Epidemii žloutenky způsobilo v Československu hnojení lidskými fekáliemi

Dan Poláček ČTK Magazín Dan Poláček, ČTK, Magazín
29. 7. 2024 15:16
Počty lidí s hepatitidou typu E jsou oproti předchozím rokům v Česku dvojnásobné, nemocných bylo loni 684. Na vině je špatně tepelně upravené maso. Ve srovnání s covidovými roky také dvakrát vzrostl počet odhalených žloutenek typu C na 1300. Největší epidemii žloutenky, ale typu A, zažilo Československo v roce 1979, onemocnělo 34 tisíc lidí.
Dramatický boj zdravotníků během epidemie žloutenky v roce 1979 se stal předlohou ke vzniku románu "Epidemie" od autorů Františka Švece a Lubomíra Tichého.
Dramatický boj zdravotníků během epidemie žloutenky v roce 1979 se stal předlohou ke vzniku románu "Epidemie" od autorů Františka Švece a Lubomíra Tichého. | Foto: Aktuálně.cz / Reprofoto / Vydavatelství AOS

Dramatický boj zdravotníků během epidemie žloutenky v roce 1979 se stal předlohou ke vzniku románu "Epidemie", který vyšel v roce 2001.

"Nejdůležitějším preventivním opatřením proti žloutence je dodržování základních hygienických pravidel, nejúčinnější formou ochrany je však očkování," uvádí MUDr. Milan Prokop, konzultant Vojenské zdravotní pojišťovny. Hlavním zdrojem momentální nákazy žloutenkou typu E v Evropě je nedostatečně tepelně upravené vepřové maso nebo zvěřina. "Nákaza však může pocházet i z jiných zdrojů, jako jsou krevety, mušle nebo jeleni. Je nutné umývat zeleninu, dostatečně upravovat maso a v zemích, kde je horší hygienický standart, pít jen balenou vodu," uvedla lékařka Soňa Fraňková. V Česku je teď nejvíce rozšířená žloutenka typu C, potýká se s ní přibližně půl procenta populace. Problematický je fakt, že 75 procent nakažených o tom neví. Minulý tok se nákaza prokázala u 1300 lidí.

 

Právě se děje

Další zprávy