Architekt: Když něco milujete, nepošlete to k zemi. Udržitelnost není jen o ekologii

Foto: Heatherwick Studio
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
25. 11. 2019 11:06
"Pokud se řekne A, tedy že 'postavíme dům s minimální uhlíkovou stopou', musí se říct i B, a to, že se lidem nemusí líbit, a tak ho za několik let zboří a postaví na jeho místě něco jiného," říká pro Aktuálně.cz architekt Mat Cash z britského studia Heatherwick, které v historickém jádru Prahy přestaví barokní palác Savarin. V rozhovoru mluví o filozofii studia, udržitelnosti a plánované stavbě.

Jaký máte názor na Gretu Thunbergovou?

Myslím, že je skvělá. Je obdivuhodné, že se někdo tak mladý a bez uhlíkové stopy snaží apelovat na mocné, aby ekologii a klimatické změny přestali ignorovat. Je odvážná, myslím, že bychom ji měli respektovat.

Ptám se, protože jste architekt a debaty o klimatických změnách, udržitelnosti a ekologii musí ovlivňovat vaši práci, a to někdy přináší starosti.

Udržitelnost a energetická soběstačnost jsou témata, která v naší branži cirkulovala ještě před tím, než přišla Greta Thunbergová. Ekologie ovlivňuje design budov, stavební materiály i techniku. Naše studio na tuhle změnu reaguje, ale z hlediska udržitelnosti se snaží najít kompromis mezi použitými materiály a "životaschopností" budovy. Pro nás je totiž udržitelnost velmi komplexní téma, které v sobě skrývá mnoho proměnných. Můžeme použít ty nejmodernější materiály, ale jak dlouho pak budova vydrží, je otázka, kterou ovlivňují samotní uživatelé a komunita, která okolo ní denně chodí.

Zaměřujeme se tedy na lidi a snažíme se pro ně postavit dům, který si vezmou za svůj a získají k němu vztah. Když něco milujete, nepošlete to k zemi. Udržitelnost není jen o ekologii, nedá se příliš zjednodušit ani komplikovat. Pokud se řekne A, tedy že "postavíme dům bez uhlíkové stopy", musí se říct i B, a to, že se lidem nemusí líbit, a tak ho za několik let zboří a postaví na jeho místě něco jiného.

Komunitní hub stojí v hlavním městě v Singapuru.
Komunitní hub stojí v hlavním městě v Singapuru. | Foto: Heatherwick Studio

Udržitelnost tedy podle vás není spjatá jen s materiály, ale i funkcí, vzhledem a geniem loci daného místa…

Ano. Myslím, že dnes je důležité, aby prostor, který vytvoříte, byl flexibilní a schopný reagovat na změny hodnot, účelu i filozofie. Dříve měly stavby jasnou funkci, dnes je přestavujeme a snažíme se, aby vydržely další století.

Narážíte na bývalé uhelné sklady v Londýně, které jste přeměnili na nákupní centrum a restaurační zařízení?

Narážím na celou řadu projektů. Z těch našich je to například také muzeum umění Zeitz Mocaa v Jihoafrické republice, staré londýnské výstaviště Olympia anebo přestavba britské továrny na lihovar ginu. Všechno to jsou zajímavé projekty, které reflektují, v jaké době žijeme - recyklujeme materiál a snažíme se mu dát do vínku co největší budoucnost.

Při přestavbě uhelných skladů měl investor přání, aby místo sloužilo jako centrum s obchody a restauracemi. Dlouho jsme nad tím přemýšleli a ptali se jeden druhého, proč by lidé v 21. století měli chodit do nákupního střediska? Došli jsme k závěru, že magnetem není samotné nakupování, protože to mohou udělat v klidu přes internet. Trvalo nám několik let, než jsme došli k závěru, že lidi na taková místa pořád táhnou hlavně zážitky a určitá forma sdílení, protože když si člověk koupí něco on-line, je v tom sám. Technologie se sice vyvíjí rychle, lidé se ale mění velmi pomalu. Museli jsme tedy vytvořit magnet, který budou chtít lidé vidět a sdílet s ostatními.

Coal Drops Yard neboli uhelné sklady jsou dnes jedním z nejzajímavějších nákupních center v Londýně.
Coal Drops Yard neboli uhelné sklady jsou dnes jedním z nejzajímavějších nákupních center v Londýně. | Foto: Heatherwick Studio

A co bude tím magnetem v pražském Savarinu, na kterém jste začali pracovat v centru města?

Bude jich několik a vysvětlím vám proč. Praha je krásné barokně-gotické město s dlouhou historií a rozmanitými fasádami domů. Z mé perspektivy, tedy člověka, který žije v Londýně, je fascinující, že v něm není příliš velké množství moderních staveb, není divu, je to památkově chráněná zóna, ale už ten samotný fakt, že tu nic moc nového není, dělá z našeho projektu potencionální magnet. Velká část Savarinu se nachází uvnitř vnitrobloku, kde pravidla nejsou až tak svazující, protože výsledná architektura neovlivní charakter města.

Počítáte ale s tím, že zanecháte původní fasádu čelního domu a zrekonstruujete historickou jízdárnu, která se nachází uvnitř dvora. Co v ní přesně bude? Hádám, že nebude mít jednu funkci.

Pořád o tom diskutujeme, ale máte pravdu, že to nejspíš bude místo, které může hostit řadu aktivit, jako je výstava anebo koncert. Chceme ale, aby i prázdná byla natolik zajímavá, že ji lidé budou chtít navštívit.

Sousedem Centra umění je nová vyhlídka The Vessel od britského architekta Thomase Heatherwicka.
Sousedem Centra umění je nová vyhlídka The Vessel od britského architekta Thomase Heatherwicka. | Foto: hudsonyardsnewyork.com

Vaše stavby jsou známé svým často až výstředním a originálním designem. Oproti The Vessel v New Yorku anebo už zmíněným uhelným skladům je Savarin velmi přízemní. Proč?

Nechtěli jsme v Praze stavět něco, co bude výstřední, chtěli jsme odrazit charakter centra města a dát mu něco navíc. Nejdřív jsme nevěděli, co by to mohlo přesně být, ale pak jsme se dostali na střechu jednoho domu v centru Prahy a došlo nám, že to, co Prahu dělá krásnou, je její panoráma, které tvoří věže a střechy v různých pravidelných úrovních. V Savarinu chceme ukázat, že tento zážitek nemusí být nutně vertikální, objevování funguje i horizontálně, když stoupáme.

Vnímáte tedy náš konzervativní přístup jako pozitivum?

Když jsem přijel poprvé do Prahy, kolegové mi říkali: "Tady to budeš mít těžké, Češi nejsou otevření nové architektuře." Pamatuji si, že jsem si prošel město a říkal si, že se vám ani nedivím. Praha je nádherné barokní město a je dobře, že je památkově chráněné, byla by škoda si ho zničit novou architekturou.

Centrum města je samo velmi bohaté, jsou v něm barokní, kubistické či secesní domy, a to už samo o sobě tvoří pestrou mozaiku. V takovém centru nemá cenu stavět nic extravagantního nebo příliš detailního, oslovit může naopak jednoduchost a prostota. Neříkat příliš mnoho někdy znamená víc.

Česko má hrůzu z moderní architektury, každý se bojí udělat rozhodnutí, říká Jiřičná

Když je tu něco, co vypadá trošku jinak, tak člověku narostou rohy a všichni se od něj distancují, tvrdí architektka Eva Jiřičná. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Trump snížil bývalému guvernérovi státu Illinois Blagojevichovi trest za korupci

Americký prezident Donald Trump snížil trest bývalému guvernérovi státu Illinois Rodu Blagojevichovi, kterého soud poslal na 14 let do vězení za politickou korupci. Blagojevich byl odsouzen v roce 2011 jen několik měsíců poté, co vystoupil v Trumpově televizním pořadu, uvedly světové agentury. Trump snížil tresty i několika dalším lidem, nebo jim tresty prominul.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Fotbalisté Teplic měli v zápase s Olomoucí kopat penaltu

Fotbalisté Teplic měli v sobotním zápase 21. kola první ligy s Olomoucí (1:3) kopat penaltu. Podle komise rozhodčích Fotbalové asociace ČR při souboji Václava Jemelky s domácím Jakubem Marešem udělal chybu hlavní sudí Zbyněk Proske ve spolupráci s asistentem Radimem Dreslerem.

Proske v Teplicích ve 22. minutě za stavu 0:1 neodpískal Jemelkovo podražení Mareše na hraně pokutového území. Hosté do konce prvního poločasu přidali další dvě branky a prakticky utkání rozhodli. Podle komise předcházelo chybě špatné postavení rozhodčího, který měl být inkriminované situaci blíž. Na zápase nebyl přítomen videorozhodčí, takže nemohl přehmat sudích na hřišti opravit.

V pondělní dohrávce Jablonec - Příbram (4:0) asistent Jiří Moláček chyboval ve 14. minutě, když nesprávně signalizoval ofsajd domácího Jana Sýkory, jenž postupoval sám na branku. V 72. minutě hlavní rozhodčí Ondřej Berka správně neuznal gól Příbrami kvůli ruce Radka Voltra. Podle komise byla v pořádku i penalta pro Jablonec v nastavení, které předcházel faul Mihaila Cmiljanoviče na Libora Holíka.

Pochváleni byli i sudí za výkon v nedělním vršovickém derby mezi Bohemians 1905 a Slavií (1:0). Hlavní rozhodčí Pavel Rejžek vyhodnotil dobře například situaci v 82. minutě, kdy neodpískal ruku hostujícího gólmana Ondřeje Koláře mimo pokutového území. "Přestože došlo v případě brankáře hostujícího týmu k dotyku ruky s míčem, nejednalo se v tomto případě o porušení pravidel," vysvětlila komise.

V dalším nedělním ligovém duelu Opava - Plzeň (0:3) zase učinil správné rozhodnutí sudí Emanuel Marek, když v 85. minutě domácímu Bojanu Dordičovi udělil žlutou kartu za nafilmovaný pád v šestnáctce.

Chybou podle komise nebyla ani uznaná první branka Karviné v sobotním utkání proti Zlínu (2:0). Při gólové střele Vojtěcha Smrže z 29. minuty několik domácích hráčů stálo v ofsajdu. Asistent Jiří Kříž pak řešil s hlavním rozhodčím Pavlem Fraňkem, zda neovlivňovali brankáře hostů Mateje Rakovana, ale nakonec gól platil. Komise tento verdikt akceptovala i "s přihlédnutím k ne zcela průkazným opakovaným záběrům zmíněné situace".

Zdroj: ČTK
Další zprávy