Lidé, kteří se vyškrtli ze systému. Vznikla divadelní hra podle Palánova bestselleru

Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
11. 10. 2021 17:42
Od jara do podzimu dokáže v divočině žít každý. Jedno z hesel, která několikrát zazní v tříhodinové inscenaci Raději zešílet v divočině, vzbuzuje různé pocity: chuť zažít dobrodružství, respekt a nakonec vděčnost. Projekt brněnského divadla Husa na provázku inspirovaný stejnojmenným bestsellerem Aleše Palána měl v pátek pražskou premiéru.

Divák, který zná knižní předlohu, má všechny důvody být spokojen, i když se nepotkal s hrdiny odpovídajícími konkrétním šumavským samotářům. Autor dramatizace Martin Sládeček spojil barvité výpovědi několika mužů a žen, kteří dobrovolně žijí mimo civilizaci, a vytvořil z nich osm vlastních postav. Mezi nimi prochází mladá žena s batohem a knihou, jejíž autor se jí zhmotní před očima.

Je jím Američan Henry David Thoreau, který v polovině 19. století odešel z města, opustil profesi učitele a začal si stavět chatku na opuštěném místě u jezera Walden. O svém samotářském životě později napsal knihu Walden aneb Život v lesích, která obsahuje také úvahy o lidské společnosti.

Filozof z předminulého století, jehož hraje Milan Holenda, se mezi novodobými poustevníky prochází v šamanské masce a trousí moudra potvrzující, že asociální podivínské jednání je v pořádku. Samotáři ale žádné teoretické zdůvodnění nepotřebují. Naopak: sami stáčejí vyprávění od obyčejných věcí k přemýšlení o lidském údělu, k myšlenkám o tom, co je správné a co vede ke katastrofě.

Lidové filozofování občas vypadá naivně, ve skutečnosti je však v prostotě síla. "Maringotka není úlet, úlet je hypotéka," říká bývalý pijan v podání Ondřeje Kokorského, který se raduje, že už devět let neplatí daně. Podle něj je v divočině kromě zimy nejtěžší vydržet sám se sebou.

Chovatelka oslů ztvárněná Sylvií Krupanskou vidí spásu ve volném prostoru a práci. Za nepřítele považuje ajťáky, kteří po lese běhají s paintballovou pistolí. Když o nich mluví, ovíjí se nebezpečně ostnatým drátem.

Jediného opravdového poustevníka, jenž se celý den modlí k Bohu nebo sbírá bylinky, hraje Růžena Dvořáková. V korzetových šatech a s vlasy staženými do drdolu je krásná. Její měkká tělesnost působí v překvapivém souladu s vroucími, zbožnými slovy. Když v moravském nářečí mluví o niterné potřebě modlit se v samotě za každého člověka, jsou v tom láska, utrpení a také křehkost.

Samotářku, která chová osly, hraje Sylvie Krupanská (uprostřed).
Samotářku, která chová osly, hraje Sylvie Krupanská (uprostřed). | Foto: Patrik Borecký

Bolest poustevníkovi působí hluk a chaos. Do scény z tramvaje, která jej veze ke každoměsíční zpovědi, ostře zasahuje jekot brusky. To si jiný samotář - asketa a diagnostikovaný blázen hraný Vladimírem Hauserem - ostří kopí, které má důležitou roli v jeho vizi záchrany světa.

Samotáři na jevišti zprvu účinkují odděleně. Výstupy se ale proplétají, jejich energie se navzájem propojuje a rozpíná.

Režisérka Anna Davidová se nesnaží o dokumentární divadlo. Divočinu zobrazuje přes nitra postav. Protagonisté se chovají neobyčejně zaujatě, jako by byli napojení na skutečné samotáře, kteří všechno to, o čem vyprávějí, tam venku skutečně žijí. Žádný herecký odstup, žádné přehrávání.

Vřelost herců překlenuje neosobní scénu, přeplněnou stoly a ze tří stran ohrazenou nízkou přepážkou jako kancelářský open space. Stěny jsou polepeny polystyrenovými krabicemi na jídlo. Jako by se samotáři dívali na diváky pohodlně usazené v civilizaci, a ne naopak.

Inscenaci Raději zešílet v divočině bude v Brně opět možné vidět 7. listopadu. | Video: Divadlo Husa na provázku

V inscenaci má největší váhu slovo, ostatní divadelní složky jsou ale v těsném závěsu. Pohyb, hudba a světelně-scénické aranžmá - vše je výrazné a v souladu.

I když přírodu, jež má v původních knižních rozhovorech důležité místo, na jevišti nic nezastupuje, přesto se před očima diváků divočina rodí. Nejprve pulzuje v nitru postav, odkud vyšlehává na povrch v krátkých, hudebně-vizuálních mezihrách.

Vyprávění o lidech, kteří se dobrovolně vyškrtli "ze systému", je snové, temperamentní, zanícené, ale kupodivu ne drásající. Skutečnost, že samotářům jde občas o život, se příliš nerozmazává. Spíš se mluví o hranici šílenství a démonech, jaké vyvolává dlouhodobá samota.

Každý ze samotářů nejprve obývá jeden stůl jako oddělený ostrov. Ve druhé části inscenace je nábytek spojený, samotáři společně stolují. Od jídla je blízko k utopické vizi. Fantazírují o politické straně, která by požadovala "více tmy, ticha a divočiny", zastavení "genocidy jménem velkovýroba" a například o pokutách za anglické trávníky.

Jsou to naivní nápady, tři hodiny strávené se samotáři ale zasévají pochybnosti nad tím, co všechno je v lidském soužití skutečnou naivitou.

Divadlo

Aleš Palán, Henry David Thoreau Thoreau, Martin Sládeček: Raději zešílet v divočině
Režie: Anna Davidová
Divadlo Husa na provázku, Brno, premiéra 10. září, pražské uvedení 8. října v Divadle Archa, nejbližší repríza 7. listopadu v Brně.

Za radikální změnu odejít z civilizace nesou tito lidé následky, nemají informace, ale myslí si věci sami za sebe, některé příběhy jsou zničující | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Nejméně šest lidí zahynulo v noci na neděli na jihu evropské části Ruska při srážce autobusu s nákladním autem Kamaz

Dalších 12 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na místní úřady a zdravotnické zdroje.

Tragická nehoda se odehrála po druhé hodině ranní místního času (nedlouho po půlnoci SELČ) u městečka Jaškul v Kalmycké republice, ležící při Kaspickém moři. Autobus Neoplan vezoucí 28 pasažérů se tam čelně srazil s protijedoucím nákladním autem. Příčina kolize zatím není jasná.

Na místě nehody zemřelo pět lidí, později v nemocnici podlehla zraněním jedna z cestujících. Hospitalizováno je nyní sedm zraněných lidí, z toho stav jedné ženy je vážný. Dalších pět osob, které utrpěly lehká a středně vážná zranění, péči nemocnice nepotřebovalo a byly propuštěny do domácího ošetřování, sdělil agentuře TASS republikový ministr zdravotnictví Jurij Kikenov.

před 51 minutami

Muže v lese na Novojičínsku vážně zranil traktor, přimáčkl ho na strom

Letecky čtyřiašedesátiletého muže přepravili do Fakultní nemocnice Ostrava. Novináře o tom v neděli informoval mluvčí záchranné služby Lukáš Humpl. Neštěstí se stalo v obci Spálov. Muž pracoval v lese a traktor ho tam přimáčkl ke stromu. Na místo byla vyslána pozemní i letecká posádka.

"Pacient zůstal při vědomí, utrpěl však život ohrožující poranění. Zasahující lékař při prvotním vyšetření zjistil mnohočetná poranění, a to v oblasti hrudníku, břicha a pánve," uvedl Humpl. Posádky muži na místě poskytly neodkladnou péči a poté byl letecky přepraven do traumatologického centra fakultní nemocnice.

před 1 hodinou

Vláda projedná změnu zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy

Úprava má zahrnout změny vyplývající z evropské směrnice například v souvislosti s ochranou některých údajů žadatelů o oprávnění. Uvádí to materiál, který má ČTK k dispozici. Návrh vládě v pondělí předloží ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Podle materiálu evropská směrnice zavádí dílčí změny ve dvou oblastech. První je forma, v níž se podávají oznámení o způsobech nakládání s geneticky modifikovanými organismy. Jde o zavedení tzv. standardních datových formátů, které mají přispět k efektivnímu zpracování žádostí doručovaných Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin, stojí v překládací zprávě.

Další oblastí je podle materiálu ochrana některých údajů, které musí žadatel o oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismy uvádět, ale jejich zveřejnění by ho mohlo poškodit v rámci konkurence. Může proto požádat o důvěrné zacházení s těmito informacemi. Nově se místo výčtu informací, které za důvěrné označit nelze, uvádí ty, u nichž je to možné. "Dále se doplňují případy, v nichž lze výjimečně i chráněné údaje zveřejnit," stojí v dokumentu.

před 1 hodinou

Senát na rozdíl od Sněmovny zpřístupní ve čtvrtek své sídlo veřejnosti

Při příležitosti státního svátku, který připomíná vznik samostatného československého státu v roce 1918, si lidé si budu moci prohlédnout Valdštejnský a Kolovratský palác v centru Prahy. Budou ale muset dodržovat protiepidemická opatření. Kancelář Senátu to uvedla na svém webu. Sněmovna na státní svátek 28. října zůstane uzavřena. Důvodem jsou podle informací tiskového odboru zejména pokračující oprava fasád sněmovních budov na Malostranském náměstí i nynější protikoronavirová opatření.

Sídlo Senátu bude otevřeno od 9:00 do 16:00. Ve Valdštejnském paláci si budou moci návštěvníci prohlédnout nejkrásnější historické prostory, mezi něž patří Rytířská síň, Audienční síň nebo Mytologická chodba. Podívat se budou moci také do jednacího sálu, kde dříve byly ustájeni koně vévody Albrechta z Valdštejna a kde nyní senátoři schvalují zákony. V Kolovratském paláci nahlédnou příchozí mimo jiné do Růžového a Zeleného salonku, kde zasedala prvorepubliková vláda.

Další zprávy