Najdi pijáka, vyfoť pijáka, vyzývají vědci veřejnost. Lidé mají pomoci se zmapováním klíšťat

Magazín ČTK Magazín, ČTK
18. 4. 2018 9:57
O pomoc s mapováním výskytu pijáka lužního v Česku žádají veřejnost výzkumníci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Data o rozšiřování lokalit, kde se klíště vyskytuje, sbírají prostřednictvím webu Najdipijaka.cz. Piják přenáší psí babeziózu, která může být bez včasné léčby pro zvířata smrtelná, sdělil vedoucí projektu David Modrý.
Samička pijáka lužního.
Samička pijáka lužního. | Foto: najdipijaka.cz

Výzkumný tým Ústavu patologické morfologie a parazitologie Fakulty veterinárního lékařství veterinární univerzity v Brně se zabývá parazitárními a jinými infekčními onemocněními domácích a volně žijících zvířat a jejich přenos mezi zvířaty a člověkem.

Brněnští vědci mají široký záběr, zajímají je jak čeští členovci a infekce, které přenášejí na masožravce a kopytníky, tak třeba parazitární nemoci afrických lidoopů, slonů, kytovců a plazů.

Nyní  v rámci konceptu občanské vědy, jenž počítá se zapojením veřejnosti do výzkumu, žádají prostřednictvím stránek Najdipijaka.cz, aby jim lidé pomohli se zmapováním parazita pijáka lužního.

Jedná se o druh klíštěte, nebezpečného kvůli přenosu infekčních nemocí, zejména psí babeziózy. Nakažené klíště při sání přenáší do zvířete mikroskopického parazita, který napadá jeho červené krvinky. Nemoc se u psa projevuje slabostí, zvracením, horečkou a dalšími příznaky.

"Znalost o výskytu pijáka je významná pro veterinární lékaře i majitele psů. Je třeba vědět, ve kterých regionech psí babezióza hrozí," popsal vedoucí projektu David Modrý. Na člověka se nemoc nepřenáší, piják jej navíc saje jen vzácně.

Jak poznat pijáka lužního

Piják lužní - sameček - větší
  • Nenasátí dospělci dosahují velikosti 5 mm. Typickým znakem je pestrý štítek, obvykle zbarvený v odstínech hnědočervené, s typickou bílou kresbou.
  • U samců kryje štítek celé tělo, u samic jen přední část. U nasátých samic se štítek nezvětšuje a v poměru k velikosti těla je potom méně zřetelný.
  • Oproti klíštěti obecnému je piják významně větší a vždy s kresbou na štítku.

Piják se vyskytuje na prosluněných trávnících, lučních porostech podél řek, na travnatých pásech podél silnic a na okrajích lesa. To jsou také většinou místa, kam lidé obvykle chodí venčit psy.

V České republice se piják tradičně vyskytuje na jihovýchodě republiky, v pomyslném trojúhelníku sevřeném řekami Dyjí (zhruba od Mikulova směrem k Lanžhotu) a Moravou (především od Hodonína směrem po proudu Moravy).

"V poslední době se zdá, že i u nás dochází k posunu, nejnovější ojedinělé nálezy pochází z oblastí severovýchodně od Brna. Rozhodně ale nelze vyloučit, že rozšíření pijáka je již mnohem širší, hledání jeho dalších lokalit je cílem našeho - a teď i vašeho - projektu," píše se na stránkách Najdipijaka.cz.

Tomu by nasvědčoval i fakt, že v Německu, Polsku a ve většině států jižní a východní Evropy jsou pijáci mnohem rozšířenější než na českém území.

Vyfoť a pošli souřadnice

Lidé, kteří na parazita narazí, ho mají vyfotit a poslat informace včetně přibližných souřadnic výzkumníkům. Nalezeného pijáka mohou poslat i ve zkumavce poštou.

"Potěšil nás nejen zájem veřejnosti, ale i pozitivní nálezy pijáků. Lidé pijáka bez problémů rozlišují a posílají správné fotky," uvedl Modrý. Projekt iniciovaný studenty spustila univerzita zhruba před dvěma týdny.

Malý tým vědců nemá šanci zmapovat celé území Česka, zapojení veřejnosti do výzkumu prostřednictvím takzvané občanské vědy neboli citizen science je proto jediná možnost.

"Piják je pro citizen science ideální model, neboť je to snadno odlišitelné klíště. Při mapování klíšťat se využívá i jinde v západní Evropě," uvedl Modrý.

Vrcholy pijákové sezony jsou v březnu, dubnu, září a říjnu. Záleží i na počasí.

Od klíštěte obecného se piják liší pestrým štítkem, který má obvykle hnědočervenou barvu s bílou kresbou. U samců kryje štítek celé tělo, u samic jen přední část. Piják je větší než klíště, nasátá samička může mít až centimetr.

Video: V Praze nasbíráme za půl hodiny i padesát klíšťat, těch s boreliózou je skoro polovina, říká Bubová

Počet nakažených klíšťat roste úměrně s jejich populací, klimatické změny jim prospívají, jsou i ve vyšších nadmořských výškách, říká Terezie Bubová. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy