Biflování už nestačí. Dnešní žáci musí porozumět sami sobě

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
4. 2. 2015 17:00
Učitelé rádi říkají, že se děti neučí pro školu, ale pro život. Jenže pro život v 21. století je potřeba ovládat i něco víc - komunikaci, spolupráci, empatii, motivaci. Kdo to ale žáky naučí?
Děti se potřebují naučit také komunikaci, spolupráci nebo empatii. Jenže české školství na to stále příliš neslyší.
Děti se potřebují naučit také komunikaci, spolupráci nebo empatii. Jenže české školství na to stále příliš neslyší. | Foto: Thinkstock

PrahaUčitelé s oblibou žákům otráveným nudnou výukou vštěpují, že se učí pro život, a ne pro školu. Jenže potřebují studenti znát tolik nadrilovaných definic, pouček, vzorečků a dat? Není důležitější schopnost porozumět sobě, ostatním lidem, umět komunikovat, dohodnout se s kolegy, vcítit se do jejich pocitů? Jenže po tom není ve školních osnovách ani vidu, ani slechu.

I na tyto skutečnosti upozorňuje Monika Stehlíková, lektorka a koučka, jež vede zážitkové semináře pozitivní psychologie, meditace pozornosti a sociálního a emočního učení (SEL).

V dětech se snaží na kurzech rozvíjet emoční a sociální inteligenci formou konkrétních cvičení, her a technik. A přesvědčuje učitele a metodiky, že je to pro školu a hlavně pro život velmi užitečné.

"Cílem je, aby se žáci naučili sami sobě víc rozumět, všímali si svých emocí a uměli je řídit, také aby pochopili motivy svého jednání a mohli případně pracovat na změně i aby se více dokázali vžít do pocitů druhých a využili to například pro efektivnější komunikaci a smysluplné vztahy," vysvětluje lektorka.

Rozvoj životních dovedností? Pro školy jsou stěžejní znalosti

Snaží se rovněž v dětech pěstovat respekt, empatii, ochotu pomoci a schopnost kooperace. Radí jim a názorně ukazuje, jak pracovat se stresem, strachem a napětím a jak si poradit v náročných životních situacích. Učí je i účinné relaxační techniky jako prevence přetížení, přepracovanosti nebo vyhoření.

Sociální a emoční učení

Učení - škola - žáci - spolužák - třída
Foto: Thinkstock

Sociální a emoční učení (Social and Emotional Learning - SEL) je proces, pomocí něhož se děti i dospělí učí efektivně používat znalosti, postoje a dovednosti, které jsou nezbytné k pochopení a zvládnutí emocí, k určení a dosažení pozitivních cílů, k cítění a projevení empatie k druhým, k vytváření a udržování pozitivních vztahů a k činění zodpovědných rozhodnutí.

Zdroj: Casel.org

"Je to vlastně rozvoj životních dovedností, jako je psychická odolnost, autonomie, vytrvalost, pozornost, intuice, pevnost charakteru, sebeovládání, odvaha nebo správné rozhodování, tedy to, co přispívá k úspěšnému a spokojenému osobnímu i profesnímu životu," říká Monika Stehlíková.

V tomto směru vzdělává formou kroužku po vyučování hlavně žáky druhého stupně základních škol. U pedagogů prý zatím větší zájem nezaznamenala.

Upozorňuje, že v soukromých rodičovských školách většinou tento způsob rozvíjení dětí bývá už součástí pedagogické koncepce a dobře funguje. Jenže veřejné školy podle ní stále věnují prostor jen předávání znalostí a rozvíjení kognitivních dovedností v jednotlivých předmětech a toto jim nepřipadá důležité.

"Podle mnoha ředitelů, kteří jsou vůbec ochotni připustit jistou důležitost tomuto rozvoji, je možné tomu vyhradit čas, jen když je škola vytížena třeba maturitami, přijímacími zkouškami nebo když se zrovna uzavřela klasifikace,“ nastiňuje přístup k těmto životně důležitým dovednostem Monika Stehlíková.

A tak děti přicházejí ze školy do života nepřipraveny, zato vybaveny hbitým ovládáním Přemyslovců, láčkovců, lumírovců či Pythagorovy věty.

Jen znalosti ve 21. století nestačí

Po absolvování dlouhodobějšího kurzu sociálního a emočního učení jsou žáci podle lektorky soustředěnější, klidnější, spokojenější, sebevědomější, asertivnější, empatičtější a psychicky odolnější. Posílí jejich osobnost, zpevní se charakter, více znají sami sebe a lépe odhadují druhé.

Trendy sociálního a emočního učení se ve světě začaly prosazovat již před dvaceti třiceti lety, nejvíce však během posledních deseti let.

"Souvisí to i s proměnami požadavků na trhu práce. Lidé, kteří o tom rozhodují, si začínají uvědomovat, že pro úspěch v životě budou dnešní děti potřebovat nejen znalosti oboru, ale i zmíněné životní dovednosti a také třeba kreativitu a vnitřní motivaci,“ upozorňuje Monika Stehlíková.

Trénink mysli a pozornosti

Ta rovněž ve svých kurzech uplatňuje koncepty meditace, konkrétně trénink mysli a pozornosti. Je to podle ní jeden z nejúčinnějších nástrojů proti stresu, funguje prý i jako kompenzace našeho současného informačního a digitálního přetížení.

"Při meditaci se pozornost zaměří na naše emoce a tělesné pocity nebo třeba na dech, ulehčíme tak mozku a zabráníme jeho zahlcení. To má za následek uvolnění a snížení stresu, stabilizaci naší pozornosti,“ vysvětluje.

Děti se tak podle ní zbaví roztěkanosti, uklidní svoje emoce, sníží impulzivitu a oprostí se od zbytečných myšlenek či negativity. Ve škole pak má tento způsob meditace přispívat k prosociálnímu chování a k přátelskému klimatu.

Změna českého školství je v nedohlednu

Změny se zdají být v nedohlednu. Lektorka Monika Stehlíková vysvětluje daný stav skutečností, že učitelé nemají motivaci vstřebávat nové trendy a zavádět je do výuky.

"Kdo z nás udělá v zaměstnání něco navíc, co je sice prospěšné, ale šéf to po něm nechce a ani to neocení? Bude asi nutné, aby rodiče víc vyžadovali kvalitní vzdělání pro své děti, aby byli iniciativní a vytrvalí,“ říká Stehlíková.

Lektorce vadí i přetrvávající zastaralý přístup učitelů k žákům.

"Někteří učitelé si pořád myslí, že musí vyvíjet na děti nátlak, hrozit tresty, udílet špatné známky a stresovat je. Že kdyby si nevynucovali poslušnost a pořádek, že by nastal chaos.“

Jak tedy na to? Jde to samozřejmě i po dobrém, upozorňuje. Třeba tím, že je skutečně zaujmou látkou a jejím podáním. A také rovnocenným vztahem, kdy učitel je spíše žákovým průvodcem v objevování, učení, tvoření a v poznávání sebe sama.

Jedním dechem však dodává, že dobří a moderní učitelé v Česku rozhodně jsou a pracují často bez odpovídající odměny, jen z vlastní vůle a kvůli dětem. Jenže to jsou jednotlivci, postaru nastavený systém zůstává.

Sociální a emoční učení v českých školách je ale zatím utopie a daleká budoucnost. Své o tom ví i Monika Stehlíková. Na její dopis ohledně sociálního a emočního učení současný ministr školství Marcel Chládek vůbec nereagoval.

"Ministerstvo sice reguluje a řídí, jeho politika spíš ale odpovídá osmdesátým letům minulého století než skutečným potřebám života v 21. století. Aktuální zahraniční trendy ve vzdělávání zatím povětšinou ignoruje,“ shrnuje své zkušenosti s vedením českého školství.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Při protestech v Íránu po úmrtí mladé ženy v policejní vazbě zemřelo už 41 lidí

Na 41 stoupl počet obětí protestů, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti mladé ženy v policejní vazbě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Počet obětí bude ale nejspíš ještě vyšší, lidskoprávní organizace v pátek hovořily o nejméně 50 mrtvých.

Jak v sobotu uvedl íránský prezident Ebráhím Raísí, Írán se musí s protesty a s těmi, co narušují bezpečnost v zemi, "rozhodně vypořádat". Při protestech v provincii Gílán na severu Íránu zadržela policie 739 lidí, z toho 60 žen, uvedla íránská média. Írán podle nich také kritizoval krok Spojených států, které chtějí udělat výjimku ze sankcí, aby pomohly Íráncům zajistit v době celonárodních protestů internet.

Protesty se konaly ve více než 40 městech včetně Teheránu. Ženy na nich mimo jiné pálily hidžáby, kterými si mají podle pravidel islámské republiky pokrývat hlavy. Právě kvůli porušení pravidel pro nošení pokrývky hlavy teheránská morální policie minulý týden v úterý zatkla Mahsu Amíníovou, která ale ve vazbě upadla do kómatu a zemřela. Bylo jí 22 let a podle rodiny byla předtím zdravá. Policie tvrdí, že zemřela na infarkt. Podle zpráv kolujících na sociálních sítích ji policisté bili obuškem a zranili, když se udeřila hlavou o policejní auto. V kómatu byla tři dny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy