Bern - Tání alpských ledovců odhaluje stopy neolitického života ve vysokých horách. Archeologové a klimatologové se shodují, že tyto nálezy potvrzují teorii o globálním oteplování.
Informovala o tom britská BBC na internetových stránkách svého zpravodajství.
V roce 1991 bylo v rakouském ledovci ve výšce přibližně 3 000 metrů nad mořem nalezeno tělo člověka, který podle místa nálezu (v Ötztalských Alpách) dostal jméno Ötzi. Žil asi v roce 3 300 před naším letopočtem.
Objev vedl ke spekulacím, že Alpy mohly být člověkem v dávných dobách mnohem více osídleny, než se dříve předpokládalo.
Kus dřeva starý 5 000 let
Nové nálezy na švýcarském ledovci Schnidejoch ve výšce 2 756 metrů tuto teorii podpořily.
Koncem léta roku 2003 našla skupina Švýcarů na ledovci kousek dřeva, který upoutal jejich pozornost.
Předali ho na archeologickém oddělení kantonu Bern, kde pečlivé zkoumání a datování uhlíkovou metodou ukázalo, že kousek dřeva je ve skutečnosti toulec na šípy vytvořený z březové kůry přibližně z roku 3 000 př. n. l.
"Takové nálezy jsou v Alpách velmi vzácné," vysvětlil pro BBC News Albert Hafner, vedoucí archeolog v kantonu Bern. "Ale tohle je unikátní, neznáme žádný podobný toulec nikde na světě."
Toulec a šípy starověkého lovce
Nejprve archeologové zprávu o alpských nálezech tajili ze strachu před lovci pokladů. Ale skupiny archeologů od té doby objevily na ledovci mnoho dalších artefaktů.
"Našli jsme kompletní lučištnické vybavení, toulec a šípy," řekl Hafner.
"Překvapivě máme i mnoho organického materiálu jako kůže, části bot a jednu nohavici, což bychom za normálních okolností nenašli."
Dobu vzniku některých kousků kůže a fragmentu dřevěné misky vědci stanovili na 4 500 let před naším letopočtem, jsou tedy dokonce starší než Ötzi, a vlastně nejstarším alpským nálezem vůbec.
Z mladších období archeologové objevili sponu z doby bronzové či římské mince a dále některé předměty z raného středověku.
Oteplování Země v historii
Stáří nálezů vědce zaujalo, přesně totiž korespondují s dobou, ve které podle klimatologů Země procházela velmi teplým obdobím způsobeným kolísáním polohy Země ve vztahu ke Slunci.
V té době byly podle historiků vysokohorské oblasti pro člověka obyvatelné.
Pro klimatologa Martina Grosjeana z univerzity v Bernu se ledovec Schnidejoch stal hlavním zdrojem informací o změnách světového klimatu.
"Víme, že podnebí během historie kolísalo. V minulosti byl řídící silou změn oběh Země kolem Slunce, v současné době změny nejvíce ovlivňují emise skleníkových plynů."
Kůže jako předmět doličný
Pro Grosjeana jsou nezvratným důkazem, že se Země otepluje, právě více než 5 000 let staré kousky kůže nalezené na Schnidejochu.
"Kůže je klenotem mezi těmi nálezy," řekl Grosjean. "Pokud je kůže vystavena rozmarům počasí, slunci, větru a dešti, téměř okamžitě se rozpadne."
"Fakt, že jsme našli 5 000 let staré kousky kůže, dokazuje, že byly chráněny ledem po celou dobu a že ledovce nikdy nebyly menší než v roce 2003 a v letech následujících," dodal pro BBC News.
Na konferenci klimatologů a archeologů ve švýcarském Bernu se ukázalo, že nálezy na ledovci Schnidejoch nejsou jediné svého druhu.
Historici mění pohled
Vědci z kanadského Yukonu našli důkazy neolitického farmaření a chovu zvířat ve vyšších nadmořských výškách.
Atle Nesje v Norsku zkoumá ledovce už dvacet pět let. Jeho výpočty ukazují stejné kolísání ve Skandinávii, jako vykazují alpské ledovce.
"Tyto archeologické nálezy do našich rekonstrukcí stavu ledovců přesně zapadají," řekl pro BBC Nesje.
Nicméně pro historiky je objev z ledovce Schnidejoch neočekávaným důkazem, že starověcí lidé žili mnohem výše v Alpách, než se kdy domnívali.
"V roce 1991 jsme byli úplně překvapení Ötzim," vzpomíná Albert Hafner. "Do té doby jsme si mysleli, že lidé v Alpách nikdy nebyli."
"Když jsme objevili nálezy na Schnidejochu, zjistili jsme, že chodili po horách rádi. Byla to pro ně velká výzva, podívejte se na ty boty, bez Goretexu. Ale už víme, že do hor chodili pravidelně."
