Staví budovy ze slámy. Umíme rozhledny i domy 4+1 za pět milionů, říká podnikatel

Magdaléna Medková Magdaléna Medková
5. 6. 2020 14:57
Viktor Karlík dříve pracoval jako sociální pracovník, ve svém volném čase si však hledal cestu k soběstačnosti. Před 13 lety se začal více zajímat o přírodní stavitelství a napadlo ho, že by mohl stavět domy ze slámy. "Přírodní architektura je ekologická a umožňuje svépomocnou výstavbu. Dává navíc obrovský prostor individuální tvořivosti," říká letošní vítěz ceny T-Mobilu za odpovědné podnikání.
Foto: Baobaby

Osmatřicetiletý rodák ze Zlína dříve pracoval jako sociální pracovník v K-centru, kde poskytoval služby drogově závislým. Před 13 lety ho ale uchvátilo přírodní stavitelství a po zvážení pro a proti se rozhodl, že si svépomocí postaví dům ze slámy. "První, co mě uchvátilo na přírodním stavitelství, byly organické tvary, ekologie a zcela jiný přístup k architektuře," říká Viktor Karlík.

Vlastní dům se mu nestavěl lehce. Sám říká, že v roce 2008 v Česku chyběli experti i know-how, jak takové domy, které vznikaly před 400 lety, vlastně postavit. "Byl problém sehnat architekta, který by vytvořil projektovou dokumentaci, vybral balíky i schopné řemeslníky," vzpomíná Karlík.

"Tehdy mě napadlo založit sdružení Baobaby, které o slaměným domech a přírodním stavitelství bude šířit osvětu a postaví i modulové domy," pokračuje rodák ze Zlína. Jeho sdružení dnes tvoří několik lidí, je mezi nimi stavební inženýr Daniel Grmela, architekt Martin Dřímal a absolventka fakulty multimediálních komunikací Ludmila Temelová.

Nabízejí pomoc s vypracováním projektu, vyrábí a instalují i samotné balíky a pomáhají s omítnutím domu, ať už hlínou nebo vápnem. "Do roku 2008 byly v Česku tři slaměné domy. Od té doby, co fungujeme na trhu, se jejich počet zvýšil na několik desítek," pyšní se zakladatel organizace.

Ekologický dům vyjde majitele levněji

Sláma se podle Karlíka dobře doplňuje s hliněnými a vápennými omítkami, které se nanáší přímo na balíky. Na fasádu se dá použít i dřevo. "Povrchy stěn z hliněných omítek v kombinaci se dřevem vytváří v domě příjemné klima. Dům lépe dýchá," popisuje Karlík výhody přírodního stavitelství.

Dům ze slámy navíc splňuje principy udržitelného stavitelství, říká podnikatel: "Líbí se mi představa, že dům vyroste na poli, protože je do velké míry tvořen slaměnými balíky, a navíc jde využít hlínu z vlastního pozemku. Životní prostředí tak nezatěžujete dopravou. Stavby navíc mohou dosahovat nízkoenergetického až pasivního standardu."

Stavba domu trvá podle Karlíka v rozmezí jednoho až tří let. Záleží na tom, jestli si člověk staví dům svépomocí, anebo si najme architekta, projektanta a dělníky. Podobně je to i s cenou, pokračuje nadšenec: "Oproti konvenční dřevostavbě ušetří majitel zejména na tepelné izolaci, a to zhruba 200 tisíc korun. Podobná úspora bude také na zdivu při srovnání s pórobetonovými tvárnicemi nebo zdivem typu therm."

Z přírodního materiálu staví Karlíkova firma dětská hřiště, rozhledny a rodinné domy. "Stavíme i 4+1, dům o 120 metrech čtverečních užitné plochy přijde pro představu na 2,5 až 5,5 milionu korun, záleží na tom, jak se celý projekt uchopí a jaké materiály si klient zvolí," vysvětluje Karlík.

Dům jako stavebnice

Je více způsobů, jak se dá ze slámy stavět. Podle Karlíka je největší rozdíl v nosné konstrukci: "Tíhu stropů a střechy nesou buď samotné balíky slámy, nebo je doplňuje dřevěný skelet. Ten může stát mimo slaměnou stěnu anebo jsou do něj vložené balíky."

Největší potenciál ale Karlík vidí v hotových slaměných panelech. "Vyrobí se jako stavebnice v kryté hale. Ve světě existuje několik firem, které takovéto panely vyrábí na principu stlačené slámy v dřevěném rámu." I Baobaby se takovým směrem chtějí ubírat, v současné době vyvíjí vlastní verzi slaměných panelů, které celý proces stavby zkvalitní a zjednoduší.

"Chceme nabídnout jednoduchý a efektivní systém pro hrubou stavbu obvodových nosných konstrukcí a stěnových příček na bázi dřeva a slámy. Výhledově bychom chtěli vyvinout i střešní a podlahový panel, o kterých víme, že jsou technologicky nejnáročnější. Poslední fází ve vývoji budou panely, které už budou mít hrubé omítky nebo různé varianty obkladu," dodává osmatřicetiletý vizionář.

Na dokončení nové technologie teď Karlík bude mít víc peněz. Společnost T-Mobile, která každoročně pořádá soutěž Rozjezdy pro začínající podnikatele, mu udělila cenu za odpovědný byznys. Baobaby tak získají investici sto tisíc korun.

V Česku se tiskne první 3D dům. Věřím, že tohle je budoucnost, tvrdí jeho autor

První 3D tištěný dům | Video: Petr Šoukal
 

Právě se děje

před 1 hodinou

V Kongu po nehodě autobusu s cisternou převážející benzín uhořelo 33 lidí

V provincii Kwango na západě Konga při střetu autobusu s cisternou převážející pohonné hmoty uhořelo 33 lidí. Cisterna směřovala po jednom z hlavních tahů do metropole Kinshasy, zjistila agentura AFP z policejních zdrojů. Pozůstatky obětí dopravní nehody v pondělí ráno pohřbili.

"V noci ze soboty na neděli uhořelo 33 lidí při velkém požáru způsobeném kolizí rozměrného vozidla přepravujícího pohonné hmoty a přeplněného autobusu," uvedlo vedení místní policie. "Mohli jsme vyzvednout jen lebky, zbytek těl se nepodařilo najít. S úctou jsme je pohřbili dnes ráno," uvedl další policejní zdroj.

Dopravní nehody s četnými oběti na životech jsou v Kongu poměrně časté, na vině je špatný technický stav mnoha vozidel i silnic nebo opilí řidiči, někdy též bez potřebných znalostí. V říjnu 2018 na trase mezi Kinshasou a Matadi taktéž havarovala cisterna, při nehodě tehdy zemřelo 53 lidí. Tragickou bilanci 230 obětí měla nehoda cisterny v roce 2010.

Zdroj: ČTK
Další zprávy