reklama
 
 

Za krizi mužství si můžeme sami, tvrdí Lukáš Otys. Napsal příručku pro gentlemany

14. 4. 2019 19:00
Ženy v jeho společnosti říkaly, že jim v Česku chybí gentlemani, a on jim dával za pravdu. Muže s neznalostí etikety totiž vídal ve své cukrárně dennodenně. Řeč je o Lukáši Otysovi (34), majiteli cukrárny a autorovi knihy Kuchařka stylu moderního muže. "Věřím, že kniha hlavně vyburcuje muže k práci na sobě samých," říká autor. O kuchařce, tématu gentlemanství a roli muže v moderní společnosti jsme se bavili v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Listováním knihou mi přišlo, že jste nejen jejím autorem, ale i protagonistou. Jsou v ní kapitoly jako Lukáš a oblékání nebo Lukáš a stravování. Nebojíte se, že to některé muže naštve?

Teoreticky to někoho naštvat může, zvláště když žena svému partnerovi řekne, že by se měl chovat jako Lukáš v knize. Ale já se o etiketu zajímám už od 11 let, do nějakých základů gentlemanství mě tehdy zasvětil suplovaný učitel na základní škole. Od té doby se snažím své dovednosti rozvíjet, velkou inspirací mi byl Ladislav Špaček a v poslední době i Jakub Pavlovský, který je hostem v kapitole Lukáš a etiketa. 

Lukáš Otys

  • Autor Kuchařky stylu moderního muže
  • majitel a manažer pražské cukrárny Saint Tropéz
  • studoval soukromou právnickou vysokou školu a PR
  • pochází z Jáchymova

Jak se chová muž, který je podle vás skutečným gentlemanem?

V prvé řadě má respekt nejen k ženám, ale k druhým osobám obecně. Zná základy etikety a ví, jak se ve společnosti správně a zodpovědně chovat. Je to ale také člověk, který má styl, dbá na svůj vzhled a sebevzdělávání.

A podle vás a vašich kamarádek už takoví muži v Česku nejsou.

Není to tak, že by tu vůbec nebyli, ale je to spíš výjimka. Gentlemanství je dnes brané spíš jako historická záležitost a to není pro muže moc atraktivní. Myslím si, že je to dané výchovou a také dobou, která se tak nějak zrychlila a zpovrchněla. V rodině už spolu netrávíme tolik času anebo se jí dostatečně nevěnujeme. Dítě přitom vždy hledá nějaké vzory. Například Italové jsou v tomhle ohledu úplně jiní. Mají úctu nejen ke své ženě, ale i k celé rodině. 

A žena má zase úctu k muži, odtud vzešel pojem italská domácnost…

Je to trochu paradox, ale když si to vezmete, je to vlastně soužití silné ženy a silného muže.

Jako majiteli cukrárny vám před očima prošlo už asi hodně dvojic. Jak se muži chovají na veřejnosti?

Často neznají základy etikety. Nevědí, kdo vstupuje první do místnosti, kdo podrží či nepodrží dveře, kam mají ženu usadit, kdo platí… Samozřejmě záleží na generaci. Pro starší páry byla dřív cukrárna spíš sváteční záležitost. Když už si dnes vyjdou, jsou většinou slušně oblečení, muž ženě nabídne rámě, správně ji usadí ke stolu a po celý zbytek návštěvy se k ní chová jako ke královně. A to i přesto, že je s ní už třeba dvacet, třicet nebo čtyřicet let. A to mi na tom přijde to krásné. Musím ale přiznat, že své světlé momenty mají také někteří mladí okolo dvaceti let. Sice jsou to stylem hipsteři, ale ke svým dívkám se chovají velmi hezky, respektují je a umí si jich vážit.

Někteří sociologové, a pánové se na ně často odvolávají, tvrdí, že mužství zastavila emancipace žen. Souhlasíte?

Podle mě je to spíš vina mužů, kteří ve své roli selhali. Když žena převezme silnější roli - vydělává víc peněz a řídí domácnost - tak se z nás mužů stanou peciválové, my prostě máme rádi pohodlí. Nějakou dobu nás to baví, ale brzy si uvědomíme, že ztrácíme svou identitu a že nejsme těmi, kým jsme být chtěli. Hodně mužů nedokáže snést, když žena vydělává víc než oni. Přitom v páru nejde o to, kdo vydělává více a kdo méně, měli bychom se doplňovat, ne si konkurovat. Gentlemanství není o tom být hlavou rodiny, ale být ženě podporou i v její kariéře a usilovně pracovat na svém osobním rozvoji. 

V ženách tedy chybu nevidíte?

Ale ano, ženy dělají špatně to, že si nedovolí být ženou. Nenechají muže hrát jeho roli. Je přeci v pořádku, když muž za ženu v restauraci zaplatí, žena by se neměla starat o to, jestli má hotovost anebo kreditní kartu, tyhle starosti by měla nechat na muži.

Narážíte na průzkum Ladislava Špačka, ve kterém se ženy shodly, že je uhrazený účet příliš svazuje?

Ano, protože je to podle mě nesmysl. Věřím, že muž platí, aby ženě vzdal úctu, chce být jejím ochráncem, vyjadřuje jí náklonnost. Je to také jeden z mála nástrojů ke svádění a drobnému flirtu. Jakmile tyhle akty vymizí, jak se budeme seznamovat?

Prostřednictvím sociálních sítí.

A to je právě to, co v reálu nefunguje. Pokud je žena úspěšná a krásná, tak nerespektuje muže, který ji osloví přes sociální sítě. V jejích očích už to není ten rytíř, který ji bude dobývat. Na internetu je navíc jiná realita, vezměte si, že to, jak se lidi profilují například na Facebooku nebo Tinderu, odpovídá skutečnosti jen z devíti procent. Na sociálních sítích jsou lidé často krásní, láskyplní, ale ve skutečnosti trpí depresí a úzkostmi. To přes sociální sítě jen tak nezjistíte.

Kromě etikety a seznamování by si muž, jak tvrdíte ve své knize, měl osvojit i osobitý styl. Umí se Češi oblékat?

Obecně se oblékat moc neumí, je to pozůstatek doby. V komunismu se na styl moc nehledělo, takovým klasickým motivem jsou ponožky v sandálech. Jistě, bylo to praktické, i moje máma mi je dávala, když nebylo ani teplo, ani zima. Až díky turistům jsme zjistili, že hezká móda nemusí být nepraktická. Člověk nemusí mít zrovna dvacet outfitů, které divoce kombinuje, často stačí, aby byl sladěný v barvách a nechal si poradit. Pro muže jsou to v první řadě rady od maminky, kamarádky, sestry anebo přítelkyně, které ho dovedou k jeho osobnímu stylu. Ženě totiž záleží na tom, aby to muži ve společnosti slušelo.

Sám jste ve svém oboru celkem úspěšný. Co byste poradil muži, který chce prorazit?

Měl by se neustále vzdělávat, rozvíjet své znalosti - jedna věc jsou knihy a odborné publikace, druhá rovina je emocionální stránka věci. Muž se často musí vyrovnat s nástrahami a tím, co mu život neustále přináší. Když to nedokáže sám, nesmí se bát oslovit své kamarády či do svého života zapojit i osobního kouče, který ho v životě někam nasměruje. Úspěchy se dostaví jen tehdy, pokud nepolevíte v píli, ve vůli a v práci. Věřím, že má kniha muže inspiruje a vyburcuje je k větší práci na sobě samých.

Podívejte se na video: Sedláček v mikině? Větší skandál nepamatuji, říká Špaček

Pan Sedláček nepochopil, že se ocitá v nejslavnostnějším prostředí, které si lze představit. Je to degradace jeho, celého aktu a urážka prezidenta i všech lidí v sále, říká odborník na etiketu. | Video: DVTV |  10:36

autor: Magdaléna Medková | 14. 4. 2019 19:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama