"Češi jsou velmi upřímní, řeknou, cokoliv je napadne. Je pro ně také velmi důležité mít na věci svůj názor," zmiňuje Jennifer alias Jen některé hlavní rozdíly, které mezi oběma národy spatřuje. "My máme také názory, ale snažíme se je tolik neprojevovat a vystupovat optimisticky, proto jsme někdy falešní. Neříkáme vždy to, co si skutečně myslíme," dodává s tím, že Češi jsou naopak přeborníky ve stěžování si. "Je to váš národní sport," směje se.
Zmiňuje, že místní ne vždy chápou, proč se ze Spojených států odstěhovala právě do Prahy. Přičítá to komunistické minulosti, kvůli níž se Češi podceňují. "Američané jsou na svou zemi přehnaně hrdí. Češi si naopak věří velmi málo. Za totality jim byly odepřeny individuální svobody. A když svobodu najednou získáte, nestane se z ničeho nic, že vám naroste sebevědomí," míní.
Jen sice ve Spojených státech studovala evropskou historii, ale přiznává, že když se stěhovala do Prahy, o českých dějinách nevěděla vůbec nic. "Vzpomínám si, že asi měsíc před tím, než jsem odletěla, se mě otec ptal na slovo do křížovky. Nápověda byla: Prezident, který byl zároveň dramatikem, na pět písmen. Stydím se za to, ale vůbec jsem netušila," přiznává. Vysvětluje, že během studia prošla předměty zaměřenými na dějiny Ruska, Francie či Velké Británie. O střední a východní Evropě se však nedozvěděla téměř nic.
Dnes se v české historii s manželem průběžně vzdělává, a to jak z vlastního zájmu, tak kvůli tomu, že se chce po deseti letech v Praze stát českou občankou. "Češi mě mohou kdykoliv vykopnout, když už mě tu nebudou chtít. Pak budu mít právo tady zůstat navždy," říká ve vtipu. V srdci Evropy se prý cítí mnohem bezpečněji než na západě USA. "Přijde mi, že je tam mnohem více kriminálníků, v médiích neustále čtete o útocích, rabování, rodičích, kteří zabili své děti, nebo dětech, které zabily své rodiče," vyjmenovává.
Češi si dají pivo s kamarády, Američané flašku o samotě
Nápad založit YouTube kanál o životě Američanky v Česku se zrodil pár měsíců před pandemií. Nejprve jej směrovala pouze na expaty nebo cizince, kteří zvažují stěhování do Evropy. "Chtěla jsem je přesvědčit, aby vyzkoušeli Prahu," vysvětluje Jen svůj původní záměr. "Pak jsem si ale uvědomila, že takových lidí je asi pět set. Přemýšlela jsem také o cestovatelském kanálu, ale byl lockdown, takže mi to nedávalo smysl," říká.
Jednou prý udělala video v češtině, které bylo velmi úspěšné, a Češi se jí začali ptát v komentářích na řadu věcí a diskutovat. Tak vznikl současný koncept, kdy Jen sleduje asi 80 procent Čechů nebo expatů žijících v tuzemsku a zbylých 20 procent ze zahraničí.
Ve velké části videí srovnává rozdíly mezi Prahou a Los Angeles. Jako cizinku ji zarazila například tradice šlehání velikonoční pomlázkou, dnes si však nemyslí, že by se s ní mělo přestat. "Nelíbilo by se mi, kdyby politická korektnost pronikla do všech kultur a vymazala rozdíly mezi nimi. Není nutné hned se vším přestávat, někdy stačí určité pochopení ze současné perspektivy, v tomto případě hlavně respekt k ženám," míní.
V Česku a Americe se podle ní liší také kultura pití alkoholu. Jen je bližší ta česká. "Myslím, že oba národy toho vypijí přibližně stejně. Češi si ale dají pivo k obědu i v pracovní den, to je v Los Angeles nepřijatelné. Tam si zase koupíte lahev vína cestou domů, když se velmi pozdě vracíte z práce. A vypijete ji do dna," přibližuje. Má pocit, že Češi si jdou mnohem častěji popovídat a alkohol to jen provází, kdežto Američané nezřídka pijí jen kvůli alkoholu samotnému. "Dřív jsem to tak také dělala. Hodně jsem pracovala, a tak jsem pila," přiznává.
Obě společnosti jsou však podle ní podobně rozdělené. "Zveřejnila jsem video o tom, jak jsem se šla naočkovat, a Češi mě v komentářích velmi kritizovali, že jsem na straně "vaxerů". Myslím, že debata o pandemii se velmi zpolitizovala," hodnotí. Je přesvědčená, že ke konspiracím ohledně covidu výrazně přispěli právě Američané.
"Vím, že v Česku byla tato hnutí populární také už před tím, ale myslím, že v případě vakcíny proti covidu k tomu přispěla Trumpova administrativa," tvrdí. Pro Čechy má však větší pochopení, co se týče strachu ze ztráty svobody. "Češi historicky nesvobodu zažili, proto se brání povinnému očkování nebo cancel culture. Američané nezažili na svém území válku od dob té občanské. Když si stěžují na ztrátu svobody, myslím, že ve skutečnosti nechápou, co to znamená," míní. "Možná jsem k nim příliš kritická, ale oni považují za svobodu držet zbraň nebo chodit do supermarketu bez roušky," dodává.
Z jiných evropských měst bývá zklamaná
Než se Jen na 10 let usadila v Praze, s manželem se odstěhovala na tři roky do Japonska. Když se museli vrátit do USA, začalo jim chybět každodenní vzrušení z poznávání nové kultury i lidí. Ve Spojených státech proto vydrželi asi jen rok a půl, než začali přemýšlet o tom, kam by se mohli odstěhovat. Jen lákaly hlavně frankofonní evropské země, Francie nebo Belgie, a chtěla se živit výukou angličtiny. S pedagogikou však neměla žádné zkušenosti. Pak náhodou narazila na jazykovou školu v Praze, kde je možné získat certifikát pro výuku cizího jazyka, a bylo rozhodnuto.
Její manžel se stěhováním do Prahy souhlasil, ale vyslal Jen napřed, aby si udělala pedagogický kurz a sehnala bydlení. "Bála jsem se jezdit metrem, jít si nakoupit, cítila jsem se velmi nepřipravená. Navíc se mi zdá, že před deseti lety tady mluvilo anglicky mnohem méně lidí než dnes," vzpomíná na své začátky. Cítila prý navíc velký tlak na to, aby stihla vše zařídit, než přiletí její manžel. "Byla jsem nervózní, protože přestěhovat se do Prahy byl můj nápad, a bála jsem se, že nenajdeme byt, práci nebo že se nám tady nebude líbit. To by byl velmi drahý špás," konstatuje.
Dnes ale ani jeden z páru nelituje, což odráží i název YouTube kanálu - Dream Prague. Prý nepřehání, když říká, že Praha je jejím splněným snem a že ji považuje za nejkrásnější město na světě. "Když navštěvuji jiná evropská hlavní města, bývám občas zklamaná. V Praze se třeba na náměstí Republiky setkává architektura několika odlišných slohů, ale není to chaotické, vypadá to nádherně," popisuje jednu z věcí, které ji na hlavním městě fascinují.
Česko už navštívila celá její rodina a byla nadšená. "Jsou to zdatní cestovatelé a v Evropě byli už několikrát, ale jako typičtí Američané pouze v té západní. Moje matka byla stále udivená z toho, jak jsou tady upravené fasády a jak je v ulicích čisto, a to i na Žižkově," směje se Jen a nechápavě kroutí hlavou s tím, že její rodina Prahu srovnávala s Londýnem nebo Paříží.
Ačkoliv Jen neopouští touha po dobrodružství, myslí si, že v Česku zůstane. Díky svému YouTube kanálu se prý noří stále hlouběji do české kultury, a tak má pořád co objevovat. "Nerada říkám, že je něco napořád, ale pokud získáme občanství, nemáme důvod odcházet. Cítíme se tu doma," uzavírá.
