Katalyzátorem debaty se staly sobotní masakr v El Pasu, při němž zemřelo 22 lidí a další byli zraněni, a nedělní střelba v Daytonu, kde zahynulo devět lidí. Videohry jako jednoho z viníků označil krátce po útocích kongresman Kevin McCarthy. "Videoherní průmysl učí mladé lidi zabíjet," přisadil si texaský viceguvernér Dan Patrick.
A později se přidal také americký prezident Donald Trump. "Musíme zastavit glorifikaci násilí v naší společnosti, a to včetně děsivých, nechutných videoher," řekl. "V současnosti je příliš jednoduché pro problémové mladíky, aby se obklopili kulturou, která oslavuje násilí. Musíme to zastavit nebo významně omezit. A musí to začít hned," dodal.
Jako "nezdravé" označil videohry i kandidát na prezidenta Joe Biden.
Akcie společnosti vyvíjející Call of Duty spadly o šest procent
Motivovalo je zřejmě i to, že se v prohlášení, které měl údajně na svědomí střelec z El Pasa, objevila zmínka o střílečce Call of Duty. A její vývojáři to brzy pocítili - hned v pondělí spadly akcie společnosti Activison Blizzard o šest procent.
Výroky se však dotkly i dalších firem. O pět procent klesly akcie studia Take-Two Interactive (vydavatel série Grand Theft Auto), mírnější pokles zaznamenali i v Electronic Arts, Nintendu či Sony.
Některé osobnosti videoherního průmyslu na kritické komentáře rázně odpověděly. Třeba Cory Barlog, jeden ze stvořitelů série God of War, na Twitteru uvedl: "Nejsou na vině nebezpečné zbraně, jichž se civilistům prodávají miliony a používají se k vykonání těchto útoků?"
Není to přitom zdaleka poprvé, kdy politici svádějí násilné činy na videohry. Pojí se už se začátkem 90. let a kořeny žánru 3D stříleček nebo uvedením her jako Wolfenstein 3D či Doom. Hlasy pro omezení her pak nejsilněji zní právě po násilných incidentech.
"Trump jen vytahuje staré strašáky ze skříně"
Po střelbě na škole Columbine v roce 1999 nařídil tehdejší prezident Bill Clinton vyšetřování reklam na "násilnou zábavu". Někdejší prezidentský kandidát Mitt Romney zase vinil z masakru na univerzitě Virginia Tech v roce 2007 pornografii a násilí v hudbě, filmech, televizi a hrách.
Příkladů by se dala najít celá řada, nynější vlna odporu však patří mezi ty silnější.
"Podobné výroky od vrcholových politiků jen zastírají mnohem zásadnější problémy aktuální společnosti. Donald Trump jen vytahuje staré strašáky ze skříně. Agresivita a násilné chování jsou komplexní témata, která nemůžeme spojovat s jediným způsobujícím faktorem, třeba videohrami nebo filmy," říká psycholog Ondřej Hrabec z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, který se videohrami dlouhodobě zabývá.
Výzkumů na dané téma již proběhlo mnoho s různými výsledky, ovšem žádný dosud nepřinesl jasnou spojitost mezi hraním videoher a vykonáním násilného činu.
"Samotná idea média jako způsobujícího faktoru násilí ze své podstaty zbavuje člověka odpovědnosti za své jednání. Tak nepatrné vlivy jako televize a videohry nás samy o sobě nemohou k sociálně patologickému jednání přimět," prohlašuje Hrabec.
Třeba graf, který zveřejnil web VOX, ukazuje, že mezi počtem prodaných her a množstvím násilných útoků se zbraněmi v jednotlivých zemích není žádná souvislost.
From @vox: Why video games aren’t causing America’s gun problem, in one chart pic.twitter.com/8nTfrX0QDG
— M. Dann (@Mihoda) August 6, 2019
Jak prohlásil Strauss Zelnick, šéf studia Take-Two Interactive: "Zábava se konzumuje všude, ale násilí se zbraněmi je ryze americká záležitost." Roli tak hraje spíš množství držených zbraní, ve které USA se zhruba 400 miliony kusy jasně vedou.
"Výše řečené neznamená, že nová média s sebou nepřinášejí určitá úskalí, příčiny je jen třeba hledat mnohem hlouběji v kontextu lidské nátury a celospolečenského vývoje," míní Hrabec.
