Jedináčci nemají právě nejlepší pověst. Často se o nich mluví jako o sobeckých, zkažených, úzkostlivých, sociálně neschopných a osamělých lidech. Americký server Inverse, který se soustředí na vědecká témata, však nyní napsal o německé studii dvou tisíc dospělých respondentů, ze které vyplývá, že jedináčci netrpí narcismem nijak častěji než lidé se sourozenci.

Z hlediska osobnostních rysů jako extroverze, zralost, ochota spolupracovat, samostatnost, sebekontrola nebo vůdcovství výzkumníci nenalezli mezi jedináčky a lidmi se sourozenci žádné rozdíly. Výsledky naopak ukazují, že jedináčci mívají větší úsilí, vytrvalost i motivaci dosáhnout vytyčených cílů. Navíc se podle vědců lépe přizpůsobují novým podmínkám.

Vyšší motivace může z pohledu studie vysvětlovat, proč jedináčci obvykle dosahují kvalitnějšího vzdělání a získávají prestižnější zaměstnání než lidé z rodin s více potomky. Článek magazínu Inverse vedle toho upozorňuje na metastudii založenou na 115 výzkumech, která porovnávala inteligenci obou skupin.

Jedináčci si v IQ testech vedli lépe a vynikali i lepšími akademickými výsledky než lidé se staršími sourozenci. V obou faktorech je ovšem předstihovali prvorozené děti a lidé s pouze jedním mladším sourozencem. Na druhou stranu uvedené rozdíly jsou největší u dětí v předškolním věku a s přibývajícím věkem se postupně stírají.

Dosavadní studie se zabývaly i rozdíly z pohledu duševního zdraví, ale ani u proměnných jako úzkost, sebedůvěra a problémy s chováním neobjevily mezi jedináčky a lidmi s více sourozenci žádné rozdíly. To stejné platí pro osamělost, protože dostupné výzkumy zjistily, že alespoň na základních školách mívají jedináčci přibližně stejný počet kamarádů jako děti se sourozenci.