Média řeší jen teror, lidi jsou ale všude stejní, tvrdí dobrodruh. Za tři roky procestoval 122 zemí

Petra Jansová Petra Jansová
28. 12. 2016 9:33
Sedmatřicetiletý Dán za tři roky urazil 125 tisíc kilometrů a navštívil 122 zemí, aniž by použil letadlo. Po světě křižuje na obchodních kontejnerových lodích a vystačí si s dvaceti dolary na den. Razí teorii, že poznávat svět lze i bez milionů na účtu. Nejvíc ho dosud okouzlila kultura na Kubě, lidé v Grónsku a v Íránu. "Enormní pozornost se věnuje informování o terorismu, nemocech nebo korupci, i když většina lidí na celé planetě vlastně žije poměrně triviálním, mnohdy až nudným životem," dodává.
Torbjørn C. Pedersen
Torbjørn C. Pedersen | Foto: instagram.com/onceuponasaga

Sedmatřicetiletý Dán Torbjørn C. Pedersen, známý také jako Thor, chce procestovat celý svět, aniž by použil letadlo. Od října roku 2013 jako velvyslanec dobré vůle dánského Červeného kříže urazil přes 125 tisíc kilometrů a navštívil 122 zemí. Svět křižuje v kontejnerových obchodních lodích.

Aktuálně se nachází v Africe, poslední zemi, kterou zde navštívil, je Etiopie. Svoje zážitky sdílí na Facebooku, Instagramu a blogu Once upon a Saga. Na příběh muže, který cestuje téměř zadarmo, upozornil web britského deníku The Telegraph.

K tomu, aby splnil svůj cíl poznat celý svět, mu zbývá ještě procestovat 81 zemí v Africe, východní Evropě, na Středním východě, Asii a tichomořských ostrovech. Ze všeho nejvíc se těší do Japonska, Alžíru, Turecka, Turkmenistánu, Afghánistánu, Mongolska, Číny, na Maltu a Maledivy, které navštíví jako poslední před návratem do Dánska.

V každé zemi stráví minimálně čtyřiadvacet hodin. Výjimečné byly zastávky na Kubě, Íránu a Grónsku, kde zůstal dva měsíce.

"Grónsko a Kuba mě překvapily nejvíc. Jsou to naprosto jedinečné a nezapomenutelné země, nesrovnatelné s ostatními. Dostat se do Grónska, aniž bych použil letadlo, bylo velmi obtížné. Stejně obtížné bylo ho i opustit," uvedl Pedersen pro The Telegraph. Vycestovat mu nakonec pomohli tamní lidé, kteří ho mobilními zprávami informovali o každé lodi v přístavu. 

"Kuba vyniká mnoha směry, kulturně, historicky, geograficky. Výjimečná je i mentalita tamních lidí. V Íránu najdete nejenom krásnou architekturu, ale zároveň mnoho lidí, kteří mají neuvěřitelný přehled o dění v okolním světě, mnohem větší než většina z nás o Íránu," dodal. 

Na den si Pedersen vystačí s dvaceti dolary (zhruba 517 korun). Peníze pokryjí dopravu, jídlo, ubytování i víza. "Cestování nemusí být jen koníčkem milionářů, lze ho naplánovat i ekonomicky," tvrdí Pedersen.

Do března letošního roku mu na cestu přispívala poradenská společnost Ross Offshore, teď cestuje díky sponzorským darům soukromých osob.

Podle něho by se denní náklady daly v některých zemích ještě snížit. Někde stačí i necelé dva dolary na den. "Ve většině zemí se dá cestovat velmi levně, pokud budete používat místní dopravu a ubytuje se v levných penzionech nebo na studentských kolejích," radí.

Nejvyšší položkou jsou podle něho víza, která v některých zemích mohou vyjít až na 120 dolarů. 

Náklady se mu daří minimalizovat především díky přepravě, kterou zvolil. Domluvit si cestu na kontejnerové lodi ale podle něj není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. 

"Cestující navíc je pro posádku lodi a přepravní společnost nechtěná zodpovědnost. Dopředu se musíte zaručit za to, že budete samostatní, a hlavně že nebudete překážet posádce během práce," vysvětluje.

Ubytováni na lodi ale považuje za velmi kvalitní. Pokoje na těch starších a horších jsou srovnatelné s hotely ve střední kvalitě. Na některých lodích je dokonce k dispozici wi-fi. "Jednou jsem měl šanci spatřit polární záři, velryby a delfíny. Někdy je zážitek opravdu zcela mimořádný, i když většinou stačí sledovat pouze vodu," dodává.

Na cestování ho baví především to, že má možnost poznávat nové lidi a získávat nové zkušenosti. Ze všeho nejvíc si ale váží, že díky cestovatelským zážitkům si uvědomil, jak špatně o světě informují média. 

Thorovo cestování v číslech

225 autobusů, kterými cestoval
98 vlaků, minibusy a taxiků, kterých využil
81 zemí, kterí ještě musí navštívit
40 věk, kdy svoje cesty dokončí
9 kontejnerových lodí, se kterými dosud cestoval 

"Enormní pozornost se věnuje informování o terorismu, nemocech nebo korupci, i když většina lidí na celé planetě vlastně žije poměrně triviálním, mnohdy až nudným životem. Jedí, chodí do práce, do školy, navštěvují svoje přátele, chodí se bavit, tancovat, zamilovávají se, stěžují si na počasí a stěžují si obecně na všechno," přibližuje.

Do České republiky, Slovenska a Polska vyrazil Thor hned na začátku své cesty v prosinci 2013. Vzhledem k tomu, že Prahu navštívil už v roce 1993 jako středoškolák, rozhodl se tedy poznat Brno. 

"Moravské město můžeme považovat za místo s vysokou koncentrací mladých lidí. Značnou část jeho obyvatel totiž tvoří studenti," popsal tehdy svoje dojmy na svém blogu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy