'%20cx='16'%20cy='16'%20r='16'/%3e%3ccircle%20fill='url(%23b)'%20cx='16'%20cy='16'%20r='9'/%3e%3ccircle%20fill='url(%23c)'%20cx='16'%20cy='16'%20r='5'/%3e%3c/g%3e%3c/svg%3e "Skoro Jasno")
13 ˚C
Zvířata zoo chovala už v letech 2006 až 2015, odchov však nebyl úspěšný. Jediná mláďata narozená v roce 2007 uhynula. Další rozmnožování této kočkovité šelmy se nedařilo a s úhynem posledních chovaných jedinců v roce 2015 se zoo rozhodla pro ukončení chovu.
Po deseti letech se však manulové do Ostravy vracejí.
Když v zahradě kvůli zdravotním potížím uhynul postarší samec rysa karpatského, a chov byl tak ukončen, zoo řešila, jak využít prostorný výběh s chladným a nevytápěným zázemím. "Tyto prostory již nebylo možné kvůli zpřísňujícím se podmínkám využít pro kočku velikosti rysa, proto jsme tento poměrně velkorysý prostor upravili a poskytli manulům - kočkám, které představují nemalou chovatelskou výzvu. V Evropě je v současnosti chováno něco málo přes 60 zvířat, porody se za poslední rok uskutečnily v pouhých čtyřech zařízeních," uvedl inspektor chovu šelem Matěj Vrúbel.
Speciální výběh i strava
Manul v přírodě obývá horské oblasti, náhorní plošiny a pouště v centrální Asii. "Obývá tedy velmi extrémní podmínky, kterým je sice výborně přizpůsoben, ale extrémní prostředí také znamená, že se ve volné přírodě nemá možnost setkat s celou řadou kočičích patogenů," uvedla mluvčí.
Zoo se proto výběh snažila co nejlépe připravit, dělníci z něj odbagrovali značnou část zeminy. Výběh je dezinfikován a je v něm nový substrát. Upraven je tak, aby co nejvíce připomínal přirozený biotop manulů. "V rámci preventivních opatření jsou to jediné šelmy, které dostávají pouze přemraženou potravu. Při zamražení totiž hyne většina možných parazitů, na které jsou manulové citliví. Plánujeme také pravidelný odběr vzorků na vyšetření přítomnosti nemocí, které nás u těchto zvířat v minulosti trápily," doplnil Vrúbel.
Kvůli životu v chladném prostředí má manul velmi hustou a dlouhou srst. Chlupy na břiše dosahují až dvojnásobné délky než chlupy na hřbetě a bocích, slouží tak jako izolační vrstva. Žije samotářsky a je aktivní ve dne i za soumraku. Na přelomu zimy samec vyhledá samici a zůstává s ní několik dní. V jednom vrhu samice mívá jedno až sedm mláďat.
