Architekt: Když něco milujete, nepošlete to k zemi. Udržitelnost není jen o ekologii

Proměna pražského paláce Savarin.
Architekt Thomas Heatherwick chce stávající, pozdně barokní a památkově chráněnou budovu zrekonstruovat a přizpůsobit ji chodu velkoměsta.
Rozsáhlá přestavba vyjde zhruba na 10 miliard korun a bude se týkat části bloku mezi ulicemi Jindřišská, Na Příkopě a Panskou. Součástí je i Palác Savarin, také přezdívaný jako Sylva-Taroucca nebo Piccolomini.
Uvnitř celkem čtyř částí propojených širokou pasáží se podle architekta budou nacházet obchody, restaurace a kanceláře. Stovky nových zařízení pozvednou charakter nákupní čtvrti, ale také ceny nájmů komerčních prostorů.
Podívejte se na virtuální prohlídku, která slouží jako pracovní verze architektonického studia. Zobrazit 13 fotografií
Foto: Heatherwick Studio
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
25. 11. 2019 11:06
"Pokud se řekne A, tedy že 'postavíme dům s minimální uhlíkovou stopou', musí se říct i B, a to, že se lidem nemusí líbit, a tak ho za několik let zboří a postaví na jeho místě něco jiného," říká pro Aktuálně.cz architekt Mat Cash z britského studia Heatherwick, které v historickém jádru Prahy přestaví barokní palác Savarin. V rozhovoru mluví o filozofii studia, udržitelnosti a plánované stavbě.

Jaký máte názor na Gretu Thunbergovou?

Myslím, že je skvělá. Je obdivuhodné, že se někdo tak mladý a bez uhlíkové stopy snaží apelovat na mocné, aby ekologii a klimatické změny přestali ignorovat. Je odvážná, myslím, že bychom ji měli respektovat.

Ptám se, protože jste architekt a debaty o klimatických změnách, udržitelnosti a ekologii musí ovlivňovat vaši práci, a to někdy přináší starosti.

Udržitelnost a energetická soběstačnost jsou témata, která v naší branži cirkulovala ještě před tím, než přišla Greta Thunbergová. Ekologie ovlivňuje design budov, stavební materiály i techniku. Naše studio na tuhle změnu reaguje, ale z hlediska udržitelnosti se snaží najít kompromis mezi použitými materiály a "životaschopností" budovy. Pro nás je totiž udržitelnost velmi komplexní téma, které v sobě skrývá mnoho proměnných. Můžeme použít ty nejmodernější materiály, ale jak dlouho pak budova vydrží, je otázka, kterou ovlivňují samotní uživatelé a komunita, která okolo ní denně chodí.

Zaměřujeme se tedy na lidi a snažíme se pro ně postavit dům, který si vezmou za svůj a získají k němu vztah. Když něco milujete, nepošlete to k zemi. Udržitelnost není jen o ekologii, nedá se příliš zjednodušit ani komplikovat. Pokud se řekne A, tedy že "postavíme dům bez uhlíkové stopy", musí se říct i B, a to, že se lidem nemusí líbit, a tak ho za několik let zboří a postaví na jeho místě něco jiného.

Komunitní hub stojí v hlavním městě v Singapuru.
Komunitní hub stojí v hlavním městě v Singapuru. | Foto: Heatherwick Studio

Udržitelnost tedy podle vás není spjatá jen s materiály, ale i funkcí, vzhledem a geniem loci daného místa…

Ano. Myslím, že dnes je důležité, aby prostor, který vytvoříte, byl flexibilní a schopný reagovat na změny hodnot, účelu i filozofie. Dříve měly stavby jasnou funkci, dnes je přestavujeme a snažíme se, aby vydržely další století.

Narážíte na bývalé uhelné sklady v Londýně, které jste přeměnili na nákupní centrum a restaurační zařízení?

Narážím na celou řadu projektů. Z těch našich je to například také muzeum umění Zeitz Mocaa v Jihoafrické republice, staré londýnské výstaviště Olympia anebo přestavba britské továrny na lihovar ginu. Všechno to jsou zajímavé projekty, které reflektují, v jaké době žijeme - recyklujeme materiál a snažíme se mu dát do vínku co největší budoucnost.

Při přestavbě uhelných skladů měl investor přání, aby místo sloužilo jako centrum s obchody a restauracemi. Dlouho jsme nad tím přemýšleli a ptali se jeden druhého, proč by lidé v 21. století měli chodit do nákupního střediska? Došli jsme k závěru, že magnetem není samotné nakupování, protože to mohou udělat v klidu přes internet. Trvalo nám několik let, než jsme došli k závěru, že lidi na taková místa pořád táhnou hlavně zážitky a určitá forma sdílení, protože když si člověk koupí něco on-line, je v tom sám. Technologie se sice vyvíjí rychle, lidé se ale mění velmi pomalu. Museli jsme tedy vytvořit magnet, který budou chtít lidé vidět a sdílet s ostatními.

Coal Drops Yard neboli uhelné sklady jsou dnes jedním z nejzajímavějších nákupních center v Londýně.
Coal Drops Yard neboli uhelné sklady jsou dnes jedním z nejzajímavějších nákupních center v Londýně. | Foto: Heatherwick Studio

A co bude tím magnetem v pražském Savarinu, na kterém jste začali pracovat v centru města?

Bude jich několik a vysvětlím vám proč. Praha je krásné barokně-gotické město s dlouhou historií a rozmanitými fasádami domů. Z mé perspektivy, tedy člověka, který žije v Londýně, je fascinující, že v něm není příliš velké množství moderních staveb, není divu, je to památkově chráněná zóna, ale už ten samotný fakt, že tu nic moc nového není, dělá z našeho projektu potencionální magnet. Velká část Savarinu se nachází uvnitř vnitrobloku, kde pravidla nejsou až tak svazující, protože výsledná architektura neovlivní charakter města.

Počítáte ale s tím, že zanecháte původní fasádu čelního domu a zrekonstruujete historickou jízdárnu, která se nachází uvnitř dvora. Co v ní přesně bude? Hádám, že nebude mít jednu funkci.

Pořád o tom diskutujeme, ale máte pravdu, že to nejspíš bude místo, které může hostit řadu aktivit, jako je výstava anebo koncert. Chceme ale, aby i prázdná byla natolik zajímavá, že ji lidé budou chtít navštívit.

Sousedem Centra umění je nová vyhlídka The Vessel od britského architekta Thomase Heatherwicka.
Sousedem Centra umění je nová vyhlídka The Vessel od britského architekta Thomase Heatherwicka. | Foto: hudsonyardsnewyork.com

Vaše stavby jsou známé svým často až výstředním a originálním designem. Oproti The Vessel v New Yorku anebo už zmíněným uhelným skladům je Savarin velmi přízemní. Proč?

Nechtěli jsme v Praze stavět něco, co bude výstřední, chtěli jsme odrazit charakter centra města a dát mu něco navíc. Nejdřív jsme nevěděli, co by to mohlo přesně být, ale pak jsme se dostali na střechu jednoho domu v centru Prahy a došlo nám, že to, co Prahu dělá krásnou, je její panoráma, které tvoří věže a střechy v různých pravidelných úrovních. V Savarinu chceme ukázat, že tento zážitek nemusí být nutně vertikální, objevování funguje i horizontálně, když stoupáme.

Vnímáte tedy náš konzervativní přístup jako pozitivum?

Když jsem přijel poprvé do Prahy, kolegové mi říkali: "Tady to budeš mít těžké, Češi nejsou otevření nové architektuře." Pamatuji si, že jsem si prošel město a říkal si, že se vám ani nedivím. Praha je nádherné barokní město a je dobře, že je památkově chráněné, byla by škoda si ho zničit novou architekturou.

Centrum města je samo velmi bohaté, jsou v něm barokní, kubistické či secesní domy, a to už samo o sobě tvoří pestrou mozaiku. V takovém centru nemá cenu stavět nic extravagantního nebo příliš detailního, oslovit může naopak jednoduchost a prostota. Neříkat příliš mnoho někdy znamená víc.

Česko má hrůzu z moderní architektury, každý se bojí udělat rozhodnutí, říká Jiřičná

Když je tu něco, co vypadá trošku jinak, tak člověku narostou rohy a všichni se od něj distancují, tvrdí architektka Eva Jiřičná. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy