Zachytit, co ještě zbývá. Část Kladna pomalu mizí, bere si ho příroda

Zachytit, co ještě zbývá. Část Kladna pomalu mizí, bere si  ho příroda
Poldi (2015).
Vojtěšská huť (2020)
Když uvažoval o názvu knihy, napadl ho i titul Baráky na skládce. "Podle mě by trefně vystihoval přístup ke kladenskému industriálnímu dědictví," říká fotograf, který ze svého rozsáhlého archivu nakonec pro knihu vybral něco přes 400 fotografií. Mnohé z fotografovaných obejktů už dnes nestojí, část si bere zpět příroda. A některé snad čekají na svůj nový život.
Poldi (2013)
Poldi (2015)
Foto: Aktuálně.cz / Šimon Vejvančický / www.donio.cz/ztraceny-baraky
dap vot dap, vot
27. 9. 2023 11:02
Když zavítáte do pustnoucích industriálních areálů Kladna, nemůžete si neklást otázku: Proč se tady neděje něco podobného jako třeba v ostravských Vítkovicích? Zasloužily by si nějakou formu záchrany. "Mojí jedinou odpovědí byla stále urputnější snaha znovu a znovu zachytit to, co ještě zbývá, a alespoň tak to zachovat pro ostatní," říká fotograf Šimon Vejvančický.

Snímky, které díky této snaze během posledních třinácti let vznikly, shromáždil Vejvančický v knize Ztracený baráky, jejímuž vydání by měla pomoci právě probíhající kampaň na crowdfundingové platformě Donio.

Ztracený baráky dokumentují rozpadající se a mizející industriální architekturu v Kladně a okolí. "Když jsem kdysi začal rozsáhlé industriální zóny objevovat a prozkoumávat, zdálo se, jako by svou rozlohou zabíraly snad půlku města. Tenkrát mi nedošlo, že navzdory jejich jedinečnosti tu nezůstanou napořád. Až po zmizení největší průmyslové dominanty města, obrovského plynojemu Man, jsem si uvědomil, že ta místa tady jednou nebudou," říká autor snímků Šimon Vejvančický.

Systematickému dokumentování industriálních pozůstatků někdejší pýchy města se začal věnovat v roce 2008. Byla to doba boomu digitální fotografie, on se ale rozhodl přiklonit k tradičním fotografickým postupům. Nelákalo ho sedět hodiny u počítače při postprodukci. "Chtěl jsem ten čas raději strávit pobytem na zachycovaných místech. Jednalo se svým způsobem o rozjímání, během kterého jsem fotil," říká.

Když uvažoval o názvu knihy, napadl ho i titul Baráky na skládce. "Podle mě by trefně vystihoval přístup ke kladenskému industriálnímu dědictví," říká fotograf, který ze svého rozsáhlého archivu nakonec pro knihu vybral něco přes 400 fotografií. Mnohé z fotografovaných obejktů už dnes nestojí, část si bere zpět příroda. A některé snad čekají na svůj nový život.

Fotografie v knize doprovází eseje, jejichž autory jsou historik umění, fotograf a pedagog Tomáš Pospěch, znalec industriální architektury Jakub Potůček a Jan Unger z kapely Zrní. 

Za projektem Ztracený baráky stojí kromě fotografa Vejvančického také grafik a vizuální umělec Dávid Koronczi, který pomohl dát knize její výraz, a Roman Hájek z kladenského nakladatelství Halda, který působí jako koordinátor a producent. Ten o Ztracených barácích říká: "Pro mě je to natolik zásadní výpověď o nedávné historii města, navíc s výrazným přesahem, že knihu vydáváme v češtině i angličtině, abychom její poselství dostali k co nejvíce lidem." 

O připravované knize
Autor fotografie: Šimon Vejvančický

O připravované knize

Šimon Vejvančický: Ztracený baráky. Připravuje k vydání nakladatelství Halda. Více než 400 fotografií, eseje Tomáše Pospěcha, Jakuba Potůčka a Jana Ungera. Chystaná publikace má rozměr 245 × 310 mm, 352 stran, ořezanou pevnou vazbu a analogovou fotografii ručně vlepenou na obálce. Projekt lze podpořit na Doniu: donio.cz/ztraceny-baraky

Šimon Vejvančický (*1981) se ve své fotografické tvorbě dlouhodobě zaměřuje na dokumentování pozůstatků slavné éry kladenského průmyslu. Vrací se přitom k tradiční analogové fotografii. Fotografuje velkoformátovými přístroji na filmový materiál. Jeho ambicí je nejen zachytit určitý časový úsek v historii města, ale také upozornit na estetickou hodnotu chátrajících industriálních objektů. Vejvančický pracuje jako technolog v továrně Lego a projektem Ztracený baráky plní jeden ze svých snů.

 

Právě se děje

Další zprávy