můžu vyhrát," uvedl v tiskové zprávě Českého florbalu Curney, který je rekordmanem základní části české superligy s 685 body i s 383 góly z 309 zápasů a také se 164 body z 89 duelů play off. V ročníku 2018/19 stanovil také maximum jedné sezony superligy s 87 body z 26 utkání.

Čtyřiadvacetiletá Ratajová získala 499 bodů a o dva roky starší Krupnovou, která vyhrála v minulých čtyřech ročnících, předčila o 46 bodů. Třetí skončila Martina Řepková s 237 body.

Ratajová byla nejproduktivnější českou hráčkou na prosincovém mistrovství světa v Neuchatelu s devíti body (6+3) ze šesti zápasů a dostala se i do All Star týmu. Ve švédské lize byla také nejproduktivnější reprezentantkou z tuzemska s 45 body (24+21) z 23 utkání.

"Velice si toho vážím, jsem tím potěšená. Určitě to teď doma s rodinou oslavíme. Patří to i Elišce Krupnové a Tereze Urbánkové, které jsem měla v prvním útoku reprezentace kolem sebe a sedlo nám to spolu, s Eliškou spolu hrajeme už hodně dlouho," prohlásila Ratajová.

Další zprávy