Největší školní strašák českých dětí? Jasně vede šikana

Magazín Magazín
16. 9. 2014 9:55
Na Linku bezpečí se denně obracejí žáci a studenti se svými školními starostmi. Problémy s učivem či učiteli jsou maličkostí, nejhorší noční můrou je šikana.
Teror od spolužáků je to nejhorší, co děti ve škole zažívají.
Teror od spolužáků je to nejhorší, co děti ve škole zažívají. | Foto: Thinkstock

Praha - "Na matiku prostě nemám buňky! Nejde mi, ani když se celé odpoledne učím. Vždycky to pak při zkoušení pokazím, mám úplný okno a učitelka na mě ječí, že jsem se na to zase vykašlala. Ale není to tak, já to prostě nechápu. Nikdo mi nerozumí, naši oba inženýři a myslej si, že to flákám. Ale já se fakt snažím…"  I takto vypadají hovory dětí na Linku bezpečí týkající se problémů ve škole

S návratem dětí do školních lavic se mění témata, která děti řeší na Lince bezpečí. Vyplývá to z údajů zveřejněných na webu firmy O2, jež je dlouholetým sponzorem Linky.

Zcela logicky se dětem o prázdninách problémy se školou vyhýbají. Trápí je táborové lásky, sexuální témata, nebo zátěžové situace v rodině, které se objevují na dovolených. Od září pak na prudce narůstají problémy, které se týkají školního prostředí. Objevují se potíže, na které dítě v průběhu prázdnin rádo zapomnělo, nebo si od nich alespoň oddechlo.

Skoro každý druhý "školní" hovor je o šikaně

Nejpalčivějším a také nejzávažnějším problémem je dle údajů Linky zcela jasně šikana. Té se týká plných 44 procent všech "školních" telefonátů. Jen pro srovnání, druhý nejdiskutovanější, strach z reakce rodičů, dosahuje "pouhých" 16 procent.

"Až pět dětí denně se na nás v průběhu školního roku obrací s tím, že ho ve škole šikanují spolužáci, nebo žáci ze starších ročníků. Jenom pro představu – o prázdninách řešíme školní šikanu s jedním dítětem za den. Už na konci srpna se často stává, že se začínají ozývat děti s obavou, že se mají vrátit do prostředí, kde je jim pravidelně ubližováno," říká Peter Porubský, vedoucí Linky bezpečí.

Obava z nové školy, problémy s učivem

Další obavou, kterou děti s konzultanty po telefonu sdílejí, je nový kolektiv a škola. Pro dítě je skupina vrstevníků extrémně důležitá a hraje významnou roli v jeho sociálním životě. V kolektivu se dítě učí základním sociálním dovednostem - komunikovat, prosazovat se, vyjednávat, formuje si své postoje a názory. Vstup do nové skupiny je pro každého určitou zátěží.

"S dítětem, které takovéto obavy má, můžeme naplánovat, jak pro něj vstup do nové školy nebo třídy udělat co nejbezpečněji," říká Peter Porubský.

Se školní docházkou samozřejmě souvisí také problémy s učivem. Dítě se na Linku bezpečí obrací kvůli špatným výsledkům v určitém předmětu. Příčin může být mnoho – jak osobní dispozice dítěte a speciální vzdělávací potřeby, tak problémy v okolí dítěte. Mezi ně patří hlavně rodinná situace, která se silně podepisuje na kondici dítěte ve škole. Rozpad rodiny, špatné vztahy, ale i příliš zaneprázdnění rodiče rozhodně dobrým školním výsledkům nepřidávají.

Nicméně školní problémy tvoří pouze desetinu všech kontaktů, a denně se na linku bezpečí dovolává až 600 klientů. Děti za volání na Linku bezpečí neplatí a mohou ji kontaktovat nonstop – kdykoliv se ocitnou v situaci, se kterou si neví rady.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy