Na jeho učení komunisté vybudovali totalitní režimy 20. století, přesto má stále obdivovatele. Divadlo Husa na provázku se v nové inscenaci nazvané Sága rodu Marxů vydává po stopách německého filozofa Karla Marxe. Líčí jej jako démonizovanou i zbožštěnou, opakovaně pohřbívanou a zase kříšenou osobnost. Sleduje také odraz a dopady Marxových teorií desítky let po jeho smrti.
Prostřednictvím úryvků ze soudních rozhodnutí, autentických nenávistných vzkazů i novinových článků připomíná brněnské divadlo Husa na provázku poprask kolem dvou inscenací režiséra Olivera Frljiče. Ty v roce 2018 uvedl festival Divadelní svět.
Sto tisíc slov Chazarského slovníku, postmoderní prózy srbského spisovatele a literárního vědce Milorada Paviće, proměnil režisér Jan Mikulášek v „muzeum snů a lidské pošetilosti“. Brněnské Divadlo Husa na provázku v inscenovaných heslech fiktivní encyklopedie propojuje chazarskou historii se současností.
Jak vypadá život na cestě očima dítěte, ukazuje novinka brněnského Divadla Husa na provázku. Inscenace nazvaná Proč se dítě vaří v kaši vznikla podle stejnojmenného románu rumunské autorky Aglaji Veteranyi. Ta zachytila svou zkušenost holčičky a dospívající dívky na útěku před komunistickou diktaturou někdejšího rumunského prezidenta Nicolae Ceaușesca.
Od jara do podzimu dokáže v divočině žít každý. Jedno z hesel, která několikrát zazní v tříhodinové inscenaci Raději zešílet v divočině, vzbuzuje různé pocity: chuť zažít dobrodružství, respekt a nakonec vděčnost. Projekt brněnského divadla Husa na provázku inspirovaný stejnojmenným bestsellerem Aleše Palána měl v pátek pražskou premiéru.
