Staré videohry vyvolávají vzpomínky, baví náctileté i seniory, říkají herní novináři

Ondřej Novotný Ondřej Novotný
4. 9. 2019 10:30
Grafika je zastaralá, hudba se skládá z pár tónů, hratelnost těžkopádná - a přece člověk při pohledu na leckterou starou hru jihne. Oživují se mu vzpomínky na dospívání, na životní éru spojenou se starými tituly a s pronikáním do světa videoher. A tak není vlastně ani divu, že dva videoherní novináři, Pavel Dobrovský a Jan Olejník, zaujali početnou komunitu diváků se svými videy, v nichž hrají a komentují staré hry. A právě podpora diváků jejich pořad zachránila před předčasným koncem.
Pavel Dobrovský (nalevo) a Jan Olejník vytváří let's play videa, ve kterých oživují a komentují staré hry.
Pavel Dobrovský (nalevo) a Jan Olejník vytváří let's play videa, ve kterých oživují a komentují staré hry. | Foto: Archiv Pavla Dobrovského a Jana Olejníka

Videa s hraním starých her, která Dobrovský s Olejníkem doplňují o zajímavé postřehy ze zákulisí vývoje titulů, se nejprve vysílala pod hlavičkou herního serveru Games.cz. Ten však s oběma autory během léta ukončil spolupráci. Tvůrci pořadu však měli v zádech početnou komunitu, kterou sdružovali na Facebooku a poprosili ji o finanční příspěvek přes web Patreon.

Výzva se setkala s nečekaným úspěchem. Diváci pořadu dali dohromady měsíční příspěvek ve výši tří tisíc dolarů (zhruba 70 tisíc korun), čímž se zařadili mezi nejúspěšnější tuzemské projekty na tomto americkém webu. Z přislíbených peněz bude možné zaplatit další vysílání a rozšířit retro vzpomínání o další formáty. "Komunita zafungovala způsobem, o jakém se nám asi ani nesnilo," prohlásil Olejník, který spolu s Dobrovským natočil přes dvě stovky retro herních videí. 

Retro let's playe patří mezi nejoblíbenější herní videa vůbec. Čím si vysvětlujete takový zájem o staré tituly?

Pavel Dobrovský: Staré videohry vyvolávají vzpomínky na určitou éru, většinou na dětství nebo dospívání. S hrami a hraním jsou ve vzpomínkách spojené školní komunity, pronikání do záhad počítačů a videoherních konzolí, čtení časopisů, hledání návodů. Retro hry představují svébytný a soudržný svět. Druhým důvodem je snaha porozumět hrám a jejich historii. Hráči se chtějí dozvědět více například o prvním díle z jejich oblíbené série anebo o videoherní grafice, která prošla v posledních 50 letech výraznou evolucí. O všech těchto věcech mluvíme, snažíme se odvyprávět příběh vývoje hry, nikoliv příběh hry. 

Jan Olejník: Samozřejmě se nemůžeme měřit s největšími českými youtubery, to ani nechceme. Děláme si věci tak trochu jinak, a jak se zdá, existuje dostatečný počet lidí, kteří dovedou tento typ obsahu ocenit. Komentujeme pochopitelně i dění na obrazovce, ale hlavní důraz je kladen právě na ten pohled "za oponu", tedy jak to tehdy vlastně bylo.

Máte přehled, kdo jsou vaši diváci? Jsou to lidi, kteří na vybraných hrách vyrůstali, nebo i mladší hráči?

P. D.: Podle údajů, které nám poskytuje YouTube a Facebook, patří největší procento diváků Retro Nation k věkové skupině 25-35 let.

J. O.: Mimo jiné je to vidět i na našich komunitních srazech. Ale máme i diváky seniorského věku anebo naopak náctileté, které zajímá historie her.

Baví Čechy jiné staré hry než zbytek světa?

P. D.: Máme část historie společnou s ostatními zeměmi východního bloku, náš herní vkus byl proto po revoluci podobný a ne unikátní. Češi obecně hráli více na domácích počítačích, což souviselo s prakticky neexistující podporou herních konzolí společností Sega a Nintendo. Tradičně jsme tedy národem počítačových hráčů. Změnilo se to až ve 21. století. Největší popularitu u nás měly v 90. letech žánry RPG a příběhové adventury. Hodně se to projevuje při interakci s diváky během vysílání Retro Nation - vzpomínají nejčastěji na zástupce zmíněných žánrů a tyhle hry mají nejvyšší sledovanost.

J. O.: Žánry se tedy zkrátka moc neliší, ale na druhou stranu u nás vznikla řada našich vlastních, lokálních her. Jmenujme například tvůrce z legendárního Golden Triangle, tedy Zlatého trojúhelníku, ve kterém figurovalo trio František Fuka (Fuxoft), Miroslav Fídler (Cybexlab) a Tomáš Rylek (T.R.C.) - řada lidí určitě bude znát Tetris 2 nebo Fukovy textové adventury Podraz nebo Indiana Jones. A spousta lidí si určitě vzpomene na parodickou adventuru Tajemství oslího ostrova. O hraní starých českých her je rozhodně velký zájem, historické zdroje jsou ale často neúplné.

Kdo stojí za Retro Nation

Retro Nation

Pavel Dobrovský (1979). Novinář na volné noze, publikuje třeba v časopisech ABC nebo Level. Prošel redakcemi mnoha herních médií, připravoval řadu audio i video pořadů, je autorem rozhovorů s řadou předních osobností herní scény. Kromě toho je i nadšeným cestovatelem a fotografem.

Jan Olejník (1986). Skoro deset let strávil v herní branži u vydavatele 1C Company, kde se nejprve staral o testování a lokalizaci her, poté pomáhal nezávislým vývojářům dostávat jejich tituly na herní obchody Steam, GOG a další trhy. Nyní vyrábí webový a tištěný obsah pro 3D tiskárny Josefa Průši. Publikuje recenze a články v časopisu Level.

A co jsou vaše srdcovky?

P. D.: Eye of the Beholder II. X-Wing. Day of the Tentacle. Another World. Ultima Online. A desítky dalších. Nikdy jsem nebyl moc doomista (Hra Doom proslavila žánr trojrozměrných stříleček z pohledu první osoby, jejím následovníkům se říkalo doomovky, pozn. red.).

J. O.: No a já jsem ten doomista. Doom, Duke Nukem 3D, Heretic… Ale v polovině 90. let jsem naskočil na vlnu PlayStation, takže mezi moje srdcovky patří třeba Tomb Raider, Metal Gear Solid, Vagrant Story, Resident Evil nebo série Final Fantasy. A samozřejmě i adventury, občas nějaká RPG.

Jak jste se vy dva vůbec dali dohromady?

P. D.: Pro časopis Level už řadu let píšu příběhy o vývoji starých her. S nástupem YouTube dávalo smysl věnovat se jim i ve speciálním pořadu. Původně vznikal pro server Games.cz, kde jsme se dali dohromady s Honzou. Ten samý server ukončil sérii Retro Gamesplay v létě, tudíž jsme se postavili s pomocí naší komunity a služby Patreon na vlastní nohy.

J. O.: Tím, že jsme se formátu systematicky a pravidelně věnovali celých pět let, tak diváci věděli, co od nás mohou čekat. Podpora ze strany komunity je proto skutečně neuvěřitelná, a ač to asi zní jako děsné klišé, fanoušci nás nepřestávají překvapovat.

Tušili jste, že by mohl přijít konec na Games, a byli jste hned rozhodnutí pokračovat dál?

P. D.: O ukončení série Retro Gamesplay nás informovalo vedení redakce e-mailem měsíc před vydáním posledního dílu. Dostali jsme možnost fanoušky informovat o situaci s předstihem.

J. O.: Přiznám se, že jsem s pokračováním ve vysílání chvilkově zaváhal, protože přípravy skutečně nejsou jednoduché. Pozitivní reakce komunity mi ale vlila krev do žil a s Pavlem jsme se dohodli, že to prostě zkusíme - nějak opatrně, ne příliš bombasticky. Koneckonců, v ten moment jsme ani neměli kde natáčet. Byli jsme doslova na zelené louce. Komunita ale zafungovala způsobem, o jakém se nám asi ani nesnilo. Díky fanouškům můžeme fungovat dál.

Jak velká část her podle vás uživatelsky příjemně zestárla?

J. O.: Obecně 2D grafika stárne o ždibec lépe, protože je více zaměřená na výtvarnou část než na přesné zachycení reality. Nižší rozlišení u takových titulů snáz odpustíte, protože s tímto omezením byla hra od začátku plánovaná. Naopak 3D hry se často snažily posouvat laťku realistické grafiky dál. Zůstávají však důležitými ukazateli toho, jak moc se počítačová grafika za poslední tři dekády posunula.

P. D.: Jakékoliv první pokusy o plně 3D hry z roku 1997 vypadají dnes divně. Tehdejší počítače byly výkonnostně omezené a neumožňovaly tak detailní grafiku. Naopak esteticky nestárnou pixelartové hry nebo ty, které jsou vytvářeny ručními postupy, například plastelínový Neverhood.

Když znovu hrajete hru, je to pro vás obvykle spíš povinnost, nebo u ní zůstanete i po vysílání?

J. O.: Někdy se stane, že mě hra po letech zase pořádně chytne, ale ruku na srdce: času na hraní tolik není. A většinou po skončení jednoho dílu následuje hned příprava na díl další.

P. D.: Po vysílání se podívám, co tam máme dál, a přesunuji svoji pozornost. Máme spoustu obsahu, který ji vyžaduje. No a co se týče starých kousků, vracím se selektivně k několika z nich každý rok.

Volí se vám tituly do vysílání jednoduše, nebo už nápady docházejí?

J. O.: Seznam zajímavých her, které bychom rádi ukázali, je ukrutně dlouhý. Jenže u spousty titulů, i opravdu zajímavých a z hlediska herní historie zásadních, dochází k jednomu zásadnímu problému: o vývoji se prakticky nic neví. V takový moment nezbývá než hru uložit k ledu a doufat, že se třeba jednoho dne některý z vývojářů ve vzpomínkách vrátí a celý příběh vývoje popíše třeba v rámci článku nebo knihy.

Jak probíhá příprava na vysílání? Jak velkou část přípravy zabere rešerše a pak samotné hraní?

P. D.: Rešerše, hledání na internetu důležitých článků, rozhovorů a vyhledávání toho samého v jazykových mutacích, nejvíce na polském, německém a francouzském internetu. Někdy je nutné napsat do zahraničí o pomocnou ruku - a té se nám dostává. Vyprávění o zjišťování informací o určitých titulech by vydalo na další tři odstavce. V takových případech se příprava roztáhne na několik týdnů. Dobře známé hry jsou zase relativně jednoduché a stačí kolem šesti hodin sbírání materiálů a samozřejmě nácvik hraní.

J. O.: Na jednu stranu samozřejmě vítáme, pokud je příběh vývoje dané hry dobře zmapovaný. Ovšem když se nám podaří pomocí internetových archivů vyhrabat z dávné minulosti dnes už neexistující weby, na kterých se nachází rozkouskované deníčky vývojářů, je to mnohem napínavější. Za některými odvysílanými díly jsou skutečně i víc než dvě desítky hodin lovení informací všude možně.

Plánujete projekt financovat z Patreonu i do budoucna?

P. D.: V tuto chvíli je naším investorem komunita. Každý měsíc nám posílá přes tři tisíce dolarů. Za ty si můžeme dovolit technické zázemí, ale také financovat další spolupracovníky. Zároveň také nemusíme nasazovat inzerci do videí nebo na stránky. Komunita nám umožňuje, abychom byli nezávislí a mohli pracovat fakticky hlavně pro ni. Služba Patreon si nicméně bere z vybrané částky poměrně hodně a bankovní převody nás připraví o další. Část z nich musíme odložit na výrobu dárků pro patrony a zajištění komunitních akcí. Když se to nakonec sečte, tak máme náklady pokryté tak, abychom si mohli ještě ušetřit pár drobných na horší časy.

J. O.: Nebráníme se samozřejmě ani sponzorům či spolupráci s jinými subjekty, ale máme pevně nastavené pravidlo, že se musí jednat o firmu či jedince z oboru. V tuto chvíli máme na začátku videa krátké poděkování našim sponzorům, tedy i patronům. Díky tomu nemusí být ve videu vyskakující bannery nebo ukřičené vstupy od firemních maskotů. Časem bychom rádi umožnili posílání sponzorských darů i uživatelům, kteří se nechtějí registrovat na Patreonu.

Jaké máte s Retro Nation další plány?

P. D.: Rozšiřování obsahu je přímo závislé na aktivitě komunity. Peníze investujeme do nových formátů, což je v současnosti především čistě audio podcast o starých počítačích s Michalem Rybkou a seriál o herní hudbě s Jardou Konášem. První by měly být v září. Dále připravujeme rozhovory s českými tvůrci her, opět v audio formátu. Audio se pro určitý druh obsahu hodí víc než video. Není moc důvod stresovat sebe nebo diváky vysíláním záběru stolu, u kterého si dva lidi povídají a koukají přitom do poznámek.

J. O.: Snažíme se naše cíle nastavit realisticky. Pořád máme svá hlavní zaměstnání, která nás živí, a nechceme tím pádem slibovat fanouškům nějaké nesplnitelné cíle. Patreon je založený i na důvěře, byť rozhodně méně než například Kickstarter. Tam platíte za produkt, který možná jednoho dne za dva roky uvidíte. Tady je výsledek vidět ihned. Web chceme začít v blízké době plnit dalším obsahem, ale zatím nechceme sdělovat konkrétní plány. Rozhodně ale chceme přinášet dostatek bezplatného obsahu, aby fanoušci, kteří byli zvyklí na videa zdarma, nepřišli zkrátka. 

Video: Počítačové hry za socialismu měly příběh, říká Švelch

Nebyly tu dostupné počítače ani softwarový průmysl, lidé si museli shánět vše na černém trhu nebo v zahraničí, přesto počítačová komunita byla aktivní | Video: Martin Veselovský, DVTV
 

Právě se děje

před 40 minutami

Stržená trolej zastavila tramvaje mezi I. P. Pavlova a Nuslemi

Mezi náměstím I. P. Pavlova a náměstím Bratří Synků v Praze nejezdí tramvaje. Důvodem je podle informací na webu dopravního podniku stržená trolej. Tramvajové linky číslo 6 a 11 jezdí odklonem. Mezi stanicemi I. P. Pavlova a náměstí Bratří Synků je zavedena náhradní autobusová doprava. Dopravní podnik předpokládá obnovení provozu přibližně v 10:30.

Trolej poškodilo kolem 8:00 nákladní auto v železničním podjezdu v Bělehradské ulici. Provoz tramvají je kvůli tomu přerušen v obou směrech.

Linky číslo 6 a 11 jsou odkloněny přes zastávky Náměstí Míru a Vršovické náměstí. Ve vyloučeném úseku jezdí náhradní autobusová linka X11.

před 1 hodinou

Jan Zahradil se stal předsedou skupiny přátelství EU - Čína v Evropském parlamentu

Český europoslanec Jan Zahradil (ODS) se stal předsedou skupiny přátelství EU - Čína v Evropském parlamentu. Informoval o tom web projektu Sinopsis, který se věnuje dění v Číně. Zahradilovo předsednictví předpovídal už v květnu. Podle agentury Bloomberg je skupina přátelství EU - Čína jedním z nástrojů prosazování čínského vlivu v Evropském parlamentu. 

Zahradil ve funkci nahradí britského poslance cejlonského původu Nirja Deva, se kterým český politik sedí ve stejné frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR).  

Zdroj: Domácí
Aktualizováno před 1 hodinou

Čtyři lidé zemřeli po střelbě na soukromém večírku v Kalifornii. Dalších šest je zraněných

Deset lidí bylo v neděli postřeleno na jihovýchodě města Fresno v Kalifornii, čtyři z nich na následky zranění zemřeli. Informovala o tom agentura AP, podle které k neštěstí došlo na zahradní party kolem 18:00 tamního času (03:00 našeho času).  Oběťmi byli muži ve věku 25 až 35 let.

Policie neví, jestli byl střelec jen jeden, nebo útočilo více osob. Útočník či útočníci se podle policie vloupali na dvůr, kde se večírek konal, a začali pálit do skupiny asi 35 lidí, kteří sledovali fotbalový zápas. Policie zatím v souvislosti se střelbou nikoho nezadržela. Tři muži zemřeli na místě, čtvrtý po převozu do nemocnice. Zbylých šest zraněných je mimo ohrožení života, informoval server CBS News.

Zdroj: Zahraničí
Další zprávy