Získat alespoň jednu hvězdičku není nijak jednoduché. Michelin zaměstnává tým profesionálních inspektorů, kteří anonymně navštěvují vytipované restaurace a hodnotí kvalitu a osobitost předložených jídel. Je přitom jedno, o jaký styl kuchyně jde.

Kromě hvězdiček jsou v michelinském průvodci u jednotlivých podniků uvedeny i další symboly - v případě restaurací jsou to zkřížené vidličky a lžíce, u hotelů pak domečky. Tato škála o pěti stupních vyjadřuje celkovou kvalitu daného zařízení s ohledem na výzdobu, čistotu, úroveň obsluhy či udržovanost okolí.

Spojení restaurací se známou značkou francouzského výrobce pneumatik není náhodné. V roce 1900 vydal majitel společnosti André Michelin svého prvního průvodce, který měl motoristům pomoci v případě poruchy vozu. Kromě nezbytného seznamu servisů byla součástí publikace i doporučení týkající se možností kvalitního ubytování a stravování.

V zájmu lepší orientace byl v roce 1926 zaveden do Michelinova motoristického bedekru symbol hvězdičky, který označoval obzvláště dobré restauranty. O něco později, na počátku 30. let, přišel Michelin s trojstupňovým hodnocením kvality vyjádřeným počtem hvězdiček. Michelinův nápad s hodnocením restaurací si získal oblibu i v zahraničí. Časem proto začal vydávat i několik národních verzí, svého průvodce se postupně dočkala i vybraná velká města, například New Yorku, Los Angeles a Tokio.