Architekt navrhl dům pro bratra. Jak „Batmaní dům“ vyrostl na pozemku po babičce

Autor pak realizaci pro bratra popisuje jako stavbu s osobním příběhem, který se přirozeně prolíná s racionální architekturou i úsporným provozem. Jak se však sourozencům spolupracovalo? Byla rodinná vazba plusem nebo o to snadněji vznikaly třecí plochy?

„Když navrhujete dům pro někoho, koho znáte celý život, vidíte mnohem jasněji, co je pro něj opravdu důležité. Nemuseli jsme si vysvětlovat základní principy, spíš jsme řešili důsledky jednotlivých rozhodnutí,“ říká na úvod architekt Lukáš Janout, autor realizace ve znamení černé barvy.

Návrh rodinného domu vznikl v roce 2022, přičemž samotnou výstavbu dokončili v roce 2025. Co však bylo od začátku tvorby možná překvapivě klíčové? Velikost stavby, která byla od počátku jedním z hlavních limitů návrhu.

„Brácha od začátku jasně definoval maximální zastavěnou plochu s tím, že cokoli navíc by šlo z mé kapsy. Díky zkušenostem z realizací víme, kolik stojí každý metr čtvereční stavby, a právě proto byla velikost domu stanovena jako hlavní limit celého návrhu,“ doplňuje Janout, kterého bratrovo ultimátum evidentně nerozhodilo.

Výsledkem je dům se zastavěnou plochu 120 m², obytnou plochu 77 m² a celkovou užitnou plochu 192 m², kde se osobní příběh přirozeně prolíná s racionální architekturou, úsporným provozem a vědomým minimalismem...

... A jednoduchý obdélníkový tvar se sedlovou střechou přirozeně navazuje na okolní venkovská stavení.

Veškerý každodenní život rodiny se odehrává v jedné úrovni. Podkroví slouží jako doplňkový, nepobytový prostor se dvěma zónami, odkud je přímý pohled do hlavního obytného prostoru.

Centrem domu je obytný prostor s kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem, otevřený do krovu s přiznanými dřevěnými stropnicemi –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ volba dřevěné konstrukce umožnila lehkou střešní skladbou.

„Mnoho klientů má o fungování domu zkreslené představy – papír ani virtuální model totiž nedokážou plně zprostředkovat reálný prožitek z hotového prostoru,“ říká architekt s tím, že v tomto případě sehrála velkou roli vzájemná důvěra a zkušenost.

V přízemí se kromě hlavního obytného prostoru nachází ložnice se soukromou koupelnou a dva totožné dětské pokoje. A minimalistický interiér pracuje s technickými řešeními, která mají sloužit, nikoli dominovat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ například u WC nechybí odsávání zápachu přímo z mísy nebo splachování dešťovou vodou.

Výrazným znakem stavby je zcela jistě černá fasáda z opalovaných prken sibiřského modřínu, zpracovaná tradiční japonskou technikou. Ta není pouze estetickým gestem, ale především funkčním řešením s vysokou životností. „Nejde jen o barvu. Opalované dřevo je výrazně odolnější vůči povětrnostním vlivům i škůdcům. Je to stará japonská technika konzervace dřeva, tady provedená strojně,“ vysvětluje Janout.

„Batmaní dům“ je tak příkladem stavby, kde si architekt a klient skutečně „vidí do hlavy“.

Díky osobnímu vztahu, společným zkušenostem a jasně nastaveným hranicím vznikl dům, který je kompaktní, úsporný a promyšlený do detailu – bez zbytečných gest, ale s důrazem na dlouhodobé fungování.

Zastavěná plocha: 120 m² Obytná plocha: 77 m² Užitná plocha: 192 m² Autor: Lukáš Janout Ateliér: luni ateliér